Kutná Hora – Vlašský dvůr

Historie

kolem roku 1300 - konec 15. století

Vlašský dvůr

Byl zbudován v době kolem roku 1300 králem Václavem II. jako mincovna a současně i jako královská rezidence.

O sto let později v době Václava IV. byl přestavován — tehdy vznikla i kaple, náležející k nejpozoruhodnějším architektonickým dílům své doby v českých zemích.

konec 15. století

Vlašský dvůr

K nevelkému počtu rezidencí, které měl Vladislav Jagellonský v Čechách k dispozici, patřil i Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Ve velkém sále v prvního patra rozhodl volební akt o přijetí Vladislava Jagellonského na český královský trůn. Ve Vlašském dvoře pak král Vladislav pobýval za svých návštěv Kutné Hory. Tamní dolování a mincovna byly ostatně hlavním zdrojem panovníkových příjmů.

Dovídáme se, že v roce 1488 vymalovali Italové ve Vlašském dvoře královskou komnatu, ale z jejich díla se nic nedochovalo. V roce 1501 dostal Mistr Rejsek zaplaceno za dohled nad dělníky ve „dvoře“ a 3 kopy a 42 grošů dostal „od udělání tesaných dveří v minci u sklepu“.

O pracích prováděných za Vladislava Jagellonského svědčí mimo jiné i portálek s iniciálou W, kterým se původně vstupovalo do klenotnice pod kaplí. Z doby krále Ludvíka pochází portálek do místnosti ležící po boku kaple, na němž byla vytesána iniciála L s navlečenou královskou korunou.

K podstatnějším úpravám Vlašského dvora došlo už v roce 1497, kdy Vladislav Jagellonský přijel z Budína do Čech. Panovníkův příjezd byl k nim bezpochyby podnětem. Podle nápisu na dochovaném deskovém obraze, chovaném v kutnohorském muzeu, Královskou kapli ve Vlašském dvoře zasvětil 20. července 1497 biskup Gabriel Boznenský, a to za účasti samotného krále a nejvyššího mincmistra českého království Johanna Horstoffara k poctě sv. Václava, patrona království českého a sv. Ladislava, patrona uherského. Vysvěcen byl i vedlejší oltář sv. Filipa a Jakuba a sv. Petra a Pavla, a v něm byly uloženy relikvie „Blahoslavených mučedníků Fabiana a Šebastiána, Jana Křtitele, Mikuláše … vyznavačů“. Svědectví o tom vydává listina, která byla v oltáři nalezena.

Zmíněný votivní obraz, pořízený pro kapli nejvyšším mincmistrem Johannem Horstoffarem z Malesic, sice nevyniká vysokou uměleckou kvalitou, ale jeho ikonografie je výmluvná. Uprostřed je vyobrazena z hrobu vystupující polopostava Bolestného Krista provázeného z obou stran anděly a velkými figurami dvou světců-vladařů. Na levé straně je to svatý Václav, patron českého království, s vévodskou čapkou na hlavě a s korouhví, vpravo pak uherský patron svatý Ladislav s korunou na hlavě a vladařským jablkem v ruce. Patrocinium sv. Václava a sv. Ladislava a společné vyobrazení obou těchto světců na obraze dobře vyjadřovalo spojení uherského a českého království pod společnou vládou Vladislava Jagellonského.

Jeho klečící postava se objevuje na spodní části obrazu vlevo, napravo pak je mincmistr Horstoffar, který patrně obraz objednal v Norimberku, odkud pocházela jeho manželka Margareta Nützelová, dcera norimberského radního.

Objednavatelem a plátcem oltáře, umístěného na tak prominentním místě na vladařské půdě, nebyl ovšem panovník, ale jeho významný úředník. Není to nicméně z doby jagellonské jediný případ, kdy uměleckou zakázku určenou k oslavě panovníka financoval někdo jiný, než král samotný. Kromě votivního obrazu s postavou Vladislava Jagellonského dal Horstoffar pro kapli Vlašského dvora pořídit i další součásti jejího vybavení. Na hlavním oltáři byla umístěna archa s řezanými postavami sv. Václava a sv. Ladislava, s malovanými světicemi sv. Kateřinou a sv. Voršilou na lícní straně křídel a sv. Markétou a sv. Maří Magdalenou na straně rubové. Na jednom z postranních oltářů byla umístěna archa s reliéfem smrti P. Marie. Na její predele je vyobrazení Krista vystupujícího z hrobu, na křídlech jsou na rubové straně malované figury sv. Jeronýma a sv. Jana Křtitele, na straně čelní pak řezané reliéfy českých patronů sv. Vojtěcha a sv. Ludmily. Další zemští patroni — sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Prokop a sv. Ludmila jsou zastoupeni na křídlech oltáře, v jehož arše jsou řezané figury sv. Filipa a sv. Jakuba Menšího. V královské kapli Vlašského dvora v Kutné Hoře byli tak vzpomenuti zemští patroni, jejichž úcta byla tak okázale pěstována v době Karla IV.

Jako dar Johannese Horstoffara a jeho manželky Margarety dostala královská kaple ve Vlašském dvoře kasuli bohatě zdobenou figurálním vyšíváním. Dnes je uložena ve sbírkách kutnohorského muzea.

Obrázky

Kutná Hora. Vlašský dvůr. Velká síň. Městský znak Kutné Hory.
Kutná Hora. Vlašský dvůr. Portálek s iniciálou W datovaný letopočtem 1501. Kresba.
Kutná Hora. Vlašský dvůr. Portál s iniciálou L a letopočtem 1518. Kresba.