Most
Historie
poč. 13. století - až pol. 15. století
Most, položený na důležité zemské cestě na úpatí Krušných hor, byl v písemných pramenech poprvé připomínán k roku 1040. V roce 1227 odkázal velmož Kojata Most s dalšími osadami klášteru na Zderaze u Prahy. V roce 1238 je na listině krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty jmenován mezi svědky rychtář z Mostu.
Za předchůdce královského města bývá hypoteticky pokládána osada u kostela sv. Václava, položená na levém břehu řeky Bíliny. Město samo bylo založeno na protilehlém břehu řeky zřejmě v době Václava I. před rokem 1238. Snad v téže době byl zřízen i zeměpanský hrad na kopci nad městem.
Listinou papeže Innocence IV. z roku 1247 je v Mostě doložen špitál křižovníků s červenou hvězdou. V následujícím roce, za vzpoury Přemysla Otakara II. proti králi Václavovi I., obsadil mostecký hrad Boreš z Riesenburka, uhájil ho proti Přemyslovi a za pomoci posil vedených Havlem z Lemberka Přemysla porazil.
V roce 1257 je v listině pražského biskupa Mikuláše uveden kostel sv. Václava v Mostě, položený „extra muros“, tj. mimo hradby, jejichž existence je tak doložena.
Půdorysná skladba města byla poměrně složitá. V jeho severní části bylo dominantním prvkem dispozice trojúhelné náměstí. Při jižním okraji severní části města ležel kostel Panny Marie. V dodatečně připojeném středním dílu města bylo druhé, obdélné náměstí. Jižní část města měla pak pravidelnou dispozici s kvadratickým náměstím.
Je zřejmé, že podoba Mostu byla výsledkem stupňovité fundace. Nejstarší část s trojúhelným náměstím vznikla asi v době Václava I. Půdorys jižní části historického jádra Mostu s kvadratickým náměstím byl svým charakterem obdobný jako v řadě fundací doby Přemysla Otakara II. Vznik této části města ještě ve 13. století byl doložen i výsledky archeologických výzkumů. V Mostě se už záhy usazovaly církevní řádové instituce. Na městu protilehlém břehu řeky Bíliny byla u kostela sv. Václava založena komenda křižovníků s červenou hvězdou. V roce 1273 je poprvé zmiňován minoritský klášter v Mostě. Průzkumem bylo zjištěno, že prvotní stavba minoritského kostela měla kratší, pravděpodobně obdélný presbytář o dvou čtvercových polích. Na severu k němu přiléhal shodně dlouhý boční prostor na obdélném půdorysu. V místě pod někdejším triumfálním obloukem byly odkryty zbytky mohutné zdi s portálem uprostřed. Někdy v raném 14. století byl zbudován nový, delší vysoký chór, který byl polygonálně ukončený a byl osvětlován rozměrnými okny. K jeho severnímu boku se pojila kaple.
Představu o podobě města ve 13. století doplnily archeologické průzkumy, při nichž byly odkryty pozůstatky několika objektů. Tyto primitivní stavby svou polohou respektovaly síť parcel a sloužily patrně jako provizória předcházející výstavbě kamenných domů. Ty byly v Mostě budovány už v desetiletích následujících po založení města.
Literatura:
Ludwig SCHLESINGER: Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526. Prag 1876, č. 442, s. 186; Joseph NEUWIRTH: Der Bau der Stadtkirche in Brüx von 1517 bis 1532. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30, 4. Heft, 1891/92, s. 309-310; vyobazení fragmentu pamětního nápisu o požáru města, který byl nalezen v mosteckém kostele, srov. Heide MANNLOVÁ-RAKOVÁ: Kulturní památka Most. Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mostě a jeho stavitelé. Praha 1988-1989, s. 68, obr. 56.; Ludwig SCHLESINGER: Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526. Prag 1876, č. 443-446, s. 186-187; č. 448, s. 188; Joseph NEUWIRTH: Der Bau der Stadtkirche in Brüx von 1517 bis 1532. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30, 4. Heft, 1891/92, s. 310; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 638-644, s. 1137-1150.
15. století a dále
Město Most ležící v severozápadních Čechách pod masivem Krušných hor bylo založeno jako královské za vlády krále Václava I. Tehdy v jeho blízkosti na vysokém kopci vyrostl i královský hrad „Landeswarte“. Na počátku 15. století byl Most v zástavě míšeňských markrabat, do moci českých králů ho získal nazpět až v roce 1459 Jiří z Poděbrad. Tehdy a pak za králů z rodu Jagellonců zažilo město dobré časy. K jeho prosperitě přispívala už samotná poloha na důležité obchodní cestě, směřující z nitra české země přes hřebeny Krušných hor do sousedního Míšeňského markrabství. To se v té době těšilo hospodářskému rozmachu zejména díky hornímu podnikání, které se rozvinulo i na české straně pohraničních hor.
