Praha – Juditin most

Historie

1158 - 1342

Juditin most

Nejstarší zmínka o pražském mostě je zaznamenána v kronice Kosmově k roku 1118. Velká voda v tomto roce, která jindy sotva dosahovala podlahy mostu, vystoupila nad most o více než deset loket. Tento most byl bezpochyby jen dřevěný.

Kanovník Vincencius na začátku své kroniky oslavil druhého českého krále Vladislava a zároveň i jeho druhou manželku královnu Juditu. Zmínil její „slavná díla“, mimo jiné „pražský most, dílo hodné císaře, které vyniká nad všechny ostatní. Vždyť to, co žádný z knížat, žádný z vévodů, žádný z králů nedokázal až do našich dob ani začít, natož pak vymyslet, to jste Vy, naše slavná paní, dokončila během tří let“.

Když v roce 1342 velká povodeň tento most těžce poškodila, zapsal kronikář František Pražský: „obrovskou spoustou a tloušťkou ledu byl na několika místech stržen pražský most, takže z něho zůstala sotva čtvrtina … Tu lidé ponejprv pochopili, jak nebetyčně veliké dobro ztratili… Neboť jako vy spadla koruna království, když se zřítil onen proslulý most“.

Románský most ležel v nevelké vzdálenosti od nynějšího mostu Karlova po proudu řeky. Jeho malá část se dochovala pod budovou kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Zde na dvou dochovaných pilířích spočívá zcela zachovaný mostní oblouk, jehož rozpětí činí 10,94 metru, šíře pilíře 7,11 metru a šíře vozovky na mostě v tomto místě 7,5 metru. Dochovaná část mostu byla vyzděna z přitesaných pískovcových dílců. Pod hladinou Vltavy se dále dochovaly základy dvanácti pilířů. Byly založeny na dřevěných roštech. Zatímco líc byla provedena na maltu kladených tesaných kamenných dílců vodorovně spojovaných železnými skobami. Ty byly dále obloženy dalěí vrstvou pískovcových kvádrů, které zakryly zmíněné propojování kovovými skobami. Nitro bylo vyzděno lomovým kamenem, použit tu byl křemen, pískovec a dílem i opuka.

Další pozůstatky mostu byly zjištěny na levé straně Vltavy – na místě zbořeného domu čp. 84/III, ve sklepech domů čp 82/III a 77/III, v suterénu domu čp. 78/III a u domu čp. 85/III. Vzdálenost mezi pilíři mostu nebyla shodná. Menší odstupy byly při obou březích Vltavy, větší vzdálenost pilířů byla v řečišti. Navíc šíře vozovky se na obou stranách mostu zužovala, ve střední části mostu byla větší. Celkem měl pražský kamenný most patrně 21 pilířů, jeho celková délka činila více než 500 metrů.

Na pravobřežním konci mostu stála na mostě hranolová věž dochovaná v rizalitu budovy řádu křižovníků s červenou hvězdou. Její portály však měly hrotitý záklenek a věž proto vznikla později.

Na protilehlé straně se dochovala hranolová věž z řádkového románského zdiva, v jejímž sousedství vyúsťoval kamenný most. Většinou bývá její výstavba spojována se zbudováním Juditina mostu, ale o tomto předpokladu byla vyslovena pochybnost, přes takovou námitku však souvislost vzniku této věže s budováním kamenného mostu nelze vyloučit. Svým charakterem má tato věž blízko ke třem věkde třem věžím zbudovaným na vstupech do Pražyskoého hradu v době knížete Soběslava I. a za vlády Vladislava II.

V její zdi je osazen reliéf s torzem trůnící figury, k níž je obracena klečící postava. Tento reliéf byl interpretován jako povýšení knížete Vladislava II. na krále. Zatímco hlava trůnícího panovníka byla otlučena, v relativně dobrém stavu se dochovala hlava klečící figura, snad krále Vladislava I. Svou antikizující podobou i sochařskou kvalitou je mezi dochovanými památkami v českém prostředí výjimečná. Sousoší mělo výsostně reprezentativní funkci. Na jednom z nejvíce exponovaných míst románské Prahy okázale manifestovalo panovnický majestát.

Pražský kamenný most byl svou velikostí v celé střední Evropě výjimečný. Široko daleko bylo jen velmi málo srovnatelných staveb. O něco dříve, v letech 1135-1147 byl budován kamenný most přes Dunaj v Řezně, jehož délka (původně 336 metru) byla však kratší, než mostu pražského. Mezi Řeznem a Prahou byly odedávna velké styky. Ostatně právě v Řezně císař Friedrich Barbarossa vyznamenal českého knížete Vladislava II., když z něj učinil krále. Lze si proto dobře představit, že řezenské dílo bylo inspirací pro Prahu. Kamenný most přes Vltavu, který propojil levobřežní a pravobřežní část osídlení pražské kotliny, byl vskutku královským, dílem. Byl nejen významnou stavbou sloužící potřebám komunikace, ale reprezentoval i nově získaný status druhého českého krále a jeho druhé manželky královny Judity.

Obrázky

Praha. Fragment hlavy krále Vladislava I. z reliéfu menší malostranské věže Judina mostu.