Plzeň – Kostel Nanebevzetí Panny Marie

konec 13. století

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

První fázi výstavby náleží alespoň část obvodového zdivá trojlodí a obvodové zdi presbytáře.

Presbytář není ve svých proporcích příliš výškově vyvinutý, zato je však značně dlouhý. Sestává ze tří obdélných polí a pětibokého závěru. V koutech závěru a v severozápadním a jihozápadním koutě presbytáře jsou přípory s válcovými dříky, na ostatních místech dříky chybí. Hlavice přípor nebo shodně utvářené nosné články tam, kde dříky přípor chybí, jsou pokryty bohatou, v kameni tesanou reliéfní výzdobou s motivy rostlinnými, zoomorfními i figurálními (dva muži nesoucí hrozen, dva medvědi aj.). Do hlavní lodi se presbytář otevírá triumfálním obloukem, jehož hrotitý záklenek je bohatě členěn hruškovcovými profily, oddělenými od sebe výžlabky.

Že alespoň část obvodového zdivá bazilikálního trojlodí vznikla v nejstarší fázi výstavby, dosvědčuje zazděné okno ve východní zdi severní boční lodi. Jeho ostění člení po obou stranách trojice štíhlých hruškovitých profilů, oddělených výžlabky. V okně je osazena dvoudílná kružba, jejíž obě části jsou ukončeny hrotitými obloučky s vepsanými jeptiškami. Nad nimi jsou v záklenku tři kružbové kruhy s vepsanými šestilisty.

Slohově nejvýraznější částí nejstarších partií minoritského kostela v Plzni je zmíněné okno ve východní zdi severní boční lodi, jehož obrazec vychází z kružbových vzorců klasické gotiky. Nicméně je tu již nápadné odhmotnění a vylehčení tvarů, jaké bylo příznačné pro stylové cítění poklasické. D. Líbal a V. Mencl kladli vznik zmíněného kružbového okna do doby kolem roku 1300 a shodně datovali i vznik obvodového zdivá presbytáře, včetně hlavic přípor a nosných článků klenby, pokrytých bohatou reliéfní výzdobou. K tomuto časovému zařazení se přiklonila i řada dalších badatelů. V rámci českého umění přelomu 13. a 14. století je ovšem soubor plzeňských hlavic značně osamocený.

Literatura:

Dobroslav LÍBAL: Plzeň. Kostel Nanebevzetí P. Marie s klášterem františkánů. In: Jiří FAJT (ed.): Gotika v západních Čechách (1230-1530). K 700. výročí založení města Plzně. Sv. I. Praha 1995. s. 338; Milena HAUSEROVÁ: Měštský obytný dům. In: Jiří FAJT (ed.): Gotika v západních Čechách (1230-1530). K 700. výročí založení města Plzně. Sv. I. Praha 1995. s. 227; Milena HAUSEROVÁ: Měštský obytný dům. In: Jiří FAJT (ed.): Gotika v západních Čechách (1230-1530). K 700. výročí založení města Plzně. Sv. I. Praha 1995. s. 239-241; Jan MUK / Pavel ZAHRADNÍK: Chrám sv. Bartoloměje v Plzni ve středověku a jeho novodobé úpravy. In: Zprávy památkové péče 54. Praha 1994, s. 343-344.