Uničov
Historie
1213
Existence města, ležícího v severní části Hornomoravského úvalu pod úpatím Jeseníků, je poprvé doložena listinou Přemysla Otakara I. datovanou rokem 1223. Král v ní uničovským potvrdil práva udělená jim jeho bratrem, moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Z listiny víme, že město bylo vybaveno magdeburským právem a že jeho lokátorem byl v ní jmenovaný Theodorich. Protože již deset let před jejím vydáním bylo započato s mýcením pozemků, lze vznik města klást do roku 1213. Město má oblý, přibližně kruhový tvar. Ve středu takto vymezené plochy je náměstí ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku, z jehož koutů vybíhají hlavní ulice k obvodu města.
Západně od náměstí je situován farní kostel, v jihovýchodní části města leží při jeho obvodu někdejší minoritský klášter, který však vznikl až ve 14. století. Půdorys Uničova je jakýmsi kompromisem mezi paprsčitě utvářenou uliční sítí, příznačnou pro sídelní útvary raně feudálního typu,a snahou o rozvržení v pravoúhle komponované osnově, charakteristické v Čechách a na Moravě pro četná města, vzniklá ve druhé polovině 13.století. Vzhledem k tomu, že Uničov patří k nejstarším založenýmměstům v českých zemích, je jeho dispozice cennýmdokladem půdorysného řešení městských areálů v první čtvrtině 13. věku.
Literatura:
KRATOCHVÍL A., 1922, s. 41n; KUX J., 1923; LÁZNIČKA Z., 1948, s. 29n; ŠEBÁNEK J., 1952, s. 1-15; KEJŘ J., 1969, s. 87-88; MICHNA P., 1974, s. 205-230; MICHNA P., 1976, s. 188-195
