Svojanov – hrad

Historie

kolem pol. 13. století

Existence hradu položeného v kopcovité lesnaté krajině na českomoravském pomezí je poprvé v písemných pramenech doložena k roku 1287 v Kronice zbraslavské, v níž je označen německým jménem Furstenberg. Svojanov byl tehdy v držení Závise z Falkenštejna, kdysi jednoho z předních vůdců panské vzpoury proti Přemyslu Otakarovi II. V době po smrti Otakarově v bitvě na Moravském poli se Závis sblížil s vdovou po Přemyslovi, královnou Kunhutou. Stal se jejím milencem a posléze se s ní v roce 1285 oženil. Kunhuta však nedlouho poté zemřela. Ze zmíněné zprávy Kroniky zbraslavské víme, že v roce 1287 usadil Závis na Svojanově svou novou manželku Alžbětu, sestru uherského krále Ladislava.

Je pravděpodobné, že do jeho rukou se Svojanov dostal spolu s dalšími statky, které byly majetkem královny Kunhuty. Proto se většinou soudí, že Svojanov byl založen Přemyšleni Otakarem II. jako středisko zdejší královské državy a záštita stezky z Cech na Moravu. Jeho zbudování bylo asi spolu se založením Poličky součástí rozsáhlejšího kolonizačního díla v této krajině, připomínajícího královské zakladatelské podniky v jiných částech českých zemí - např. v bezdězské či písecko-zvíkovské doméně.

Hrad je situován na vysokém návrší nad tokem Křetínského potoka. Jeho jádro ve tvaru nepravidelného oválu obepínala okružní zeď, která byla nejsilnější na severovýchodní a východní straně, kde se nejlépe zachovala. Na severovýchodě, na nejvyšším místě hradu, proti terénní šíji, zdvihá se za pláštěm obvodové zdi válcová věž, zbudovaná z lomového kamene a opatřená čelním břitem, který je obrácen proti ose šíje a zároveň i směru nejsnazšího možného ostřelování. Do jejího nitra se z vnitřní strany hradu otvírají dva vchody, umístěné v různé výškové úrovni. Na severozápadě byl při nádvorní straně obvodové zdi hradu zbudován palác. Byl mnohokrát přestavěn, nicméně jádro jeho zdivá se dosud dochovalo. Ze situace ve sklepení lze soudit, že byl trojprostorový. Sklepní místnosti jsou mezi sebou spojeny hrotitými portály. Prostý hrotitý portálek se dochoval i v severozápadní zdi budovy v jedné z místností v úrovni přízemí. V jihovýchodní části obvodové hradby je situována brána, jíž se vstupovalo do nitra hradu. Na Svojanově se stavělo i v následných dobách, a tak se vnitřní hrad ze 13. století stal jádrem rozsáhlého opevněného celku.

Jádro hradu Svojanova, zbudované nejspíše v době Přemysla Otakara II., je nepříliš velkého rozsahu. Oproti velkým a významným královským hradům, jako je Zvíkov, Bezděz či Křivoklát, byl Svojanov podstatně skromnější. Svou půdorysnou skladbou se řadí mezi typické hrady s věží na nejsnáze ohrozitelném místě dispozice a za ní v chráněné poloze situovaným palácem, jaké byly budovány zejména panstvem. Na hradě se nedochovaly žádné architektonické články, které by umožnily přesnější časové zařazení pomocí slohové analýzy. Pro 13. století je příznačná věž s břitem - stavební typ, který se pod vlivem francouzské fortifikační architektury v Čechách a na Moravě objevil už v letech vlády Václava I. a s jehož užitím se pak několikrát setkáváme v době Otakarově.

Obrázky

Hrad Svojanov. Věž.