Uherské Hradiště

po pol. 13. století

Okolnosti vzniku města jsou doloženy listinou Přemysla Otakara II. z 15. října 1257 vydanou v Plaších a listinou z 23. května roku 1258 vydanou přímo v Hradišti, které bylo tehdy ještě nazýváno Nový Velehrad. Přítomnost krále v nově založeném městě zračí nepochybně jeho zájem o tuto fundaci.Už v první listině Přemyslově je uvedeno, že město bylo založeno proti uherským hranicím, a je tu zdůrazněn patrně jeden z hlavních důvodů tohoto založení. Město je v obou listinách příznačně označováno termínem munitio - pevnost (*„...contra terminos Vngarorum munitionem unam seu oppidum pro necessitate ac conservatione terre nostre preparari et edificari iussimus... ‘*. Z obou listin víme, že město vzniklo na ostrově s kaplí sv. Jiří, tedy na místě starší osady, jíž zmíněná kaple sloužila.

Pozemky, na kterých bylo založeno, náležely cisterciáckému klášteru na Velehradě. Osazeno bylo dílem lidmi ze zeměpanské trhové vsi Kunovice, dílem obyvateli trhové vsi Velehradu, náležející klášteru. Hradiště tak bylo podvojnou fundací krále a kláštera, mezi něž se také dělily příjmy z města.

Město leží v plochém rovinném terénu pod úpatím Chřibského pohoří. Pro jeho zřízení byl zvolen ostrov obepínaný rameny řeky Moravy, která dodnes obtéká město na severní straně. Obvod města je nepravidelně vyvinutý, jak bylo snad zčásti dáno průběhem vodních toků. Vodní strouha, zasypaná na konci 18. století, dělila jádro města do dvou částí, z nichž každá má vlastní náměstí.

V jihovýchodním dílu města leží náměstí (T. G. Masaryka), vyměřené na půdorysu obdélníku, jehož východní kout je nálevkovitě prodloužen do ulice směřující k obvodu města. Další ulice vybíhají ze středu jihovýchodní fronty náměstí a z jeho jižního, západního a severního koutu.

Ulice vycházející ze severního koutu zmíněného náměstí severozápadním směrem a s ní souběžná ulice vybíhající z koutu západního ústí do druhého náměstí (Mariánské), které je centrem severní části města a bylo založeno na půdorysu protáhlého obdélníku. Základ uliční sítě v Uherském Hradišti je komponován na pravoúhlém rastru, který je ovšem výrazně deformován nepravidelným vývinem městského obvodu.

Svými dimenzemi patří Uherské Hradiště k největším městským fundacím Přemysla Otakara II. Mezi založeními tohoto panovníka je v dispozici Uherského Hradiště neobvyklé vytyčení dvou náměstí.

Uherské Hradiště patří do řetězu zeměpanských měst, která vznikla během vlády Přemysla Otakara II. podél hranice s uherským státem. Že budování této linie bylo záměrné, naznačují jak panovníkovy listiny z let 1257 a 1258 týkající se této fundace, tak i pozdější záznam zbraslavské kroniky, podle níž král „ve snaze zjednati mír obyvatelům svého království začal na obvodě země ohrazovati města hradbami Fundace panovníka v tomto i v jiných případech naplňovala jednu z hlavních úloh vladaře, zdůrazňovaných dvorskou ideologií a propagandou, jeho poslání jako obránce a záštity míru.

Literatura:

DOLEJŠEK B., 1901; FIŠER B., 1921; HURT R., 1934; HOSÁK L., 1938; ŠEBÁNEK J., 1947, s. 222n; LÁZNIČKA Z., 1948, s. 30n; REJNUŠ M., 1957, s. 138; JŮZOVI A. a V., 1958; HRUBÝ V., 1964; LÍBAL D., 1970, s. 49-50; DOSTÁL O. a kolektiv, 1974, s. 381n.; ZEMEK M. / VERBÍK A., 1981; SNÁŠIL R. / PROCHÁZKA R., 1981, s. 9-58; SNÁŠIL R., 1982, s. 181-218; NEKUDA V. (red.), 1982; PROCHÁZKA R. / SNÁŠIL R., 1984, s. 43-51; PROCHÁZKA R., 1985, s. 139-140.