Myšenec – hrad

druhá pol. 13. století

Pobyt krále Přemysla Otakara II. v Myšenci je doložen panovníkovou listinou z 25. ledna 1273, která zde byla vydána. Že byl Myšenec jedním z panovnických sídel, dokládá i zpráva prácheňských hejtmanů o Píseckých horách ze září 1685, v níž se ještě hovoří o někdejším královském „jagerhausu“ (tj. loveckém domě) ve vsi Myšenci.

V Myšenci bylo i sídlo jednoho z manu, kteří byli povinni službou ke královskému hradu v Písku.

Pozůstatky hradu v Myšenci leží na svahu nevysokého návrší zdvihajícího se nad řekou Blanicí, a to v určité vzdálenosti pod jeho vrcholem, tedy v poloze nepříliš výhodné pro obranu. Prostor hradu zaplnila na jeho zříceninách parazitující vesnická zástavba. Velké části obvodového zdivá, dnes nedochované, jsou ještě zachyceny fotografickými snímky publikovanými J. Soukupem. Na nich jsou ve zdivu vidět malá okna, dále okna velkých rozměrů s hrotitými záklenky a náběh klenby s žebrem spočívajícím na jehlancové konzole, která je ukončena polygonálním abakem.

Zdá se, že hrad v Myšenci měl podobu ve východozápadním směru orientovaného paláce. V jeho patře byly zřejmě honosné sály osvětlované velikými okny, v nichž byly asi původně kružby. Alespoň jeden ze sálů byl sklenutý. Na obvodu byla tato budova chráněna parkánovou hradbou. Z dochovaných snímků lze soudit, že hlavní patro veliké stavby myšeneckého hradu bylo utvářeno s náročností, která si asi nezadala s paláci královských hradů v Písku a na Zvíkově.

Jak napovídá zmíněná zpráva z roku 1685, sloužil hrad v Myšenci jako lovecké sídlo. Nemůžeme v této souvislosti nevzpomenout na lovecké zámky císaře Friedricha II. z rodu Štaufů, s nímž spjatá dvorská kultura byla pro přemyslovské prostředí nepochybně jedním z důležitých inspiračních zdrojů.

Vznik hradu v Myšenci patrně souvisí s velkým stavebním dílem Přemysla Otakara II. v písecko-zvíkovské doméně. Přestože o jeho původní podobě víme dnes jen málo, je zřejmé, že šlo o jednu z nejzajímavějších staveb vypovídajících o rázu dvorské kultury a dvorského životního stylu v době Přemysla II.

Literatura:

SOUKUP Josef: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 33. Politický okres písecký. Praha 1910, s. 122-134; KUTHAN Jiří: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílůo Přemysla Otakara II. Praha 1975, s. 103-105; DURDÍK Tomáš: České hrady. Praha 1984, s. 81-82; LÍBAL Dobroslav: Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 158; KUTHAN Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1994, s. 240-244; DURDÍK Tomáš: Encyklopedie českých hradů. Praha 1999, s. 369-370; LÍBAL Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001, s. 169-270; ZÁRUBA František: Hradní kaple I. Doba přemyslovská (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis XIX). Praha 2014, s. 140-142; LAVIČKA Roman / ČAPEK Ladislav / FRÖHLICH Jiří / HAVLICE Jiří / KRAJÍC Rudolf / REITINGER Lukáš: Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice 2016, s. 273-275