okolo roku 920, vysvěcení roku 925 - 1142

Hrad

Kostel sv. Jiří

Podle svatováclavské legendy Crescente fide když zemřel kníže Spytihněv, byl za knížete zvolen jeho bratr Vratislav. „Týž také při náboženství křesťanském pilně setrvával a založil chrám ve jméno svatého Jiří mučedníka biskupa“. I legenda Diffundente sole (Život sv. Ludmily) zmiňuje vystavění „kláštera“ svatého Jiří knížetem Vratislavem. Podle legendy Kristiánovy kníže Vratislav *„chrám k poctě svatého Jiří mučedníka založil, než předstižen byv smrtí tak dlouho kýženého vysvěcení jeho nikterak se nedočkal.“ *

Sem dal kníže Václav Svatý přenést z Tetína pozůstatky své babičky Ludmily. Podle vyprávění legendy Kristiánovy když bylo přineseno do Prahy, „položili je před oltářem na podlahu“. Podle téhož textu „po nějakém čase … kníže do Řezna vyslal posly otázat se biskupa téhož města jménem Tutona (poněvadž náležely tenkrát Čechy do jeho okrsku), co by měl činit s jmenovaným tělem. … Velikou horlivostí Boží nadšený kníže biskupa svrchu jmenovaného prosil, aby k němu ráčil přijíti, tělo sám pochovati a chrám, který posud od biskupa posvěcen nebyl, posvětiti. Ten ale předstíraje, pro slabost stáří svého že nemůže přijíti, spolubiskupa svého s několika málo sbory kněží vyslal, aby chrám onen posvětil. Tento přišel a nejprve posvětil chrám. Potom po šesti dnech tělo ono pohřbil…“.

Současně se vznikem pražského biskupství v roce 973, o jehož zřízení měli zásluhu kníže Boleslav II. a jeho sestra Mlada, vznikl při svatojiřském ženský klášter, nejstarší monastická fundace v českých zemích. Jeho abatyší se stala Přemyslovna Mlada.

Stavební vývoj

Kostel sv. Jiří prošel na přelomu 19. a 20. století rozsáhlou obnovou, který ho sice stavebně zajistila, ale zároveň bylo tehdy odstraněno množství detailů, které by umožnily lepší vhled do stavební historie chrámu. V průběhu 20. století se pak svatojiřské bazilice věnovala řada badatelů - zejména Karel Guth, Josef Cibulka, archeolog Ivo Borkovský, Anežka Merhautová, Dobroslav Líbal a další. Ukázalo se, že v jejich závěrech existují značné rozpory.

Snad lze dnes podle naposledy publikovaných analýz přijmout soud, že z nejstarší etapy výstavby svatojiřského kostela z doby jeho založení knížetem Vratislavem se nezachovalo jen velmi málo – základové zdivo baziliky v její západní části, k níž byl na západě dodatečně připojen přístavek. Nebyl určen ani rozsah této stavby směrem k východu, ani forma jejího zakončení.

Další etapa je patrně spjata se založením svatojiřského kláštera v době knížete Boleslava II. Ani z této stavby se patrně nezachovaly podstatné součásti. Nicméně předpokládaný hrob Boleslava II. ve východní části stávající baziliky nepochybně dokládá, že svatojiřský chrám už v jeho době dosahoval do těchto míst a lze předpokládat, že při nejmenším jeho části byly integrovány do novostavby baziliky provedené po požáru v roce 1142.

V době Boleslava II. měla již svatojiřská bazilika přibližně stejný rozsah, jaký má dnes. Z té doby pochází i archeologicky zjištěná situace na východě kostela pod jeho podlahou. Zde byl v ose kostela odkryt sklípek ve tvaru kříže a před ním na západě situovaná hrobová komora. Další hroby byly situovány po jejích bocích. Předpokládá se, že v prominentním hrobě v ose kostela byly uloženy pozůstatky knížete Boleslava II. († 999), zakladatele pražského biskupství a spoluzakladatele kláštera benediktinek při svatojiřském kostele. Zda tu byla pohřbena jeho manželka Emma († 1006), není jisté. Její hrob sice připomíná kronikář Kosmas, ale bohužel neuvádí jeho místo.

