1356

Hrad Lauf (Wenzelsburg)

Ze všech staveb doby Karlovy na území Nových Čech je s jeho osobou nejtěsněji spjat hrad v Laufu an der Pegnitz, kde je v mezidobí 1360-1371 doložena řada Karlových pobytů. Hrad byl zbudován na místě staršího hrádku v bezprostředním sousedství městečka a to v oproti němu nižší poloze na ostrově na řece Pegnitz, jejíž ramena ho obtékají ze všech stran. Jeho půdorys má blízko k figuře trojúhelníka.

Přístup do nitra hradu byl jednak od severu z města přes most překračující rameno řeky Pegnitz, jednak přes most na protilehlém jižním boku, kde byl vstup do hradu přehrazen masívní hranolovou věží s průjezdným přízemkem. Tady byl hlavní vstup do areálu, zdůrazněný na fasádě věže deskou s reliéfem dvouocasého českého lva a nad ní ve výši umístěnou figurou svatého Václava. Už na samotném vstupu byla moc českého krále manifestována velmi výrazně.

Na západě, v místě kde se dva boky hradu spojují, byla zbudována mohutná hranolová věž, jejíž boky jsou dlouhé ca. deset metrů a masívní zdivo má tloušťku tři a půl metru. Na části severní strany hradu je situováno křídlo otevřené původně v přízemku do nevelkého hradního nádvoří třemi arkádami oddělenými opěrnými pilíři, vynášejícími oblouky, na nichž spočívá nádvorní zeď prvního patra. Uvnitř jsou v přízemku severního křídla čtyři pole křížové klenby, na východní z nich pak navazuje v půdorysu nepravidelný prostor sklenutý klenbou paprsčitou doplněnou dvěma trojdílnými klenbami. První patro východního křídla zaujímal velký sál zvaný Císařský o čtyřech polích s křížovými klenbami a s nepravidelným polem na východě s klenbou šestipaprsčitou. Na severní straně je tu malý zaklenutý arkýřek. Rozsáhlá síň patřila k výbavě některých Karlových hradů – taková je v císařském paláci na Karlštejně a v paláci hradu ve slezském Namyslowě.

Východní křídlo hradu v Laufu má na nádvorní straně přízemní chodbu zaklenutou křížovými žebrovými klenbami, se kterou sousedí dvě prostory. V úrovni prvního patra jsou pak dvě klenuté síně, z nichž jižní o dvou polích křížové klenby je proslulá svou erbovní výzdobou.

Spojení mezi přízemkem a patrem severního a východního křídla obstarávala tři vřetenová schodiště. Předpokládá se, že další křídlo uzavíralo vnitřní nádvoří hradu na západě, ale to zachováno není. Celý hrad ve stávající dobře dochované podobě vznikl během jednotné stavební akce. K jeho výstavbě bylo použito bosovaných kvádrů s okrajovými páskami a otvory pro zdvihací kleštiny. Takové kvádry byly oblíbené už ve starořímské architektuře a to především na dílech fortifikačních a pak na stavbách z období, kdy v Říši vládnul rod Štaufů. Byl tu tedy použit motiv, jenž patřil k identifikačním znakům „císařské“ architektury.

V mnoha jednotlivostech lze najít obdoby s jinými stavbami souvisejícími s osobností císaře Karla IV. Tak tu přichází v přízemku profil masívního stlačeného hruškovce, použitý v Praze v katedrále sv. Víta, v kostele P. Marie a sv. Karla Velikého na pražském Karlově, v kostele kláštera celestinů na Oybině a na dalších místech. Náběhy žeber podložené pravoúhle zalomenými podložkami, jaké spatřujeme v Laufu v tzv. Císařském sále, známe z kaple sv. Kateřiny na Karlštejně, z kostela sv. Apolináře na pražském Novém Městě a v Nových Čechách v presbytáři kostela v Hersbrucku. Spojitost s jinými stavbami vzniklými pod patronátem Karla IV. je tu zjevná.

Ale zlatým hřebem hradu a jeho vybavení je tzv. Znakový sál ve východním křídle na jeho jižním konci. Soudí se vesměs, že vznik této výzdoby spadá patrně do doby okolo roku 1361, kdy se v blízkém Norimberku Karlovi narodil syn a dědic Václav.

