Písek

první pol. 13. století

První písemná zpráva o existenci Písku je z roku 1243, kdy král Václav I. vydal v těchto místech- „Aput Pezch“ - listinu, v níž potvrdil johanitskému řádu donaci Bavora I. ze Strakonic. Dnes nelze rozhodnout, zda se údaj vztahuje k osadě na levém břehu Otavy u kostela sv. Václava, k tzv. Starému Písku, nebo již k zárodkům nového města na pravé straně řeky.

Nevíme, zda založení města spadá už do let vlády Václava I. nebo do samotného počátku panování Přemysla Otakara II., který se v Písku velmi často zastavoval. Neobyčejný význam měl pro rozvoj města v počátečním období jeho existence veliký rozmach těžby zlata v okolní krajině. Město je situováno na terénně nerovném prostoru nad pravým břehem Otavy. V jeho středu leží rozměrná čtverhranná plocha, do níž byly vloženy tři domovní bloky, které tak oddělují a vymezují dvě náměstí - velké na západě a druhé menší na jihovýchodě - i malý prostor v severovýchodním cípu ústředního čtverhranného prostoru. Kořeny zmíněných tří bloků sahají alespoň zčásti už do 13. století, jak nasvědčuje jádro domu čp. 85 na severní straně menšího náměstí.

Na západním okraji města byl zbudován městský hrad a dominikánský klášter. Na jižní straně na nejvyšším místě byl poblíž obvodové hradby založen farní kostel.

Dispozice města je poznamenána úsilím o pravidelnější rozčlenění, není však ještě organizována v tak geometricky přísné formě, jako u některých založení mladších. Charakteristické je umístění královského hradu v areálu města, jak se s tím setkáváme i u několika dalších fundací Přemysla Otakara II. (Domažlice, Chrudim, Kadaň, Uherské Hradiště, Marchegg).

Opevnění bylo budováno asi již v počátečním období města. Tři brány měly podobu hranolových průjezdných věží, před nimiž byly umístěny nízké předbrány. Ani jedna z bran se však nedochovala. Kromě hlavní hradby byla na obvodu města vybudována ještě nižší parkánová zeď, dále příkop a val. Na západě, kde byl větší spád terénu a k obraně města přispíval tok Otavy, příkop a val založeny nebyly. Hlavní zeď zesilovaly půlválcové bašty. Tím se písecké opevnění podobalo fortifikaci jiných měst založených v době Přemysla Otakara II. (Čáslav, České Budějovice, Kolín).

V poměrně krátkém časovém úseku, v průběhu padesátých a šedesátých let 13. století, vznikl v Písku veliký soubor staveb - královský hrad, městský a dominikánský kostel, opevnění a asi i kamenný most přes Otavu. Už v prvních desetiletích existence města vyrůstaly v Písku kamenné domy, jak tomu nasvědčovala jádra domů čp. 38 a 85, přičemž první z nich byl patrně zbudován lidmi činnými na stavbě královského hradu.

Soubor píseckých staveb, jejichž vznik byl bezpochyby podmíněn přízní, které se město těšilo u Přemysla Otakara II., vyniká pozoruhodnou slohovou jednolitostí. Lze proto předpokládat, že v Písku byla soustředěna veliká huť, jejímž hlavním úkolem bylo zbudování zdejšího královského hradu. Písek tak patří k nejpozoruhodnějším městským celkům z velké grúnderské doby Přemysla Otakara II. K dílům huti působící v Písku patřil i velkolepý palác královského hradu Zvíkova a v pozůstatcích dochovaný královský hrádek a kostel v Myšenci u Protivína. Ohlas její tvorby lze identifikovat na dalších stavbách v povodí Otavy a ve středním Povltaví (např. jádro horní tvrze ve Starých Kestřanech, kostely ve Vysokém Újezdě a ve Chvojínku aj.).

Literatura:

SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen 3. Prachiner Kreis. Prag / Wien 1790, s. 7n; SOMMER Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt 8. Prachiner Kreis. Prag 1840, s. 1n; MILTNER Jan Bohuslav: Starý hrad v královském městě Písku. In: Památky archaeologické a místopisné 5. Praha 1863, s. 306-323; SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království českého 7. Písecko. Praha 1890, s. 179-194; BENEŠ Ivo: Staré a nové plány města Písku. 1938; ŠIMÁK J. V.: České dějiny I/5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha, 1938, s. 1013-1016; LÍBAL Dobroslav: Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Praha, 1948, s. 39-40; DENKSTEIN V., MATOUŠ F., 1953, s. 21, 22; WIRTH Z. a kolektiv, 1957, s. 584n; LÍBAL D., 1961a, s. 54;bMENCL V., 1962, s. 232, 236; LÍBAL D., 1970, s. 34, 37n., 143n; KUDRNÁČ J., 1971; KUTHAN J., 1973a, s. 18n; DOSTÁL O. a kolektiv, 1974, s. 294, 296; KUTHAN J., 1975, s. 50n; MUK J. ml., 1978, s. 167; POCHE E. a kolektiv, 1980, s. 50-57; RAZÍM V., 1988c, s. 153-175; KUTHAN Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1974, s. 286-288; LAVIČKA Roman / ČAPEK Ladislav / FRÖHLICH Jiří / HAVLICE Jiří / KRAJÍC Rudolf / REITINGER Lukáš: Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice 2016, s. 76-127.