U sv. Jiří byl již dříve pohřben prvotní zakladatel tohoto kostela kníže Vratislav. Jeho pochování není sice zmíněno v nejstarší vrstvě písemných zpráv, Vratislavův hrob byl jako takový zřetelně označen ve 14. století – leží po boku osového hrobu, kde byl patrně pochován Boleslav II. Svatý Václav dal do svatojiřského kostela z Tetína přenést ostatky své babičky svaté Ludmily a tím byla posvátnost kostela i celého Pražského hradu akcentována.

Z kroniky Kosmovy se dovídáme, že v kostele sv. Jiří byl pohřben i kníže Oldřich. V ní je zaznamenána i promluva, kterou nad Oldřichovým hrobem údajně pronesl jeho bratr kníže Jaromír. To byl také nejspíše poslední pohřeb českého knížete v kostele sv. Jiří. Žádný další tu již doložen není.

Literatura:

Karel ZAP: Chrám sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archaeologické a místopisné 4. Praha 1861, s. 162-175; Bernhard GRUEBER: Die Kunst ders Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871, s. 15-16; Mořic LÜSSNER: Památky architektonické nalezené při opravě kostela sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 371-376; Mořic LÜSSNER: O některých starobylých památkách chrámu sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 403-406; Mořic LÜSSNER: Archeologické nálezy v kostele sv. Jiří na hradě Pražském r. 1889 učiněné. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 557-560; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu sv.-Jiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 21. Praha 1906, s. 369-382; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojirského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 24. Praha 1910-1912, s. 65-114, 329-362, 401-450; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 25. Praha 1913, s. 49-51, 133-151; Josef CIBULKA: Kostel svatého Jiří na hradě Pražském. Stavební dějiny a průvodce památkami. Praha 1936; Václav MENCL: Kostel sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 42 (řada historická). Praha 1939-1946, s. 1-13, 146-147; Jiří ČAREK: Románská Praha. Praha 1946, s. 124-149; Ivan BORKOVSKÝ: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě. In: Archeologické rozhledy 12. Praha 1960, s. 680-691, 697-705; Ivan BORKOVSKÝ: Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 62. Praha 1961, s. 532-543; Ivan BORKOVSKÝ: Výzkum kostela sv. Jiří na Pražském hradě. In: Umění 9. Praha 1961, s. 418-420; Anežka MERHAUTOVÁ: Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Praha 1966; Ivan BORKOVSKÝ: Recenze: A. Merhautová, Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 59. Praha 1968, s. 286-293; Ivan BORKOVSKÝ: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969, s. 102-120; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 206-214; Ivan BORKOVSKÝ: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975; Erich BACHMANN: Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen. In: Erich BACHMANN (ed.): Romanik in Böhmen. Geschichte, Architektur, Malerei, Plastik und Kunstgewerbe. München 1977, s. 68-71; Tomáš DURDÍK / Petr CHOTĚBOR: Stavební vývoj kláštera sv. Jiří na Pražském hradě ve středověku. In: Archaeologia historica 19. Brno 1994, s. 369-377; Pavel VLČEK / Petr SOMMER / Dušan FOLTÝN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 438-442; Jan FROLÍK / Jana MAŘÍKOVÁ KUBKOVÁ / Eliška RŮŽIČKOVÁ / Antonín ZEMAN: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů (= Castrum Pragense 3). Praha 2000, s. 97-143; Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, s. 136-147; Zdeněk DRAGOUN: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002, s. 14-26.

1142 - 1371

Hrad

Bazilika sv. Jiří

V době Vladislava I. dostala stávající podobu i bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Stalo se tak po požáru v roce 1142, respektive za života abatyše Berty (1145–1151), která je na tympanonu pocházejícím z doby krále Přemysla Otakara I. († 1230) označena jako druhá zakladatelka. Když se totiž údělný znojemský kníže Konrád pokusil dobýt Pražský hrad a zmocnit se tak vlády nad zemí, zachvátil svatojiřský klášter požár. V poničeném klášteře hledaly řeholnice ostatky své patronky sv. Ludmily a povolali k tomu kameníka a zedníka Vernera. Ten mezi kameny a ohořelým dřívím nalezl neporušenou rakev s ostatky. Tento Verner potají odnesl jejich část do své země, kde najal dva muže k výstavbě jakéhosi chrámu. Ti však zemřeli poté co dílo započali, další rok zemřeli další dva a třetí rok on sám. Následně přijel do Čech Vernerův syn, který byl příbuzným kancléře Gervasia, na jehož vyzvání vrátil onen ostatek svatojiřskému kostelu. Díky vyprávění o této události víme, že obnovu chrámu sv. Jiří na Pražském hradě započal stavitel Verner.