Znakový sál byl sklenut na dvě pole křížovými žebrovými klenbami. V líci obvodových zdí této síně bylo vytesáno 114 erbů situovaných nad sebou ve dvou řadách, navíc pak je tu v boku velikého okenního výklenku na jižní straně sálu osazena obdélná kamenná deska s reliéfní figurou svatého Václava. Tyto znaky jsou polychromované a označené nad nimi umístěnými nápisy vytesanými do stěn síně.

Napravo od vstupu, kudy se sem vchází od severu ze sousedního prostoru, jsou zde umístěny erby moravského markraběte, slezských knížat a opavského vévody, dále budyšínského markrabství, hrabství Sulzbach, markrabat magdeburských a lantkrabat z Leuchtenberka. Po straně levé jsou pak erby duchovních hodnostářů - arcibiskupa pražského a biskupů v Olomouci, Vratislavi a Litomyšli a probošta na pražském Vyšehradě, který byl i kancléřem českého království. Dále pak, a to již na východní stěně v horní řadě následují erby tří měst – Prahy, Vratislavi a Kutné Hory, jak to odpovídalo i jejich významu v rámci státního svazku České koruny. V horní řadě jsou dále umístěny erby českých pánů, v nápisech označených jako „domini“. V dolním pásu pak byly vytesány erby rodů nižší šlechty, u jejichž příslušníků je z velké části doložena jejich vazba k panovnickému dvoru. Tomu všemu pak v jednom klenebním svorníku dominuje dvouocasý český lev a ve druhém helmice s orlím křídlem, které bylo užíváno jako klenot na erbech českých králů v upomínku na orlici svatováclavskou.

S výjimkou purkrabí norimberských a markrabat z Leuchtenberka, kteří byli v těsném vztahu ke Karlovi IV. a dále hrabství Sulzbach, jsou zde zastoupeny erby světských a církevních hodnostářů, největších měst, panských rodů a rodů nižší šlechty z Čech, Moravy a Slezska. Touto formou tu tedy byla v Horní Falci v těsné blízkosti říšského města Norimberka okázalým způsobem manifestována České koruna a její stavovská obec, jejímž ochráncem byl svatý Václav, připomenutý tu dokonce třikrát - na vstupní věži, patrociniem hradní kaple a reliéfem uvnitř Znakového sálu.

V tomto heraldickém programu lze nepochybně spatřovat i snahu o integraci Sulzbachu, Laufu a celých Nových Čech do České koruny, jak to vyjádřila i inkorporační listina Karlova vydaná v Římě v den císařské korunovace. Hrad v Laufu tak patří nejen k nejpozoruhodnějším architektonickým monumentům spjatým s osobností Karla IV., ale je i manifestem jeho politického usilování.

Literatura:

Wilhelm KRAFT, Wilhelm SCHWEMMER: Kaiser Karl IV. Burg und Wappensaal zu Lauf. (= Schriftenreihe der Altnürnberger Landschaft. Bd. VII, hrsg. von Fritz SCHNELBÖGL). Nürnberg 1960; Werner MEYER, Wilhelm SCHWEMMER: Die Kunstdenkmäler von Mittelfranken Bd. XI. Landkreis Lauf an der Pegnitz. München 1966; Franz MACHILEK: In: Anton LEGNER (ed.): Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Ein Handbuch zur Ausstellung des Schnütgen-Museums in der Kunsthalle Köln Bd. 1. Köln 1978, s. 384-385; Vladimír RůŽEK: Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. In: Sborník archivních prací XXXVIII. Praha 1988, s. 37-311; Barbara SCHOCK-WERNER: Die Burg Kaiser Karls IV. in Lauf. In: Bohemia 39, 1998, s. 253-264; Lenka BOBKOVÁ: Hrady Karla IV. V Laufu a Tangermünde. Panovnická reprezentace vepsaná do kamene. In: Martin NODL / Petr SOMMER / Eva DOLEŽALOVÁ (ed.): Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. narozeninám. Praha 2004, s. 141-157; Richard NĚMEC: Kaple sv. Kateřiny. Praha – Karlštejn – Lauf a. d. Pegnitz. In: Průzkumy památek XIII – příloha. Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Praha 2006, s. 145-158; Ulrich GROSSMANN / Hans-Heinrich HÄFFNER (ed.): Burg Lauf a.d. Pegnitz. Ein Bauwerk Kaiser Karls IV. Regensburg 2006.