Litovel

50. léta 13. století - do poč. 16. století

Z listiny krále Václava II. ze 13. října 1287 víme, že lokátorem města byl Heinricus, řečený Epich (*Heinricus dictus Epich... quondam fundator et iudexpredicte ciuitatis Luthouie*), a že město vzniklo v době vlády Václavova otce, krále Přemysla Otakara II.

Litovel leží pod úpatím Jeseníků v ploché krajině protkané rameny řeky Moravy. Hustá vodní síť byla využita pro opevnění města. Jeho obvod je v zásadě čtverhranný s boky, které jsou mírně konvexně nebo konkávně prohnuty. Plocha města je členěna pravoúhlým rastrem ulic. Ve středu leží poměrně nevelké čtverhranné náměstí, do jehož čtyř koutů a do osy jižního, severního a východního boku ústí ulice. Středem města protéká od západu na východ vodní kanál. V severozápadní části města na jeho okraji je situován farní kostel.

Město je svou rozlohou malé a nezachovaly se tu žádné zjevnější pozůstatky stavební činnosti z druhé poloviny 13. století. Půdorysný rozvrh je však typickým příkladem založení z doby krále Přemysla Otakara II.

Literatura:

Ivo HLOBIL: Znakové desky. In: Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 387; Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 171.; Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 173; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. Praha 1999, s. 384-385.

od poč. 16. století

V roce 1465 získali Litovel páni z Vlašimi, kteří ji drželi až do roku 1514. O jejich stavební činnosti vydává svědectví deska s rodovým erbem a letopočtem 1489 osazená do vrcholu portálu v budově radnice.
Patrně někdy kolem roku 1500 vznikla v Litovli i kaple sv. Jiří, jejíž nevelký prostor ukončený polygonálním závěrem uzavřela síťová klenba, vycházející ještě z parléřovských vzorců. Ve svorníku v závěru kaple je erbem reprezentován rod pánů z Vlašimi, na jiném místě se pak nachází znak města. Bohatě profilovaný vstupní portál se zdobně členěnými patkami profilů, které se na mnoha místech protínají, má v plochém tympanonu v kameni tesaný krucifix s Ukřižovaným Kristem.

Literatura:

Ivo HLOBIL: Znakové desky. In: Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 387; Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 171.; Ivo HLOBIL / Marek PERŮTKA (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. III. Olomoucko. Olomouc 1999, s. 173; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. Praha 1999, s. 384-385.