Myšenec – Kostel sv. Havla

Historie

60. léta 13. století

Kostel sv. Havla

V písemných pramenech je kostel v Myšenci doložen až ve 14. století, kdy jeho podací právo náleželo panovníkům. Z toho lze soudit, že byl zbudován pod patronací panovníka.

Kostel je situován v prostoru pod někdejším hrádkem. K ose západního průčelí lodi přiléhá hranolová věž, na východě se loď otevírá rozložitým, hrotitě ukončeným triumfálním obloukem do presbytáře, jehož proporce jsou rovněž rozložité. Presbytář sestává z obdélného pole s křížovou klenbou a pětibokého závěru sklenutého paprsčitě. Kápě kleneb byly vyzděny z cihel. Žebra jsou masivní, hranolová s vyžlabenými hranami. Koření v náběžních štítcích spočívajících na jehlancových konzolách. Jen v jižním boku presbytáře na rozhraní obdélného pole a závěru přechází blok náběžních štítků přímo v obrácený jehlanec.

V jižním boku závěru je dvoudílný výklenek, jehož obě části končí v trojlistých záklencích. V severovýchodním, jihovýchodním a jižním boku závěru a v severním boku obdélného pole jsou hrotitě ukončená okna se šikmými špaletami. Osu kostela zdůrazňuje větší okno v ose východního boku závěru, které má navíc kružbu (dva svislé díly kružby uzavírají trojlisté obloučky, jež nesou do záklenku vložený pětilist), která byla provedena při novodobé obnově, a to údajně podle nalezených pozůstatků.

Při jižním boku presbytáře leží obdélná sakristie, kdysi na východě uzavřená apsidou. V jižní zdi lodi je osazen hrotitě ukončený portál s ostěním členěným pravoúhlým ústupkem, jehož vnější nároží pohltil široký výžlabek, na vnitřní hraně je pak oblounový prut provázený další profilací. V západní části lodi je situována empora nesená dvěma hranolovými pilíři. Její tři čelní oblouky jsou rozložité a široké, v ose mírně zahrocené. Tribuna je podklenuta třemi křížovými klenbami, které navzájem oddělují pětiboké pásy vypjaté do hrotitého oblouku.

Za nejstarší část kostela v Myšenci bývala pokládána sakristie při jižním boku presbytáře. Nicméně její zdivo je spjato se zdivem lodi takovým způsobem, že se zdá, že tyto části kostela jsou současné.

Presbytář i úprava lodi, včetně jejího jižního portálu a západní empory, nepochybně pocházejí z doby Přemysla Otakara II. Rozložité proporce presbytáře a triumfálního oblouku i masivní a nevznosné oblouky západní empory, robustní utváření forem v presbytáři, užití jehlancových konzol i záliba v polygonálních článcích ukazují tu zřetelně na souvislost s dílem královské huti, která byla činná v Písku a na Zvíkově. Projevem vyspělé organizace byla značná unifikace stavebních dílců. Jejím důsledkem bylo jistě jak urychlení stavebních prací, tak i slohová sevřenost děl této huti, mezi něž myšenecký kostel nepochybně patří.

Stejně jako u městského kostela v Písku je i v závěru kostela v Myšenci odlišeno většími rozměry okno v jeho ose. Pokud vzorec kružby v tomto okně osazené odpovídá vskutku nalezeným pozůstatkům, pak je nepochybná jeho souvislost s kružbami v oknech královského paláce hradu Zvíkova. Ve formě okenní kružby se tu již hlásí ke slovu vlna klasické gotiky. Proto by bylo možné soudit, že kostel v Myšenci vznikl v době krátce před rokem 1260 či v šedesátých letech 13. století.

Obrázky

Myšenec. Pohled od východu.
Myšenec. Kostel sv. Havla. Půdorys.