Praha – Klášter sv. Ambrože

Historie

1350

Nové Město

Klášter sv. Ambrože

Dne 26. února roku 1353 svolil papež Innocenc VI., aby v Praze byl zaveden ambroziánský kult v již založeném klášteře sv. Ambrože. Podle kroniky Beneše Krabice z Weitmile „léta páně 1354 založil pan Karel, král římský a český, klášter ke cti svatého Ambrože na Novém Městě pražském a dosadil tam infulovaného opata a konvent mnichů řádu svatého Benedikta, které dostatečně zaopatřil statky a důchody. Dosáhl též od apoštolské stolice toho, že opat a bratři tohoto kláštera mají dodržovat a konat obřad mše a jiných hodinek po způsobu a zvyku kostela milánského, podle rubriky a obřadu svatého Ambrože“.

Památka svatého Ambrože (+ 397), jednoho ze čtyř západních církevních otců, rádce tří císařů a milánského biskupa se v Miláně těšila veliké úctě. Milán často býval od 4. století císařskou rezidencí. Metropolitní chrám v Miláně se stal korunovačním místem, a tady také v roce 1355 na svátek svatých tří králů milánský arcibiskup Roberto Visconti vložil železnou lombardskou korunou na hlavu Karla IV. V ideálním obrazu Svaté říše římské náleželo tedy Milánu nezastupitelné místo. V Karlově vizi posvátné Prahy proto nemohla chybět vazba k Milánu uskutečněná fundací pražského ambrosiánského kláštera.

Literatura:

Joannes Fridericus NOVÁK: Acta Innocenti VI. pontificis Romani 1352–1362 (= Monumenta Vaticana res gestas bohemicas illustrantia II). Pragae 1907, č. 19, s. 9–10; Josef Šusta: České dějiny II/4. Karel IV. Za císařskou korunou 1346–1355. Praha 1948, s. 341.