Kutná Hora – Vlašský dvůr

Historie

konec 15. století

Vlašský dvůr

K nevelkému počtu rezidencí, které měl Vladislav Jagellonský v Čechách k dispozici, patřil i Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Ve velkém sále v prvního patra rozhodl volební akt o přijetí Vladislava Jagellonského na český královský trůn. Ve Vlašském dvoře pak král Vladislav pobýval za svých návštěv Kutné Hory. Tamní dolování a mincovna byly ostatně hlavním zdrojem panovníkových příjmů.

Dovídáme se, že v roce 1488 vymalovali Italové ve Vlašském dvoře královskou komnatu, ale z jejich díla se nic nedochovalo. V roce 1501 dostal Mistr Rejsek zaplaceno za dohled nad dělníky ve „dvoře“ a 3 kopy a 42 grošů dostal „od udělání tesaných dveří v minci u sklepu“.

O pracích prováděných za Vladislava Jagellonského svědčí mimo jiné i portálek s iniciálou W, kterým se původně vstupovalo do klenotnice pod kaplí. Z doby krále Ludvíka pochází portálek do místnosti ležící po boku kaple, na němž byla vytesána iniciála L s navlečenou královskou korunou.

K podstatnějším úpravám Vlašského dvora došlo už v roce 1497, kdy Vladislav Jagellonský přijel z Budína do Čech. Panovníkův příjezd byl k nim bezpochyby podnětem. Podle nápisu na dochovaném deskovém obraze, chovaném v kutnohorském muzeu, Královskou kapli ve Vlašském dvoře zasvětil 20. července 1497 biskup Gabriel Boznenský, a to za účasti samotného krále a nejvyššího mincmistra českého království Johanna Horstoffara k poctě sv. Václava, patrona království českého a sv. Ladislava, patrona uherského. Vysvěcen byl i vedlejší oltář sv. Filipa a Jakuba a sv. Petra a Pavla, a v něm byly uloženy relikvie „Blahoslavených mučedníků Fabiana a Šebastiána, Jana Křtitele, Mikuláše … vyznavačů“. Svědectví o tom vydává listina, která byla v oltáři nalezena.

Zmíněný votivní obraz, pořízený pro kapli nejvyšším mincmistrem Johannem Horstoffarem z Malesic, sice nevyniká vysokou uměleckou kvalitou, ale jeho ikonografie je výmluvná. Uprostřed je vyobrazena z hrobu vystupující polopostava Bolestného Krista provázeného z obou stran anděly a velkými figurami dvou světců-vladařů. Na levé straně je to svatý Václav, patron českého království, s vévodskou čapkou na hlavě a s korouhví, vpravo pak uherský patron svatý Ladislav s korunou na hlavě a vladařským jablkem v ruce. Patrocinium sv. Václava a sv. Ladislava a společné vyobrazení obou těchto světců na obraze dobře vyjadřovalo spojení uherského a českého království pod společnou vládou Vladislava Jagellonského.

Jeho klečící postava se objevuje na spodní části obrazu vlevo, napravo pak je mincmistr Horstoffar, který patrně obraz objednal v Norimberku, odkud pocházela jeho manželka Margareta Nützelová, dcera norimberského radního.

Objednavatelem a plátcem oltáře, umístěného na tak prominentním místě na vladařské půdě, nebyl ovšem panovník, ale jeho významný úředník. Není to nicméně z doby jagellonské jediný případ, kdy uměleckou zakázku určenou k oslavě panovníka financoval někdo jiný, než král samotný. Kromě votivního obrazu s postavou Vladislava Jagellonského dal Horstoffar pro kapli Vlašského dvora pořídit i další součásti jejího vybavení. Na hlavním oltáři byla umístěna archa s řezanými postavami sv. Václava a sv. Ladislava, s malovanými světicemi sv. Kateřinou a sv. Voršilou na lícní straně křídel a sv. Markétou a sv. Maří Magdalenou na straně rubové. Na jednom z postranních oltářů byla umístěna archa s reliéfem smrti P. Marie. Na její predele je vyobrazení Krista vystupujícího z hrobu, na křídlech jsou na rubové straně malované figury sv. Jeronýma a sv. Jana Křtitele, na straně čelní pak řezané reliéfy českých patronů sv. Vojtěcha a sv. Ludmily. Další zemští patroni — sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Prokop a sv. Ludmila jsou zastoupeni na křídlech oltáře, v jehož arše jsou řezané figury sv. Filipa a sv. Jakuba Menšího. V královské kapli Vlašského dvora v Kutné Hoře byli tak vzpomenuti zemští patroni, jejichž úcta byla tak okázale pěstována v době Karla IV.

Jako dar Johannese Horstoffara a jeho manželky Margarety dostala královská kaple ve Vlašském dvoře kasuli bohatě zdobenou figurálním vyšíváním. Dnes je uložena ve sbírkách kutnohorského muzea.

kolem roku 1300 - konec 15. století

Vlašský dvůr

Byl zbudován v době kolem roku 1300 králem Václavem II. jako mincovna a současně i jako královská rezidence.

O sto let později v době Václava IV. byl přestavován — tehdy vznikla i kaple, náležející k nejpozoruhodnějším architektonickým dílům své doby v českých zemích.

Obrázky

Kutná Hora. Vlašský dvůr. Velká síň. Městský znak Kutné Hory.
Kutná Hora. Vlašský dvůr. Portálek s iniciálou W datovaný letopočtem 1501. Kresba.
Kutná Hora. Vlašský dvůr. Portál s iniciálou L a letopočtem 1518. Kresba.