Znojmo

845 9. století - 1226

Hradiště sv. Hypolita

Starším sídelním centrem v bezprostřední blízkosti Znojma bylo Hradiště sv. Hypolita. Je položené na místě zdvihajícím se vysoko nad tokem řeky Dyje, mělo rozlohu cca. 20 hektarů. V roce 1240 věnoval český král Václav I. kostel na hoře sv. Hypolita řádu křižovníků s červenou hvězdou, usazenému zde do dnešních dnů. Zdejší patrocinium sv. Hypolita vypovídá o vazbě k blízkému Podunají, kde v St. Pölten na řece Traisen, pravostranném přítoku Dunaje, vznikl někdy mezi koncem 8. a polovinou 9. století klášter nesoucí zasvěcení sv. Hypolitu, doložené v 10. století.

Po té, co Poláci, kteří se zmocnili vlády v Čechách a byli v roce 1004 vyhnáni, podrobil si kníže Oldřich někdy kolem roku 1019 Moravu. Její správu předal svému synu Břetislavovi (jako český kníže 1035-1055). Za něho byla znovu založena či obnovena nejvýznamnější centra Moravy – Olomouc, Brno a Znojmo. Jižní hranice Moravy, vystavená kolonizačnímu tlaku od jihu ze strany babenberských Rakous, byla tehdy fixována zřízením několika opevněných míst, jako byly Břeclav, Hrádek na Znojemsku, Vranov a Bítov. K nim patřilo i Znojmo. To je jmenována ve falsu fundační listiny kapituly ve Staré Boleslavi založené Břetislavem I. v roce 1046. Když v roce 1055 kníže Břetislav mezi své syny rozdělil Moravu, obdržel její polovinu Vratislav, druhou část pak Konrád († 1092) a Ota. Tržiště a most ve Znojmě přichází v zakládací listině kláštera v Opatovicích vydané údajně králem Vratislavem I. v roce 1073, která je však pozdějším falsem. V roce 1092 údělný kníže Konrád, udělil Znojemsko svému synu Litoldovi († 1112), jenž se podílel se svým bratrem Oldřichem na založení kláštera benediktinů v Třebíči. Dne 18. října roku 1100 se na hradě ve Znojmě ženil, se sestrou rakouského markraběte Leopolda Helbirkou bratr knížete Břetislava II. (1092-1100) Bořivoj. Ten Znojemsko držel po té, kdy Oldřich Brněnský a Liutold Znojemský se neúspěšně střetli s knížetem Břetislavem II. a museli uprchnout ze země, kam se vrátili až po smrti Břetislavově (22. prosince 1100). V roce 1134 se znojemský kníže Konrád II. († 1161) oženil se sestrou manželky uherského krále Bely, srbskou princeznou Marií. Jako přepevný hrad (castrum munitissimum) je Znojmo označeno ve zprávě o jeho obležení knížetem Vladislavem II. v letopisu Vincenciově.

Znojemský hrad se skládal z vlastního vnitřního hradu na terénním výběžku nad řekou Dyjí a nad údolím oproti Hradišti sv. Hypolita. Prostor tohoto vlastního hradu je poměrně neveliký, o to větší bylo pak předhradí v jeho předpolí. Jeho velkou část zaujal rozsáhlý areál pivovaru.

Literatura:

PEŘINKA František Václav: Vlastivěda moravská II. Znojemský okres. Brno 1904; DRAŽAN V., 1950, s. 130; MENCLOVÁ Dobroslava, 1950, s. 209-210; HAVLÍK L., 1956; LÍBAL Dobroslav, 1961b; RICHTER Václav / SAMEK B. / STEHLÍK M., 1966; KEJŘ J., 1969, s. 88; LÍBAL D., 1970, s. 48; DOSTÁL O. a kolektiv, 1974, s. 395n; NOVOTNÝ B., 1977, s. 62n; HOSÁK L. / ZEMEK M. a kolektiv, 1981, s. 267-271; LÍBAL Dobroslav, 1984, s. 176; KONEČNÝ L., 1985, s. 153-161; TOMAS J., 1987, s. 2245-230; CHALOUPKA Gracián: Znojmo do počátku 14. století. In: Časopis Moravského muzea 53-54, vědy společenské 1. Brno 1968/69, s. 89-142; RAZÍM Vladislav: Znojmo. Středověká hraniční pevnost. Znojmo 2003; KACETL Jiří: Znojmo jako nejsilnější hraniční pevnost jihu Moravy. In: XXX. Mikulovské sympozium 2008. Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské. Brno 2009, s. 165-184.

