Stará Boleslav – Kostel svatého Václava

Historie

po roce 1039

Kostel svatého Václava

Kostel sv. Václava v prostoru někdejší akropole má podobu trojlodní baziliky ukončené na východě třemi apsidami situovanými v jedné rovině. Střední apsida je mohutná, obě postranní apsidy jsou podstatně menší. Ve východní části střední lodi a na ní navazující apsidě je situován vyvýšený chór. Pod ním pak leží z lodi přístupná krypta sestávající ze dvou odlišných částí - východní a západní. Hlavní loď, poměrně široká, se do bočních lodí otevírá arkádami, jejichž oblouky spočívají na masivních pilířích. Na západě původně vzniklo dvouvěžové průčelí, přičemž jižní věž byla zbudována znovu v pokročilém 15. století.

Bazilika sv. Václava byla v minulosti mnohokrát přestavována. Výrazně jí poznamenaly úpravy v době renesance a baroka, v dnešní podobě je výsledkem složitého stavebního vývoje.

Na severní straně chórové části baziliky leží tzv. Vrábská kaple, pokládaná v tradici za svatyni, před jejímiž dveřmi byl zavražděn svatý Václav. Má obdélnou loď, vyčnívající k severu z obvodu severní lodi kostela. Na východě je ukončena apsidou. Soudilo se někdy, že tato kaple je ve stávající podobě oproti celé bazilice dílem pozdní výstavby. Archeologickým průzkumem bylo prokázáno, že náleží k nejstarším částem baziliky. Její velké části nepochybně vznikly v bezprostřední souvislosti se založením staroboleslavské kapituly knížetem Břetislavem I., kdy kostel v roce 1046 vysvětil šestý pražský biskup Severin.

V poměrně autentickém stavu se dochovala krypta. Její východní část je rozdělena čtyřmi řadami sloupů do pěti lodí. Tyto sloupy mají atické patky, válcové dříky a jednoduché krychlové hlavice. Jednotlivá klenební pole s křížovými klenbami bez žeber jsou tu vymezována do oblouku vyklenutými meziklenebními pásy.

Západní část krypty na čtvercovém půdorysu je rovněž pětilodní se čtyřmi řadami sloupů s patkami, které mají nárožní drápky, válcovými dříky a krychlovými hlavicemi. Jen jeden dřík sloupku je tu polygonální, jedna báze má podobu obrácené korintské hlavice zdobené bohatě utvářenými akantovým dekorem. Konečně hlavice jednoho sloupu má tvar kalichovitý, z dolního okraje se tu odvíjejí čtyři stonky, které se dělí do větví ukončených ve volutách. V ploše hlavic jsou pak rozmístěny rozetky.

Zejména atypická báze s akantovou výzdobou je tu motivem nápadně nesourodým, v českém prostředí má paralely na výzdobě kamenných článků klášterního kostela v Doksanech, či na portálu kostela v Záboří nad Labem, za českými hranicemi však přichází mnohem dříve (např. na stavbě klášterního kostela v Corvey). Nemůže být tedy dobrou oporou pro předpoklad pozdního vzniku západní části staroboleslavské krypty až po polovině 12. století, respektive v jeho druhé polovině. Mnohé ze stavebních dějin baziliky a její stavební chronologie nebylo dosud zodpovězeno.

Kostel sv. Klementa

Při jižní straně východní části svatováclavské baziliky stojí v jejím těsném sousedství kostel sv. Klementa. Má jednoduchou obdélnou loď otevřenou na východ do apsidy sklenuté konchou. Loď je oproti svým mým rozměrům poměrně vysoká. Její stávající klenba byla provedena v roce 1857, kdy snad nahradila klenbu starší, snad z roku 1601. Nadzemní část zdiva byla provedena z pečlivě opracovaných pískovcových kvádříků. V západní části lodi původně byla situována jednoduchá tribuna. Do nitra kostela se vstupovalo od západu jednoduchým ústupkovým portálem s půlkruhovým záklenkem. Jednoduchý portál je situován i v západní části severní zdi lodi. Obvodové zdivo lodi bylo na severozápadním nároží okoseno, aby se tak zvětšila šíře průchodu mezi kostelem sv. Klementa a sousední svatováclavskou bazilikou. V interiéru je dochován soubor románských nástěnných maleb.

Soudilo se často, že kostel sv. Klementa vznikl v době kolem poloviny 12. století, či v jeho třetí čtvrtině, ale je pravděpodobné, že je starší, nejspíše z počátku 12. století.

Staroboleslavské hradiště patřilo k nejvýznamnějším centrům raného českého státu. Zdejší kostel, u jehož vrat byl zabit svatý Václav, patřil k nejstarším v Čechách doloženým v písemných pramenech. V něm byl také svatý Václav dočasně pohřben, než bylo jeho tělo převezeno na Pražský hrad. Zavraždění knížete Václava způsobilo, že Stará Boleslav získala obzvláštní místo v české historické paměti. Jeho svědectvím jsou i oba staroboleslavské kostely – bazilika sv. Václava a kostel sv. Klementa.

Ve 12. století byl kostel přestavován a těšil se i pozdějšímu zájmu císaře Karla IV.

Obrázky

Stará Boleslav. Bazilika sv. Václava. Pohled od jihozápadu.
Stará Boleslav. Bazilika sv. Václava a kostel sv. Klementa. Pohled od východu.
Stará Boleslav. Bazilika sv. Václava. Západní část krypty.