Plzeň

Historie

1295

Město bylo založeno v době krále Václava II. na planině při soutoku řek Mže a Radbuzy. Svědčí o tom mimo jiné listina z 8. října 1320, v níž Jan Lucemburský potvrdil měštánům Nové Plzně práva, která užívali za Václava II.

Podle záznamu na přídeští rukopisu pražské kapitulní knihovny se „roku 1295 staví Plzeň a slavně je nazvána Novou“. Do roku 1298 se hlásí dvě listiny týkající se Plzně, zahrnuté do formuláře Svatopavelského kláštera v Lavantském údolí. V jedné z nich žádají Plzeňští Burgharda

Magdeburského, který byl význačným dvořanem Václava II., o přispění měštánům Wolframoví a Pertoldovi, kteří se ubírají ve věci výstavby města ke králi. V obou listinách svatopavelského formuláře je jmenován plzeňský rychtář Jindřich, který snad byl lokátorem města. V roce 1300 vystavil basilejský biskup Petr listinu, v níž udělil odpustky těm, kdo navštíví nově vystavěný kostel dominikánského kláštera v Nové Plzni.

Plocha města je rozčleněna sítí ulic, protínajících se v pravých úhlech a vymezujících tak čtverhranné bloky. Uprostřed města leží rozměrné obdélné náměstí (140 x 200 m). Do středu východní a západní strany a do jednotlivých cípů náměstí ústí ulice. Za domovními bloky přiléhajícími k náměstí probíhá na severu, západě a jihu okružní ulice, která je na východní straně vyvinuta jen z malé části. Farní kostel byl založen uprostřed náměstí. Na severní straně města vznikl klášter dominikánů, v jihovýchodním nároží klášter minoritský.

Plzeň patří velkolepým rozvržením svého půdorysu k vrcholům městského urbanismu doby posledních Přemyslovců. Imponující je přísný a strohý geometrický řád, vzbuzující dojem mimořádné monumentality a velkorysosti, zejména v prostoru rozměrného ústředního náměstí. Nejstarším zachovaným dokladem domovní zástavby v Plzni je jádro domu čp. 114 s komorou, jejíž klenba má masívní hranolová žebra.

Literatura:

Václav MENCL: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň 1961, s. 44-45 Jan; MUK / Pavel ZAHRADNÍK: Chrám sv. Bartoloměje v Plzni ve středověku a jeho novodobé úpravy, In: Zprávy památkové péče 54. Praha 1994, s. 341—350; Dobroslav LÍBAL: Plzeň. Kostel sv. Bartoloměje. In: Jiří FAJT (ed.): Gotika v západních Čechách (1230-1530). K 700. výročí založení města Plzně. Praha 1995. s. 323-330; Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001, s. 334-336; Josef HEJNIC / Miloslav POLÍVKA: Plzeň v husitské revoluci (= Monographia historica bohemica sv. 3). Praha 1987; Kamil HILBERT: Kaple Šternberská při arciděkanském chrámě sv. Bartoloměje v Plzni. In: Zdeněk WIRTH (ed.): Umělecké poklady Čech II. Praha 1913-1914, s. 39-40; Václav MENCL: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň 1961, s. 45; Dobroslav LÍBAL: Plzeň. Kostel sv. Bartoloměje. In: Jiří FAJT (ed.): Gotika v západních Čechách (1230-1530). K 700. výročí založení města Plzně. Praha 1995. s. 326, 330; Jaromír KOVÁŘ: Měšťanská výtvarná kultura pozdní gotiky. In: Miloslav BĚLOHLÁVEK (red.): Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788. Plzeň 1965, s. 128

Obrázky

Plzeň. Půdorys města.