1226 - poč. 15. století

Znojmo patřilo k nejvýznamnějším sídelním a správním centrům raně feudálního období na Moravě. Proti hradišti, kde je situován kostel sv. Hypolita, ležel zeměpanský hrad, k němuž se pojilo seskupení osad a dvorců. Tato situace předcházela vzniku královského města založeného v době vlády Přemysla Otakara I. O tom vypovídá panovníkova listina z 19. září 1226 pro klášter v Louce. Dovídáme se z ní, že když panovník chtěl před Znojmem (tj. před znojemským hradem) zřídit nové město, nedostávalo se mu potřebné půdy. Proto král věnoval k tomuto účelu pozemky náležející louckému klášteru, který zároveň za tuto ztrátu odškodnil.

Znojmo leží v působivé poloze při levém břehu řeky Dyje, která se hluboko zařezává do terénu. Na severozápadní straně, spojen s městem jen úzkou šíji, ležel v ostrožní poloze zeměpanský hrad, jehož široké předpolí město zaujalo.

Složitý půdorys města vypovídá, že do jeho areálu byly zahrnuty starší sídelní útvary. Dílem lokátorského zásahu je zejména velké tzv. Dolní náměstí v jižní části města. Součástí proměny Znojma ve vyspělé město bylo i založení nových klášterů. Na jeho severozápadním okraji vznikl klášter minoritů a vedle něho klášter klarisek. Na východní strany vyrostl při obvodové hradbě poblíž brány dominikánský klášter.

Již ve 13. století byly asi ve Znojmě některé domy zbudovány z kamene. Dokládá to jádro domu ve Velké Mikulášské ulici č. 13. V jeho přízemku je velká čtvercová síň, sklenutá na jedno pole křížovou klenbou s pětibokými masívními žebry. Součástí kamenného domu z 13. století byla s touto síní sousedící valené sklenutá komora.

Město bylo již v průběhu 13. století obklopeno silným opevněním. Hlavní hradbu zesilovaly válcové a hranolové věže. Válcové věže se směrem k vrcholu kónicky zužují (s podobnou formou kónické věže se setkáváme např. na hradě Volfštejně v západních Čechách). Jak je patrno zejména z hradebního úseku na jižní straně města, měla hlavní hradba na vrcholu cimbuří, za kterým probíhal ochoz. Před hlavní linií opevnění byl vybudován parkány parkánovou hradbou, provázenou na vnější straně příkopem. Části původního opevnění se dosud dobře dochovaly. V následných dobách byla fortifikace dále zesilována.

Literatura:

Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 23-24; Zdeněk FIŠERA: Historické radnice Čech, Moravy a Slezska 2. Praha 2010, s. 430-432; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 27-28.; Václav RICHTER / Bohumil SAMEK / Miloš STEHLÍK: Znojmo. Praha 1966, s. 41-42; Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 73-100; Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001, s. 585-586.

15. století a dále

V letech husitské revoluce zůstalo město, tak jako Brno a Olomouc, na straně katolické. V roce 1421 ho navštívil král Zikmund Lucemburský. Ten v témže roce Znojmo zastavil svému zeti Albrechtovi Habsburskému, pro něhož se stalo důležitou baštou a oporou v boji s husity. V roce 1425 město úspěšně odolalo obléhání, zpustošena byla tehdy jen jeho nechráněná předměstí a klášter v Louce. Ve Znojmě pak 9. prosince roku 1437 skončila životní pouť Zikmunda Lucemburského, který zde zemřel na své cestě z Prahy do Uher. Tak jako do Brna a Olomouce, i do Znojma zavítal v roce 1451 na své protihusitské misii Jan Kapistrán. Po smrti krále Ladislava Pohrobka se Znojmo přihlásilo k Jiřímu z Poděbrad, který městu v roce 1462 potvrdil jeho privilegia a v roce 1463 povolil rozšířit městské opevnění. V roce 1467 se ale Znojmo spolu s Olomoucí, Brnem a Jihlavou připojilo k uherskému králi Matyáši Korvínovi.

