Louka – Klášter premonstrátů

Historie

1190

Klášter premonstrátů

Premonstrátský klášter v Louce u Znojma založil v roce 1190 kníže Konrád Ota se svou matkou Marií. O stavbě kláštera jsme nepřímo zpraveni nedatovanou listinou velmože Rudgera, která byla vydána při svěcení klášterního kostela v Louce za přítomnosti moravského markraběte Vladislava a olomouckého biskupa Roberta. V listině uvedený loucký opat Gerhardt zastával tento úřad v období po roce 1201 - před 1220. Do tohoto časového rozpětí konsekrace spadá.

Výstavba premonstrátského opatství v Louce započala nepochybně vzápětí po jeho založení. S prvním obdobím existence kláštera je pravděpodobně spjat počátek stavby krypty, tj. její západní předsíň. Vlastní krypta vznikla asi až v následné etapě, čemuž nasvědčuje především změna stavební techniky. Ve svém celku, v proporcionalitě, charakteru kleneb i architektonických článků náleží krypta klášterního kostela vrstvě románské architektury přelomu 12. a 13. století.

Apsida kostela v Louce je členěním polosloupky, přimykajícími se k pečlivě opracovanému kvádrovému zdivu, i charakterem dekorativně utvářeného vlysu a římsy příbuzná jiným pozdně románským stavbám v rakouském Podunají i na Moravě. Nicméně se na portálcích umístěných proti sobě v severní a jižní zdi chóru setkáváme s dílčí odezvou gotického tvarosloví (kalichovité hlavice sloupků, zahrocený záklenek severního portálku), snad jednou z prvních na Moravě.

Dokončení zmíněných částí klášterního kostela lze pravděpodobně spojit se zprávou o svěcení v Louce za přítomnosti markraběte Vladislava a olomouckého biskupa Roberta (bývá kladeno do let 1215-1220). Po dokončení kostela v Louce se pracovalo na výstavbě ambitu, jehož torzo je slohově spjato s křížovými chodbami dolnorakouských cisterciáckých klášterů ve Zwettlu, v Lilienfeldu a v Heiligenkreuzu. Na Moravě měl ambit v Louce nejblíže ke křížovým chodbám v klášterech na Velehradě a v Tišnově.

Jak zmíněné stavby, tak i ambit v Louce náležejí stylové vlně gotické architektury francouzské provenience. Odtud je převzat charakter kleneb, jejich utváření a forma článků, podoba oken otevírajících se do rajského dvora aj. Louce neuvěřitelně blízké řešení nádvorní zdi ambitu, oken obrácených do rajského dvora i kleneb bylo uplatněno v křížové chodbě cisterciáckého kláštera Fontfroide v jižní Francii. Řadu analogických řešení nalezneme zejména v severofrancouzské architektuře. Tak např. utváření oken louckého ambitu je analogické k oknům, jimiž se otevírá jižní empora do hlavní lodi pařížské katedrály Notre Dáme (v této souvislosti lze vzpomenout i řešení horní části lodi farního kostela v Arcueil aj.). Provenience stylu, s nímž se setkáváme v křížové chodbě v Louce, je zřetelně pařížská a severofrancouzská.

Zatímco ve Zwettlu, Heiligenkreuzu, Lilienfeldu a v Tišnově spočívají náběhy kleneb na skupinkách sloupků, jsou taková seskupení v Louce pouze v místě dvou dochovaných nároží nádvorní zdi ambitu, zatímco jinde byly užity jen sloupky samostatné (tak je tomu např. v severovýchodním poli ambitu v dolnorakouském Herzogenburgu). V Louce jde tedy zřejmě o poněkud zjednodušenou variantu bohatších, již zde vzpomenutých řešení.

Dochované torzo ambitu v Louce i zmíněné fragmenty z Louky uložené ve znojemském lapidáriu jsou dílem huti silně dotčené vlivem francouzské gotické architektury. Patří k nejvýznačnějším projevům první vlny gotiky, která zasáhla stavební umění českomoravského prostředí. Vznik těchto částí kláštera v Louce lze v souvislosti s datováním křížových chodeb ve Zwettlu, Heiligenkreuzu, Velehradě a v Tišnově položit do doby kolem roku 1240. Vysoké kvality této architektury jsou v plném souladu s význačným postavením louckého kláštera, který patřil k nejpřednějším zeměpanským fundacím na Moravě. Je tu zřejmé, že první vlna gotického stavebního umění se nevázala jen na cisterciácké kláštery, ale že se ve velmi významné míře projevila i na jiných stavebních podnicích, které byly spjaty s vladařským rodem.

Obrázky

Louka. Klášter premonstrátů. Okna severního ramene křížové chodby.
Louka. Klášter premonstrátů. Závěr klášterního kostela.
Louka. Klášter premonstrátů. Fragment svazkové klenební přípory s náběhem žeber.