Nymburk
Historie
1257 - pol. 16. století
Vzniku města Nymburka, ležícího při soutoku Labe s řekou Mrlinou, předcházelo starší osídlení, doložené v roce 1219.
K počátečnímu období města se vztahuje listina vydaná údajně králem Přemyslem Otakarem II., známá však jen z formulářově sbírky. Je datována do roku 1257, některými údaji se však hlásí do pozdních let vlády Přemyslovy. Podle jejího textu daroval král dominikánům v Nymburku pozemek pro postavení klášterních budov a kostela P. Marie, přičemž tyto stavby měly být provedeny tak, aby zároveň sloužily k opevnění města. Dále měli dominikáni dostat zahradu, kterou měl vyměřit králův „advocatus“ Konrád. Nelze vyloučit, že jde o lokátora městai. který mohl být totožný s Konrádem Špitálským, s nímž se setkáváme v Čáslavi. V listině už je Nymburk označován jako „civitas“.
Podle slov, vložených v kronice Pulkavově do úst Elišky Přemyslovny, učinil Eliščin otec Václava II. z Nymburka hrazené město - „Illustris quondam Wenceslaus Boemie rex, genitor meus, dum viveret, de rure et opido in hoc loco erigens civitatem můro vos cinxit“.
Historické jádro města má nepravidelný ledvinovitý tvar, vypouklý na straně odvrácené od břehu řeky Labe. Jako jádro městské dispozice jeví se prostor v nejbližším okolí farního kostela, z něhož vycházejí paprsky radiálních ulic, protínané příčně ulicemi, které jsou souběžné s obvodovým obrysem města. Západně od farního kostela je situováno rozměrné lichoběžné náměstí. V západní části města při jeho jižním okraji ležel dominikánský klášter, jehož z cihel zbudovaný gotický kostel se dosud zčásti zachoval.
V půdorysu Nymburka se asi promítá starší osada u farního kostela, začleněná do nového města, jehož area obklopila zmíněné starší sídelní jádro na západě a severu. S výstavbou monumentálního, z cihel budovaného opevnění s čtverhrannými, dovnitř otevřenými baštami (podobnými, jaké byly užity v Berouně) započalo se asi už v době krále Václava II.
Literatura:
Zap K. V., 1858/1859, s. 340-360 - Neuwirth J., 1888, s. 395-396 - Kulhánek F., 1912; Šimák J. V., 1918, s. 286-300 - Denkstein V., 1935, s. 11 ln. - Denkstein V., 1938, s. 27-29; Šimák J. V., 1938, s. 821-826 - Pavel J., 1970 - Dostál O. a kolektiv, 1974, s. 276 n; Poche E. a kolektiv, 1978, s. 511 n.
období pozdí gotiky
V Nymburce, městě položeném přímo na břehu Labe, byla v samém závěru jagellonské doby přistavěna k jižnímu boku farního kostela sv. Jiljí nová předsíň. Pozoruhodnější je budova radnice na hlavním nymburském náměstí, kam se obrací třemi arkádami přízemního loubí, nad nimiž jsou v patře velká dělená okna, která mají starší obdobu na Ludvíkově křídle královského paláce na Pražském hradě. Tuto budovu stavěl v roce 1526 mistr Václav, pro něhož bylo zjevně vzorem dílo Benedikta Rieda. Do stávajícího stavu byla ovšem uvedena až obnovou provedenou v letech 1938-1939.
Literatura:
Emanuel POCHE (red.): Umělecké památky Čech 2. Praha 1978, s. 513 – její vznik je datován do doby 1520-1530; Emanuel POCHE (red.): Umělecké památky Čech 2. Praha 1978, s. 512.; Úprava bývalé radnice v Nymburce. In: Umění 13. Praha 1940-1941, s. 43-45 (autor neuveden).
