Praha – Rotunda sv. Víta

Historie

první třetina 10. století - 1060

Hrad

Rotunda sv. Víta a sv. Václava

O někdejší podobě kostela založeného samotným sv. Václavem jsme zpraveni díky výkopům provedeným pod úrovní podlahy svatováclavské kaple a to v letech 1911 a 1928. Výsledky výkopů se dočkaly interpretace v rozsáhlé stati prof. Josefa Cibulky. Jeho rekonstrukce někdejší podoby svatováclavské rotundy vznikala ve spolupráci s architektem Kamilem Hilbertem, který stál v čele dostavby katedrály. Kostel založený sv. Václavem měl mít loď na půdorysu kruhu o průměru téměř třinácti metrů, k níž na všech čtyřech stranách přiléhaly apsidy. Předpokládalo se, že do lodi byl vložen na jejím obvodu v přízemí i v patře ochoz otevírající se arkádami do ústřední části chrámu. Střízlivý pohled na výsledky výkopů, při nichž byly odhaleny relativně nevelké fragmenty z prvotního kostela, však vede k mnohem skromnější představě.

Velké část prvotního kostela založeného sv. Václavem ležela v místě, na němž stojí Svatováclavská kaple gotické katedrály. Pod její podlahou byl zjištěn fragment zdiva okrouhlé lodi a dále pozůstatky zdiva apsidy, do níž se kruhová loď otevírala na jižní straně.

Odtud lze mít za zjevné, že svatým Václavem měl podobu rotundy. Lze se domnívat, že její loď se otevírala na východě do apsidy. V jejím předpokládaném místě ležícím už mimo prostor Svatováclavské kaple byla později při stavbě tzv. Spytihněvovy baziliky zřízena krypta sv. Kosmy a Damiána. Již zmíněný průměr lodi o délce téměř třinácti metrů byl poměrně velký. Zda byla klenuta nevíme, pravděpodobnější je, že byla zakryta buď plochým stropem, popřípadě že se její nitro otevíralo do krovu. Pokud zde byl strop, bylo ovšem rozpětí vnitřního prostoru natolik veliké, že zde bylo zapotřebí zřídit nějaké podpory, o nichž však nic nevíme.

Představu o podobě jižní apsidy komplikuje skutečnost, že při Hilbertově výkopu byly odhaleny dva souběžně probíhající základy – vnitřní a vnější. Zatímco vnější byl původně pokládán za starší, kloní se dnešní bádání k představě opačné – vnitřní základ je pokládán za starší. Vznik této menší apsidy provedené z lomového kamene je pak dáván do souvislosti s pohřbem těla sv. Václava po jeho přenesení ze Staré Boleslavi do Prahy. Snad až v následující třetí etapě byla na místě menší jižní apsidy zřízena apsida větší z lomového kamene, na vnější líci členěná lisénami. Zároveň snad vznikla i severní apsida, jejíž pozůstatky byly nalezeny při Hilbertových výkopech. Údajně byl v roce 1913 nalezen na severozápad od severozápadního nároží kaple sv. Václava nalezen zbytek vykrouženého zdiva, snad pozůstatek čtvrté apsidy či předsíně. O tomto nálezu a jeho interpretaci byla vyslovena pochybnost.

Jisté tedy je, že kostel založený sv. Václavem měl podobu rotundy s východní apsidou. Zda byla loď zastropena či klenuta nevíme. Nejspíše následně byla zřízena i apsida na jihu, poté dodatečně nahrazená apsidou větší. Třetí apsida byla zřízena na severu a není zcela zřejmé, zda čtvrtá na západě.

Kostely ve formě rotund byly již dříve budovány na Velké Moravě, kde přijal křest kníže Bořivoj, děd sv. Václava. Jím založený kostel sv. Víta na Pražském hradě byl jedním z prvních, ne-li vůbec prvním svého typu v Čechách. Skutečnost, že kostel založený na tak prominentním místě knížetem, který vzápětí vstoupil do řad světců, patrně způsobila, že se stal velikým vzorem. Snad právě proto byly v českém prostředí rotundy v následujících dobách tak často budovány. Odtud se pak šířily i za hranice země. S rotundami se setkáme na krakovském Wawelu, kde přichází i svatováclavské patrocinium. Rotundy vyrostly i na území ovládaném Wiprechtem Grojčským, jehož manželkou se stala Judita († 1108), dcera českého krále Vratislava I. a sestra českého knížete Bořivoje II. Historické povědomí o rotundě jako o kostele doby svatého Václava bylo tak silné, že když v době císaře Karla IV. vznikal na schodišti velké věže hradu Karlštejna svatováclavský cyklus, byl tam tento světec namalován před rotundou.

Obrázky

Rotunda sv. Víta a sv. Václava. Půdorys. Rekonstrukce stavebního vývoje.