Teplice – Klášter benediktinek

Historie

patrně v letech 1160-1170

Klášter benediktinek

K založením panovnického rodu se přiřadil za druhého českého krále Vladislava I. klášter benediktinek v Teplicích, jehož fundátorkou byla druhá panovníkova manželka Judita Durynská. Její počiny oslavil kanovník pražského svatovítského kostela Vincencius ve své kronice slovy: „A ejhle, skutky vaše, druhá naše Judito, nejslavnější a nejjasnější královno česká, ukazují, jak jste moudrá, šlechetná a horlivá, rozličné totiž klášterů ozdobování, kněží a chudých podporování, a ať o jiném mlčíme v Teplici královského kláštera ke cti sv. Jana Křtitele založení, a co nade všecko jest císařské dílo mostu Pražského to hlásají.“

Vznik kláštera v Teplicích zmiňuje i kronika sepsaná Jarlochem, opatem premonstrátského kláštera v Milevsku. V ní jsou vylíčeny skutky druhého českého krále Vladislava I., jmenovitě pak jsou uvedeny jím založené kláštery – premonstrátský na Strahově, premonstrátek v Doksanech, cisterciáků v Plasích a konečně před klášterem v Litomyšli je tu na čtvrtém místě uveden klášter benediktinek v Teplicích – zde Jarloch dodal, že obzvlášť královna Judita byla jeho zakladatelkou. Žádný pramen však nepřináší přesnější výpověď o době vzniku kláštera, stalo se tak patrně mezi lety 1160–1167.

Teplická fundace navazovala bezpochyby na staré přemyslovské založení kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě a snad i na vazby rodu Ludowingů, z něhož královna Judita pocházela, ke klášteru Paulinzella v Durynsku. Podle pozdějších pramenů byla královna Judita v teplickém klášteře pohřbena.

Z budov kvadratury, která se nacházela po jižním boku klášterního kostela, se v jádře dochovalo východní křídlo, v němž byla situována kapitulní síň. Ale části románského zdiva byly odkryty i z někdejšího jižního a západního křídla. Pozůstatky klášterního kostela byly odhaleny archeologickým výzkumem. Šlo o trojlodní baziliku, jejíž úzké boční lodě na východě končily v nevelkých apsidách. Na severu pak k východní části boční lodi přiléhala obdélná kaple s apsidou na východě. V úrovni apsid bočních lodí navazoval na hlavní loď přibližně kvadratický chór uzavřený na východě velkou hlavní apsidou. Pod tímto chórem a velkou apsidou byla situována krypta, z níž se dochovaly velké části, které odhalil archeologický výzkum. Byla původně zaklenuta na tři dvojice válcových sloupů, ukončených krychlovými hlavicemi. Oprávněně bylo upozorňováno na souvislost teplické stavby s bazilikou kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, obnovenou po požáru v roce 1142, respektive za života abatyše Berty (1145–1151).

Obrázky

Teplice. Klášter benediktinek. Rekonstrukce podoby románského klášterního kostela. Půdorys.
Teplice. Klášter benediktinek. Prostor bývalé krypty.