Po požáru, který město postihl v roce 1444, byla aktuální přestavba, respektive znovuvýstavba radnice. Její dominantou je vysoká hranolová věž, v jejímž zdivu jsou osazeny dvě kamenné desky z nápisy, odkud víme, že věž stavěl mistr Mikuláš ze Sedlešovic a že dílo bylo zahájeno v roce 1445 (*„Anno dni 1445 feria II post Margarete inceptum est hoc opus per magistrum Nicolaum lapicidam de Edelspic“*) a dokončeno roku 1448. Zatímco vlastní kubus věže je navenek jednoduchý, v jeho zdivu jsou jen nevelká obdélná okna, střecha byla utvářena s velkou náročností. Nad vysazeným ochozem v koruně věže pokračuje jehlanec s nárožními věžičkami. Na něj je nasazen střešní hranolový nástavec, který je však oproti ochozu pootočen o 45 stupňů. Na něm spočívá druhý vysazený ochoz, z něhož se zdvihá vysoký hrotitý jehlanec završující věž, provázený drobnými nárožními věžičkami. Toto završení věže je mistrovským dílem tesařského řemesla a stalo se korunou celého městského panoramatu – v této dominantní roli je radniční věž zachycena na Frölichově vedutě města z roku 1523.

V průběhu druhé poloviny 15. století bylo zesilováno znojemské opevnění. V roce 1463 král Jiří z Poděbrad svolil, aby se stavěly věže, hradební zdi, příkopy a mosty, a proto udělil Znojemským právo vybírat k tomuto účelu zvláštní mýto. Vnější parkánovou baštu tehdy zesílily malé půlkruhové baštičky. Pozornost byla věnována zejména vstupům do města. Dolní bránu, odkud se z města vycházelo na cestu směřující k zemské hranici a dále do Vídně, zajistilo nové opevnění nazvané „Tábor“ – už toto pojmenování svědčí o tom, jakým vzorem se stala fortifikace města Tábora. Před vlastní branou tu byl zbudován mohutný barbakan s vysazeným ochozem v koruně, zpevněný navíc na obvodu třemi velkými baštami s vysokými kuželovitými střechami. Nápis na barbakanu nesl letopočet 1462.

Nové vnější opevnění vzniklo na valu před původní parkánovou zdí někdy na přelomu 15. a 16. století. Ohrazeno bylo i předměstí před Vídeňskou branou. Průzkum hradební věže při čp. 361 v jihovýchodním cípu města ukázal, že opevnění bylo zesilováno i po roce 1500. Zmíněná věž stojí v linii vnitřní hradby zbudované asi ještě ve 13. století. Z té doby pochází zdivo přízemí této věže, zatímco zdivo prvního, druhého a třetího patra vzniklo v etapě, která je datována letopočtem 1513, vytesaným na překladu střílny v nejvyšší dochované etáži. V této fázi byla ve zdivu věže zřízena štěrbinovitá střílna, která byla již od dob husitských válek anachronismem, a zároveň i střílny klíčové, popřípadě střílny připojené na koso k boku zdi, v níž jsou zřízeny. Ve výklencích střílen se počítalo s umístěním trámků sloužících k zaklesnutí palných zbraní.

Ze znojemských bran se doposud zachovala jen hranolová stavba vnější Pražské brány, která stávala před vnějším městským příkopem. V jejím zdivu jsou střílny klíčového tvaru. Dobrou výpověď o znojemské fortifikaci na sklonku jagellonské doby vydává Frölichova veduta města z roku 1523. Znojmo v té době patřilo k nejmohutněji opevněným městům v zemích České koruny.

Literatura:

T. BALETKA: Albrecht Habsburský (1411-1|439), jeho vláda na Moravě a první pokus o „podunajskou monarchii“. In: J. MITÁČEK (ed.): Vládcové Moravy. Brno 2007, s. 83-98; Ladislav HOSÁK: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha 1938 (reprint 2004), s. 87; E. WINKLER / Fr. KIESLINGER: Archa z kaple svatováclavské ve Znojmě. In: Památky archaeologické XXXV (roč. 1926-1927). Praha 1927, s. 398-403; Václav RICHTER / Bohumil SAMEK / Miloš STEHLÍK: Znojmo. Praha 1966, s. 50; Robert SUCKALE: Das Znaimer Retabel. Zur künstlerischen Herkunft des Bildschnitzers. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 2-14; Lothar SCHULTES: Zur Herkunft und kunstgeschichtlichen Stellung des Znaimer Altars. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 14-37; Manfred KOLLER / Giovanna ZEHETMAIER: Kunsttechnologische Studien zum Znaimer Altar und anderen Werken des frühen Realismus in Österreich. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 37-44; Lothar SCHULTES: Plastik vom Ende des Schönen Stils bis zum Beginn der Renaissance. In: Artur ROSENAUER (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich Bd. 3. Spätmittelalter und Renaissance, s. 306; Lothar SCHULTES: Znaimer oder Wiener Bildhauer (?). Passionsaltar (»Znaimer Altar«). In: Artur ROSENAUER (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich Bd. 3. Spätmittelalter und Renaissance, s. 313-314; Artur SALIGER: Znojmo Altarpiece. In: Ivo HLOBIL (ed.): The Last Flowers of the Middle Ages from the Gothic to the Renaissance in Moravia and Silesia. Olomouc 2000, s. 165-174; Milena BARTLOVÁ: Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400-1460. Praha 2001, s. 128-130; Tak Robert SUCKALE: Das Znaimer Retabel. Zur künstlerischen Herkunft des Bildschnitzers. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 6; Artur SALIGER: Znojmo Altarpiece. In: Ivo HLOBIL (ed.): The Last Flowers of the Middle Ages from the Gothic to the Renaissance in Moravia and Silesia. Olomouc 2000, s. 165-174; Artur ROSENAUER (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich Bd. 3. Spätmittelalter und Renaissance, s. 418; Jakub VÍTOVSKÝ: Umělci v jihomoravských městech. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 26; Robert SUCKALE: Das Znaimer Retabel. Zur künstlerischen Herkunft des Bildschnitzers. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 5; Lothar SCHULTES: Zur Herkunft und kunstgeschichtlichen Stellung des Znaimer Altars. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 42. Wien 1987, s. 15-16; Ke znojemské radnici: Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 23-24; Zdeněk FIŠERA: Historické radnice Čech, Moravy a Slezska 2. Praha 2010, s. 430-432; Viktor KOTRBA: Zwei Meister der jagellonischen Hofkunst. Meister Hanns (Hanusch) Spiess von Frankfurt und Meister Hanns (Hanusch) Schoeller von Nürnberg. In: Umění 20. Praha 1972, s. 262 (pozn. 5); Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 26-28; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 26; Miloslav PLAČEK: Městské fortifikace a projevy urbanismu na jižní Moravě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 54; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 26; Miroslav PLAČEK: Městské fortifikace a projevy urbanismu na jižní Moravě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 54; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 27; Vladislav RAZÍM: Hradební věž za domem čp. 361 ve Znojmě. K problematice palných zbraní v pozdně gotických fortifikacích. In: Průzkumy památek roč. XVII, 1/2010. Praha 2010, s. 43-66; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 27-28; Václav RICHTER / Bohumil SAMEK / Miloš STEHLÍK: Znojmo. Praha 1966, s. 41-42; Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 73-100; Petr KROUPA: Farní kostel sv. Mikuláše ve Znojmě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 131-135; Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001, s. 585-586; CDB I, č. 326, s. 300; Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 75; Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 75; Složitou chronoloii stavby chrámu přesvědčivě vyložil Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 82-97; Johann Josef BÖKER: Der Wiener Stephansdom. Architektur als Sinnbild für das Haus Österreich. Salzburg / Wien / München 2007, s. 206-215; Johann Josef BÖKER: Der Wiener Stephansdom. Architektur als Sinnbild für das Haus Österreich. Salzburg / Wien / München 2007, s. 210; Jaroslav BUREŠ: Zum Werk des Meisters Laurenz Spenning. In: Évolution génerale et développements régionaux en histoire de ľ art. Actes du XXIe. Congrès International ď Histoire de ľ Art 1969. Budapest 1972, s. 541; Petr KROUPA: Farní kostel svatého Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek roč. 3, II/1996. Praha 1996, s. 96; Dana STEHLÍKOVÁ: Dvojice mříží pastoforia z kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 575; Aleš MUDRA: Ecce panis angelorum. Výtvarné umění pozdního středověku v kontextu eucharistické devoce v Kutné Hoře (kolem 1300-1620). České Budějovice / Praha, s. 248; Petr KROUPA: Farní kostel sv. Michala ve Znojmě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 135-136; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 28; Václav RICHTER / Bohumil SAMEK / Miloš STEHLÍK: Znojmo. Praha 1966, s. 46.; Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Městská památková rezervace a památky v okolí. Praha 1961, s. 28.; Petr KROUPA: Hřbitovní kaple sv. Anny a sv. Martina ve Znojmě. In: Kaliopi CHAMONIKOLA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 138-139; Josef KRÁSA: Knižní malba. In: Josef KRÁSA (red.): Dějiny českého výtvarného umění I/2. Praha 1984, s. 611-612; Ivo HLOBIL / Eduard PETRŮ: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992, s. 159, 173, 245; Pavol ČERNÝ: Znojmo municipal Law by Štěpán of Vyškov. In: In: Ivo HLOBIL (ed.): The Last Flowers of the Middle Ages from the Gothic to the Renaissance in Moravia and Silesia. Olomouc 2000, s. 296-300; Jiří FAJT (ed.): Europa Jagellonica 1386-1572. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců. Průvodce výstavou. Kutná Hora 2012, s. 161-162.