Ostrov u Davle – Klášter benediktinů

Historie

999 - druhá pol. 13. století

Klášter benediktinů

Jako druhý mužský klášter v Čechách byl založen klášter benediktinů na Ostrově při soutoku řek Vltavy a Sázavy. O jeho počátcích vypovídá listina krále Přemysla Otakara I., datovaná 17. lednem 1205, která je však ve skutečnosti mladším falzem. Nicméně není třeba pochybovat o správnosti v ní uvedených údajů. Odtud vyplývá, že záměr uskutečnit fundaci kláštera měl už kníže Boleslav II. († 7. února 999), který před smrtí celou věc svěřil svému synovi a nástupci Boleslavovi III. V roce 1000 byl ordinován jako opat v Ostrově mnich Lantbert z kláštera v Niederaltaichu na Dunaji.

Prvotní nadání ostrovského kláštera bylo jen velmi skrovné a tomu odpovídala i jeho podoba. Jak zjistil archeologický průzkum, klášterní stavby byly ze dřeva. Patrně až poté, co byl klášter v roce 1137 poničen požárem, přikročilo se k jeho nové výstavbě. Nejprve tu vyrůstala východní část kostela. Čtverhranný chór se otevíral do rozměrnější apsidy, z boků ho provázely podélné chórové kaple, ukončené menšími apsidami na úrovni apsidy střední. Následně pak vznikalo trojlodí, patrně bazilikální. Hlavní loď se do bočních otevírala arkádami, jejichž oblouky spočívaly na podporách, které měly střídavě tvar sloupů a pilířů.

Až někdy v průběhu první čtvrtiny 13. století bylo budování románského chrámu dokončeno vyzdvižením dvouvěžového západního průčelí. K jižní chórové kapli byla dodatečně na jižní straně přistavěna apsidou ukončená pozdně románská kaple, s ní na jihu sousedila ještě další kaple, patrně z pozdně románského období. Na severu ke klášternímu kostelu přiléhala románská kvadratura s rajským dvorem. Při archeologických výzkumech byl odkryt nemalý počet architektonických článků, které byly součástí kostela a klášterních budov– dílce ostění s nárožními sloupky, součásti portálu, obkladové desky, reliéfní dlaždice, sloupky z křížové chodby. Dochované dlaždice i architektonické zlomky vydávají svědectví o tom, jak náročně byl vybaven klášterní kostel a k němu přilehlá kvadratura.

druhá pol. 13. století - poč. 14. století

Klášter benediktinů

Stavební činnost se v pokročilejším 13. století nezastavila ani v samotném ostrovském klášteře. Zlomky kružeb mají svými oblounovými profily obdoby na význačných stavbách doby Přemysla Otakara II. (například hradní kaple na Zvíkově, kostel sv. Salvátora v areálu Anežčina kláštera v Praze a podobně), stejně tak jako fragmenty zdobené rostlinným dekorem, který má blízko k přírodním vzorům. Kvalita kamenické práce tu byla všude mimořádně vysoká, srovnatelná s nejvýznamnějšími stavebními díly vytvořenými v českých zemích ve třetí čtvrtině a na počátku poslední čtvrtiny 13. století. V této fázi vznikla v Ostrově apsidou ukončená kaple s předsíní na západě, připojená k jižní straně chóru klášterního kostela. K této kapli byla na jihu připojena další prostora. Dále byla upravována střední a jižní část románského chóru a snad i okna románského chrámu.

poč. 14. století

Klášter benediktinů

V době lucemburské se proměnila i podoba některých částí kláštera v Ostrově. V návaznosti na výstavbu jižního křídla křížové chodby došlo i na přestavbu východního křídla klauzury, v němž vznikla nová kapitulní síň, zaklenutá na pilíř umístěný v jejím středu. Navíc byla prodloužena střední část chóru klášterního kostela. Byla uzavřena přímo, měla tedy pravoúhlý půdorys a provázel ji nižší ochoz. Pokud tomu tak skutečně bylo, připomínal tento nový závěr klášterního kostela ostrovských benediktinů velký pravoúhlý chór klášterního chrámu cisterciáckého opatství Aula Regia na Zbraslavi.

Obrázky

Ostrov. Benediktinský klášter. Rekonstrukce podoby románského kláštera. Půdorys.
Ostrov. Benediktinský klášter. Kamenná deska s ornamentální výzdobou.