Tehdy dostal svatojiřský kostel podobu, kterou si dochoval do dnešních dnů. Má bazilikální trojlodí, původně i v bočních lodích neklenuté, s emporami nad bočními loděmi, které se do lodi hlavní otevírají řadami sdružených okének. Boční lodě ukončují na východě závěry s malými apsidami, na střední loď navazuje vyvýšený pravoúhlý chór s apsidou, pod nímž je situována trojlodní krypta. Na východě rámují loď kostela ze severu a jihu hranolové věže. K jižnímu boku východní části baziliky pak byla připojena apsidou uzavřená kaple. Svatojiřská bazilika patří dnes k nejlépe dochovaným románským kostelům v českých zemích.

Literatura:

Karel ZAP: Chrám sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archaeologické a místopisné 4. Praha 1861, s. 162-175; Bernhard GRUEBER: Die Kunst ders Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871, s. 15-16; Mořic LÜSSNER: Památky architektonické nalezené při opravě kostela sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 371-376; Mořic LÜSSNER: O některých starobylých památkách chrámu sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 403-406; Mořic LÜSSNER: Archeologické nálezy v kostele sv. Jiří na hradě Pražském r. 1889 učiněné. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 557-560; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu sv.-Jiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 21. Praha 1906, s. 369-382; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojirského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 24. Praha 1910-1912, s. 65-114, 329-362, 401-450; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 25. Praha 1913, s. 49-51, 133-151; Josef CIBULKA: Kostel svatého Jiří na hradě Pražském. Stavební dějiny a průvodce památkami. Praha 1936; Václav MENCL: Kostel sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 42 (řada historická). Praha 1939-1946, s. 1-13, 146-147; Jiří ČAREK: Románská Praha. Praha 1946, s. 124-149; Ivan BORKOVSKÝ: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě. In: Archeologické rozhledy 12. Praha 1960, s. 680-691, 697-705; Ivan BORKOVSKÝ: Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 62. Praha 1961, s. 532-543; Ivan BORKOVSKÝ: Výzkum kostela sv. Jiří na Pražském hradě. In: Umění 9. Praha 1961, s. 418-420; Anežka MERHAUTOVÁ: Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Praha 1966; Ivan BORKOVSKÝ: Recenze: A. Merhautová, Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 59. Praha 1968, s. 286-293; Ivan BORKOVSKÝ: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969, s. 102-120; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 206-214; Ivan BORKOVSKÝ: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975; Erich BACHMANN: Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen. In: Erich BACHMANN (ed.): Romanik in Böhmen. Geschichte, Architektur, Malerei, Plastik und Kunstgewerbe. München 1977, s. 68-71; Tomáš DURDÍK / Petr CHOTĚBOR: Stavební vývoj kláštera sv. Jiří na Pražském hradě ve středověku. In: Archaeologia historica 19. Brno 1994, s. 369-377; Pavel VLČEK / Petr SOMMER / Dušan FOLTÝN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 438-442; Jan FROLÍK / Jana MAŘÍKOVÁ KUBKOVÁ / Eliška RŮŽIČKOVÁ / Antonín ZEMAN: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů (= Castrum Pragense 3). Praha 2000, s. 97-143; Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, s. 136-147; Zdeněk DRAGOUN: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002, s. 14-26.