Dne 11. března roku 1515 postihl město Most velký požár. Úlevami na daních a dalšími výhodami, potvrzením starých privilegií i žádostmi o pomoc zaslanými několika adresátům podpořil Most sám král Vladislav Jagellonský.
Požár tehdy neušetřil ani farní kostel, jehož patronátní právo náleželo původně klášteru Strážců Božího hrobu v Praze Na Zderaze, v roce 1499 však král Vladislav předal patronát městu. V roce 1501 papež Alexandr VI. svou bulou udělil právo ordinariátu nad mosteckým kostelem míšeňskému biskupovi a děkanovi kostela ve Freibergu a potvrdil městu držení patronátního práva.
K uspořádání sbírky ve prospěch vyhořelého kostela svolil kardinál a papežský legát Tomáš v listině vydané 25. května 1515 v Prešpurku. Na žádost českého krále Vladislava a polského krále Zikmunda vydal papež Lev X. bulu, v níž ocenil věrnost mosteckých měšťanů katolické víře, kterou statečně bránili proti „kacířům“, a udělil jim pro rok 1517 odpustky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Lužici, přičemž výnos měl sloužit ke znovuvýstavbě vyhořelého farního kostela. Na základě papežovy odpustkové buly povolil král Ludvík Jagellonský dne 26. září 1516 mosteckým měšťanům uspořádat sbírku ve prospěch vyhořelého kostela a přikázal, aby komisaři sbírky byli pohostinně přijímáni. Dne 23. prosince téhož roku navrhli purkmistr, rada a starší města Mostu na komisaře sbírky faráře Nicolause Bushera a magistra svobodných umění Udalrica Burkharda.
O průběhu sbírky jsme dobře informováni knihou vydání a příjmů, v níž jsou všechny položky vyúčtovány. Vynesla celkem 12 673 kop, 20 grošů a 4 denáry; z toho třetina byla odevzdána ve splátkách papežské kurii. V Čechách přispěli do sbírky dárci z řady měst a městeček, ležících s výjimkou Plzně v okrajových částech země, zejména na severozápadě, západě, jihu a jihovýchodě (Český Krumlov, České Budějovice, Jindřichův Hradec). Sbírka byla úspěšná i v řadě míst na Moravě, ve Slezsku, v Lužici a v míšeňském markrabství. Obyvatelstvo v místech, odkud plynuly dary ve prospěch mosteckého kostela, náleželo ke katolické víře. Naopak v českém vnitrozemí, kde se populace hlásila převážně k utrakvismu, nebyla novostavba podpořena.
Pro sbírku vytiskl v roce 1517 Michaela Lotther z rodiny tiskařů působících v Lipsku odpustkové listiny a v témže roce dostal zaplaceno zlatník Mikuláš Riese (Ryeße) z Mostu za zhotovení tří pečetidel pro tyto listy. Na dochovaném otisku je uprostřed polopostava Madony, nad ní papežská tiára, po bocích antikizující sloupky a po jejich vnějších stranách štíty se znaky Českého království a rodu Medicejských, z něhož pocházel papež Lev X. Dole pod Madonou je pak umístěn znak města Mostu.
Financování díla a dohled nad ním bylo svěřeno „chrámovým otcům“ – v roce 1517 zastával tento úřad městský písař Albrecht Klet a Jocuff Kandler, později Simon Yure, zlatník Nicolaus Ryeße a další.
Literatura:
Ludwig SCHLESINGER: Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526. Prag 1876, č. 442, s. 186; Joseph NEUWIRTH: Der Bau der Stadtkirche in Brüx von 1517 bis 1532. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30, 4. Heft, 1891/92, s. 309-310; vyobazení fragmentu pamětního nápisu o požáru města, který byl nalezen v mosteckém kostele, srov. Heide MANNLOVÁ-RAKOVÁ: Kulturní památka Most. Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mostě a jeho stavitelé. Praha 1988-1989, s. 68, obr. 56.; Ludwig SCHLESINGER: Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526. Prag 1876, č. 443-446, s. 186-187; č. 448, s. 188; Joseph NEUWIRTH: Der Bau der Stadtkirche in Brüx von 1517 bis 1532. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30, 4. Heft, 1891/92, s. 310; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 638-644, s. 1137-1150.
