Praha – Klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Sněžné

Historie

1347

Nové Město

Klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Sněžné

Před vlastním aktem založení Nového města Karlem IV. vznikla na jeho území dvě významná Karlova založení – klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Sněžné a benediktinský klášter slovanského ritu v Emauzích.

Se zřízením pražského kláštera karmelitánů vyslovil souhlas papež Kliment VI. bulou vydanou v Avignonu 29. března roku 1346. Podle kroniky Beneše Krabice z Weitmile v roce 1347 „následující den po … korunovaci založil král Karel nový klášter u brány svatého Havla, umístil v něm bratry karmelitány a daroval jim stavení, která byla postavena pro královskou hostinu. Oni si z nich udělali dřevěný kostela a jiná zařízení, nezbytná pro jejich činnost“. Zřízení nového kláštera bylo tedy spojeno bezprostředně s korunovací Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois (2. září 1347). Tím fundace kláštera pražských karmelitánů nemůže nepřipomenout akt položení základního kamene chrámu druhý den po korunovaci Karlova děda, krále Václava II., v cisterciáckém klášteře Aula Regia na Zbraslavi.

Patrocinium nového kostela pražských karmelitánů se váže k bazilice P. Marie Větší (Sněžné) – Santa Maria Maggiore - v Římě, v němž papež Hadrián II. schválil v roce 868 za přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje slovanskou liturgii. Podle pověsti se v noci ze 4. na 5. srpna roku 352 zdál papeži Liberiovi a římskému patriciovi Janovi sen, v němž jim Panna Maria uložila, aby se vypravili na Eskvilin. Tam, kde najdou čerstvě napadaný sníh, měli založit kostel a ten na tomto místě skutečně postavili. Pražský karmelitánský kostel založený Karlem IV. tak svým patrociniem vytvořil nové duchovní pouto Prahy s Římem, rezidencí papežů a kdysi i rezidencí císařskou, jmenovitě pak s jednou z nejvýznamnějších římských bazilik.

Obrázky

Praha. Nové Město. Kostel Panny Marie Sněžné. Pohled od jihu.