Václav III.

1305 - 1306

Historie

(červen 1305 až 4. srpna 1306)

Václav III., český, polský a uherský král, poslední z rodu Přemyslova Poslední král z rodu Přemyslovců Václav III. se narodil 6. října 1289 jako syn Václava II. a jeho první manželky Guty Habsburské. Zasnouben byl 12. února 1298 s dcerou uherského krále Ondřeje III. z rodu Arpádovců. Pokus o instalaci dvanáctiletého Václava III. jako krále v Uhrách skončil nakonec tím, že ho jeho otec odvedl nazpátek do českých zemí.

Zajímavým dokladem uherské vlády Václava III. je jeho pečeť jako krále uherského. Její lícní strana s obrazem trůnícího krále vychází zjevně z pečeti Václava II. K ní se hlásí i vysokou uměleckou kvalitou a charakterem provedení. Po stranách trůnu byly tak jako na pečeti Václava II. erbovní štíty, přičemž na štítu po pravici trůnícího krále je znamení českého dvouocasého lva. Ačkoliv Václav III. přijal jako uherský král jméno Ladislav (V.), na opisu pečeti mu bylo ponecháno jméno Václav a jak na lícní, tak i na rubové straně byl označen jako prvorozenec českého a polského krále Václava. Tradici uherských královských pečetí je připodobněna rubová strana s velkým štítem s trojvrším a na něm spočívajícím dvouramenným křížem.

Když Václav II. 21. června 1305 zemřel, ponechal si Václav III. ještě po krátký čas uherský typář, naposledy je jeho použití doloženo 8. srpna 1305. Jako král uherský se Václav III. tituloval 10. října 1305. Vedle toho je na listině datované 19. červencem 1305 poprvé doložena nová pečeť Václava III. jako krále českého a polského. Obě její strany vychází z posledního pečetního typu Václava II. Typář byl ale zhotoven nový a jeho tvůrce provedl řadu drobných úprav, aniž se však výrazněji odchýlil od svého vzoru. Obdobnost byla výrazem vladařské kontinuity. Těsná stylová příbuznost pak naznačuje, že tvůrcem typáře byl stejný mistr, který již pracoval pro Václava II. Tuto pečeť užíval Václav III. až do své smrti. Přestože je na pečetním opisu a také na listinách titulován jako král český a polský, korunován až do konce svého krátkého života nebyl.

Václavovi III. mnoho času na královském trůnu dopřáno nebylo. Ale přesto stačil učinit krok ve stopách svého otce Václava II. a děda Přemysla Otakara II. I mladý Václav III. se pokusil tak jako otec a děd o založení cisterciáckého kláštera pro nějž bylo vybráno místo na severovýchodě Moravy na Vsetínsku. Zamýšlený klášter dostal okázalý název Thronus Regis – Trůn královský, připomínající jméno Aula Regia kláštera na Zbraslavi. Polohou ani vybavením se však „Trůn královský“ nemohl ani v nejmenším měřit se Zbraslaví. Protože Václav III. nedlouho po vydání zakládací listiny zahynul, jeho záměr nebyl již uskutečněn.

Po smrti Václava II. se podařilo urovnat nepřátelství s římským králem Albrechtem Habsburským. Ten nakonec uznal dědické nároky Václava III. na českou i polskou korunu. Cenou byla ztráta Chebska jako říšské zástavy, rezignace na nároky v části míšeňského markrabství získané v roce 1303 Václavem II. a ústupky braniborským markrabatům v polských Pomořanech. Na podzim 1305 rezignoval Václav III. na nároky na uherskou korunu ve prospěch Oty Bavorského, jenž byl tak jako on vnukem uherského krále Bely IV. O Polsko, kde se prosazoval nepřítel přemyslovské moci Vladislav Lokýtek však chtěl Václav III. bojovat. Sám vytáhnul na výpravu do Polska, ale ještě v Olomouci byl 4. srpna 1306 zavražděn. Tím po meči zanikl domáci rod Přemyslovců.

Mapy

Rozsah panství Václava III.