1371 - 1510

Hrad

Bazilika sv. Jiří

Velká stavební činnost na Pražském hradě v době Karla IV., kde byl přestavován královský palác a kde pod vedením Matyáše z Arrasu a Petra Parléře vyrůstala nová katedrála, byla patrně impulzem i pro královský klášter benediktinek u sv. Jiří. Stará románská bazilika dostala tehdy nové západní průčelí, obrácené proti chóru nově budované katedrály. Na místě jižní části východního závěru baziliky vyrostla nová gotická kaple, v níž byl vybudován náhrobek sv. Ludmily s ležící sochou světice. Tento počin nepochybně souvisel s císařem Karlem IV. pěstovanou úctou k českým zemským patronům. Důležitým mezníkem v úpravách vykonaných ve svatojiřském klášteře za vlády Karla IV. bylo patrně vysvěcení hlavního oltáře k poctě sv. Jiří a svaté Ludmily, které vykonal druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi dne 8. června roku 1371.

Sepětí kláštera s panovnickým rodem bylo na půdě svatojiřského kláštera manifestováno i novým uložením ostatků zakladatele baziliky knížete Vratislava I. († 921) a knížete Boleslava II. (972–999), pro něž byly za abatyše Kateřiny z Lipoltic (1378– 1386) pořízeny nové tumby. Na náhrobku knížete Vratislava I. se dosud dochovala asi současně s ním zhotovená dřevěná relikviářová schrána. Byla obnovena někdy v letech 1437–1442 a následně asi někdy v době kolem roku 1600.

Literatura:

Karel ZAP: Chrám sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archaeologické a místopisné 4. Praha 1861, s. 162-175; Bernhard GRUEBER: Die Kunst ders Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871, s. 15-16; Mořic LÜSSNER: Památky architektonické nalezené při opravě kostela sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 371-376; Mořic LÜSSNER: O některých starobylých památkách chrámu sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 403-406; Mořic LÜSSNER: Archeologické nálezy v kostele sv. Jiří na hradě Pražském r. 1889 učiněné. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 557-560; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu sv.-Jiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 21. Praha 1906, s. 369-382; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojirského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 24. Praha 1910-1912, s. 65-114, 329-362, 401-450; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 25. Praha 1913, s. 49-51, 133-151; Josef CIBULKA: Kostel svatého Jiří na hradě Pražském. Stavební dějiny a průvodce památkami. Praha 1936; Václav MENCL: Kostel sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 42 (řada historická). Praha 1939-1946, s. 1-13, 146-147; Jiří ČAREK: Románská Praha. Praha 1946, s. 124-149; Ivan BORKOVSKÝ: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě. In: Archeologické rozhledy 12. Praha 1960, s. 680-691, 697-705; Ivan BORKOVSKÝ: Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 62. Praha 1961, s. 532-543; Ivan BORKOVSKÝ: Výzkum kostela sv. Jiří na Pražském hradě. In: Umění 9. Praha 1961, s. 418-420; Anežka MERHAUTOVÁ: Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Praha 1966; Ivan BORKOVSKÝ: Recenze: A. Merhautová, Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 59. Praha 1968, s. 286-293; Ivan BORKOVSKÝ: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969, s. 102-120; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 206-214; Ivan BORKOVSKÝ: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975; Erich BACHMANN: Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen. In: Erich BACHMANN (ed.): Romanik in Böhmen. Geschichte, Architektur, Malerei, Plastik und Kunstgewerbe. München 1977, s. 68-71; Tomáš DURDÍK / Petr CHOTĚBOR: Stavební vývoj kláštera sv. Jiří na Pražském hradě ve středověku. In: Archaeologia historica 19. Brno 1994, s. 369-377; Pavel VLČEK / Petr SOMMER / Dušan FOLTÝN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 438-442; Jan FROLÍK / Jana MAŘÍKOVÁ KUBKOVÁ / Eliška RŮŽIČKOVÁ / Antonín ZEMAN: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů (= Castrum Pragense 3). Praha 2000, s. 97-143; Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, s. 136-147; Zdeněk DRAGOUN: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002, s. 14-26.

1510

Hrad

Bazilika sv. Jiří

Stará románská bazilika sv. Jiří, ležící proti vyústění Jezdeckých schodů královského paláce, byla v době Vladislavově ozdobena novým jižním portálem, o němž se soudí, že vznikl v době okolo roku 1510. Snad mohl být zřízen v souvislosti s Vladislavovým pobytem na Pražském hradě v roce 1509, kdy byl na českého krále korunován Vladislavův syn Ludvík.

