Kolín

Historie

první zmínka v roce 1261 - druhá pol. 15. století

Město Kolín bylo založeno na levém břehu Labe patrně v časném období vlády Přemysla Otakara II. Jeho existence je poprvé doložena listinou z 8. září 1261, v níž dal Přemysl II. městu Přelouči práva podle vzoru měst Kolína a Kouřimi, která měla právo magdeburské.

Podle listiny známé jen z formulářové sbírky osvobodil Přemysl Otakar II. kolínské měsiany na čtyři roky od plateb a cel, aby za to opevnili město, zbudovali okolo něho hradbu s parkánem a vyhloubili příkop .

Půdorys rozlohou poměrně nevelkého města je přibližně kvadratický. Síť ulic, protínajících se v pravých úhlech, vymezuje čtverhranné bloky. Centrem městské dispozice je čtverhranné náměstí. Půdorys Kolína je tak obdobný některým dalším městským založením z doby Přemysla Otakara II., pro něž bylo příznačné geometrické a racionální utváření.

Opevnění Kolína mělo podobný charakter jako dobře zachovaná fortifikace blízké Čáslavi. Bylo tvořeno hlavní hradbou, parkánem, parkánovou zdí, příkopem a válem. Hlavní hradbu zesilovaly půlválcové, na vnitřní straně uzavřené bašty. V prostoru někdejšího hradu (nyní pivovar), dosud stojí hranolová věž tzv. Klášterské brány .

Ještě před koncem 13. století byl v Kolíně založen dominikánský klášter. Z doby po založení města pochází jádro domu čp. 27, stojícího naproti severnímu boku farního kostela na nároží ulic Brandlovy a Karlovy. V jeho suterénu, který byl původně přízemkem, je čtvercová síň sklenutá křížovou klenbou s masívními pětibokými žebry. Na východě se otevírá půlkruhově ukončeným obloukem do při-lehlé valené sklenuté komory.

15. a 16. století

Město Kolín od roku 1435 ovládal kněz a hejtman táborských vojsk Bedřich ze Strážnice, kterému císař Zikmund v roce 1436 zapsal město a zdejší majetky královské a církevní. V této době byl kolínský klášter dominikánů přestavěn na městský hrad, připomínaný poprvé v roce 1448. Z nápisu vytesaného do kamenné pamětní desky, dnes osazené ve druhém nádvoří, se dovídáme, že hrad zbudoval mistr Petr. Z doby pozdní gotiky se dochovala vstupní brána předhradí s velkým průjezdným portálem, v jehož vrcholu je motiv dvou proplétajících se dráčků, a menší brankou, jejíž portálek má ve vrcholu přetínající se pruty. Pochází nejspíše z doby okolo roku 1500, kdy byl hrad rozšířen západním směrem.

Hlavní dominantou města se stala masivní hranolová stavba zvonice situovaná v sousedství farního kostela sv. Bartoloměje. O její stavbě vydává svědectví nápisová deska osazená na severovýchodním nároží. Odtud víme, že byla založena v roce 1504 a postavil ji mistr Bartoš. Snad někdy v téže době vznikl i neumělý reliéf znázorňující polopostavu držící v pravé ruce knihu, osazený na budově fary u kostela sv. Bartoloměje. Pochází snad ze stavby někdejší Kouřimské brány a v místní tradici je pokládán za připomínku kolínského děkana Hynka z Ronovce, upáleného v roce 1421 husity. Rokem 1485 je datována cínová křtitelnice v kostele sv. Bartoloměje, zhotovená kutnohorským zvonařem Ondřejem Ptáčkem.

V době pozdní gotiky bylo v Kolíně zesilováno i staré opevnění, přičemž z tehdy postavených masivních bašt stojí doposud jen jediná, ležící na jihozápadní straně městského obvodu. Na městu protilehlé straně Labe byla na nízkém návrší postavena dodnes dochovaná mohutná hranolová věž, takzvaná Zálabská bašta. V těchto místech ležela osada Mnichovice, náležející původně klášteru cisterciáků v Sedlci. Zdejší kostel zasvěcený sv. Vítu je nevelká stavba s obdélnou lodí a polygonálně uzavřeným presbytářem, sklenutým v pozdní době jagellonské. Vypovídá o tom korunovaná iniciála L (písmeno je ovšem obráceno). Jejím umístěním v klenebním svorníku byla manifestována příslušnost Kolína ke královské koruně.

Obrázky

Kolín. Půdorysné schéma města.
Kolín. Zvonice při kostele sv. Bartoloměje.