Říp – Rotunda sv. Vojtěcha a sv. Jiří

Historie

první pol. 11. století

Rotunda sv. Vojtěcha a sv. Jiří

Hora Říp se zdvihá asi o dvě stě metrů nad okolní jen mírně zvlněnou krajinou. Její silueta s poměrně strmými svahy a plošinou na vrcholu je nápadná a zdaleka viditelná. Kronikář Kosmas vypráví, že když do zdejší krajiny vstoupili lidi se svým starostou Čechem, kteří hledali příhodná místa, kde by se mohli usadit, zřídili svá sídla „kolem hory Řípu mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou“ a tady založili obydlí. A tak hora Říp stojí na samém počátku Kosmova líčení nejstarších dějin národa Čechů. Výjimečná poloha hory a konec konců i to, že byla akcentována v Kosmově líčení, vzbuzovala domněnku, že v době předkřesťanské byl Říp pohanským kultovním místem. Ta se nejednou v procesu christianizace stávala centry nového křesťanského kultu. Přesvědčivé doklady pro takový předpoklad však chybí.

Nedlouho po té, co v roce 1126 římský král Lothar III (1125-11347, císař od r. 1133) vtáhl spolu s olomouckým knížetem Otou do Čech a jeho vojsko bylo v bitvě u Chlumce poraženo, dal kníže Soběslav na hoře Říp podle svědectví kanovníka vyšehradského znovu vystavět tamní kapli. V překladu tato zpráva v kronice vyšehradského kanovníka zní: „Také během toho času Soběslav, kníže nejjasnější, znovu postavil zbořenou kapli, zvanou na hoře Řípu, a Zdík ctihodný biskup svatého kostela olomouckého, když bylo kapli obnoveno dřívější právo nadání, s největší uctivostí jí posvětil“. Je pravděpodobné, že už původně byla kaple na Řípu zasvěcena svatému Jiřím, že patrocinium svatovojtěšské bylo ke svatojiřskému připojeno až druhotně.

V roce 1273 je hora Říp jmenována v bule papeže Řehoře X., která potvrzuje statky a práva kláštera premonstrátů na Strahově. Kdy se do držení strahovské kanonie Říp dostal, však bezpečně nevíme.

O podobě nejstaršího kostela na Řípu, o němž se dovídáme z kroniky kanovníka vyšehradského, nic bližšího nevíme. Stávající rotunda prošla řadou stavebních úprav, mimo jiné k ní byly připojeny přístavby, později odstraněné. Má válcovou loď otevřenou na východě do apsidy, na protilehlé straně pak k lodi přiléhá válcová věž. Její zdivo je se zdivem lodi provázáno, takže věž, loď i apsidy jsou celistvým dílem. Loď byla původně přístupna od jihu portálem, až mnohem později byly zřízeny vstupy na severní straně lodi a v ose rotundy ve zdivu západní věže. V lodi byla na západě pavlačová tribuna, původně z přízemku lodi přístupná schodištěm při její jihozápadní straně. Původně zaklenuté přízemí věže bylo přístupné z lodi, z tribuny se otevíral průchod do patra věže. Loď dostala dosud dochovanou kopulovitou klenbu, zploštělou u triumfálního oblouku. Apsida je sklenuta konchou.

Strohá, ale výrazná podoba rotundy postavené na mytické hoře Řípu stala se zejména v 19. století jedním ze symbolických znaků počátků českého národa, jak to už předznamenal text kronikáře Kosmy († 1125).

Obrázky

Říp. Rotunda sv. Vojtěcha a sv. Jiří.