Portál je nepochybně dílem na hradě působící huti, vedené Benediktem Riedem. S architekturou královského paláce je stylově spjat uplatněním renesančních forem. Na odspodu sešikmeném architrávu bylo uplatněno kazetování, oblíbené nejen v době renesance, ale už v architektuře antické.

Do vnější edikuly je vložen vlastní vnitřní portál ukončený nahoře tympanonem, kde byl osazen reliéf s figurou svatého Jiří zabíjejícího draka. Celá scéna se odehrává v popředí krajiny, v níž spatřujeme skaliska a město s hradbami, věžemi a domy. Za cimbuřím nejmohutnější věže se skrývají dvě korunované hlavy, přihlížející celému výjevu. Svou výpravností má tento reliéf řadu obdob v soudobé malbě a grafice, snad nejblíže má k malířství podunajské školy a k sochařství norimberskému. Jaromír Homolka kdysi vyslovil soud, že reliéf byl zamýšlen jako apoteóza Ludvíka Jagellonského u příležitosti jeho korunovace a zároveň i jako oslava jeho úlohy bojovníka proti Turkům, ohrožujícím křesťanský svět.

Literatura:

Karel ZAP: Chrám sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archaeologické a místopisné 4. Praha 1861, s. 162-175; Bernhard GRUEBER: Die Kunst ders Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871, s. 15-16; Mořic LÜSSNER: Památky architektonické nalezené při opravě kostela sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 371-376; Mořic LÜSSNER: O některých starobylých památkách chrámu sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 403-406; Mořic LÜSSNER: Archeologické nálezy v kostele sv. Jiří na hradě Pražském r. 1889 učiněné. In: Památky archeologické 14. Praha 1889, s. 557-560; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu sv.-Jiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 21. Praha 1906, s. 369-382; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojirského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 24. Praha 1910-1912, s. 65-114, 329-362, 401-450; František MACH / Eduard ŠITTLER: Oprava chrámu svatojiřského na hradě Pražském. In: Památky archeologické 25. Praha 1913, s. 49-51, 133-151; Josef CIBULKA: Kostel svatého Jiří na hradě Pražském. Stavební dějiny a průvodce památkami. Praha 1936; Václav MENCL: Kostel sv. Jiří na hradě Pražském. In: Památky archeologické 42 (řada historická). Praha 1939-1946, s. 1-13, 146-147; Jiří ČAREK: Románská Praha. Praha 1946, s. 124-149; Ivan BORKOVSKÝ: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě. In: Archeologické rozhledy 12. Praha 1960, s. 680-691, 697-705; Ivan BORKOVSKÝ: Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 62. Praha 1961, s. 532-543; Ivan BORKOVSKÝ: Výzkum kostela sv. Jiří na Pražském hradě. In: Umění 9. Praha 1961, s. 418-420; Anežka MERHAUTOVÁ: Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Praha 1966; Ivan BORKOVSKÝ: Recenze: A. Merhautová, Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. In: Památky archeologické 59. Praha 1968, s. 286-293; Ivan BORKOVSKÝ: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969, s. 102-120; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 206-214; Ivan BORKOVSKÝ: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975; Erich BACHMANN: Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen. In: Erich BACHMANN (ed.): Romanik in Böhmen. Geschichte, Architektur, Malerei, Plastik und Kunstgewerbe. München 1977, s. 68-71; Tomáš DURDÍK / Petr CHOTĚBOR: Stavební vývoj kláštera sv. Jiří na Pražském hradě ve středověku. In: Archaeologia historica 19. Brno 1994, s. 369-377; Pavel VLČEK / Petr SOMMER / Dušan FOLTÝN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 438-442; Jan FROLÍK / Jana MAŘÍKOVÁ KUBKOVÁ / Eliška RŮŽIČKOVÁ / Antonín ZEMAN: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů (= Castrum Pragense 3). Praha 2000, s. 97-143; Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000, s. 136-147; Zdeněk DRAGOUN: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002, s. 14-26.