sv. Václav
921 - 935
Historie
(? – 935)
Po smrti Vratislavově byl nástupcem tehdy ještě nedospělý prvorozený syn Václav. Místo něho vládla zpočátku Václavova matka Drahomíra. Konflikt mezi ní a Václavovou babičkou, vdovou po knížeti Bořivojovi Ludmilou, skončil Ludmiliným zavražděním na tetínském hradišti v září roku 921.
Zatímco v jiných částech střední Evropy jiné slovanské kmeny křesťanskou víru nepřijaly, Václav po svém nástupu k moci pokračoval ve stopách svých předchůdců Bořivoje, Spytihněva a Vratislava, kteří nástup křesťanství na české půdě podporovali. Podle Kosmova vyprávění svatý Václav „zanechal kostel, vystavěný v hlavním sídle Praze ke cti svatého Víta mučedníka, neposvěcený, protože ho smrt předešla“.
Na Pražský hrad dal sv. Václav přenést ostatky své babičky Ludmily, ženy prvního pokřtěného Přemyslovce knížete Bořivoje. Tím, že pozůstatky svaté a uctívané mučednice a první křesťanské pramáti rodu Přemyslovců byly pohřbeny v kostele sv. Jiří, byla posvátnost tohoto místa i celého Pražského hradu významně akcentována.
Až k pomezním horám české kotliny sahala v době Václavově moc panovníků francké říše, v jejímž čele stanul královskou volbou v roce 919 saský vévoda Jindřich, jemuž se podrobil i vévoda bavorský. V roce 929 Jindřich I. vtrhnul do Čech, sv. Václav byl donucen se mu poddat a přijmout závazek placení poplatku. Ale Václavovi se zjevně podařilo střet s mnohem silnějším sousedem překonat, zůstal nadále na panovnickém stolci a integrita jím ovládaného knížectví nebyla dotčena. Oporou mu byla nepochybně i legitimita opírající se o přijetí křesťanství.
Začleňování českého knížectví do západokřesťanského světa zjevně v době Václavově významně postoupilo. Výrazem tohoto procesu se stal i dar relikvie svatého Víta, kterou Václav od Jindřicha I. obdržel, a následné zavedení svatovítského kultu.
Literatura:
Kronika Kosmova, kniha I, kap. 18 - FRB II, s. 30; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 39-40; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 211-212; Ostatky sv. Ludmily zmiňuje v souvislosti s požárem svatojiřského kláštera v roce 1142 kronika kanovníka vyšehradského – FRB II, s. 236-237; k roku 1283 přináší kronika zvaná O zlých létech po smrti krále Otakara II. zprávu o zázraku u hrobu sv. Ludmily - FRB II, s. 367; Kosmova kronika, kniha I, kap. 19 - FRB II, s. 31; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 40.
Mapy
Rozsah moci sv. Václava
