Klášter – Klášter cisterciáků

1144 - 1420

Klášter cisterciáků

Cisterciácký klášter Pomuk či Nepomuk (osada ležící na jeho někdejším místě nese jméno Klášter a je vzdálena jeden a půl kilometru severně od městečka Nepomuk), byl založen v letech 1144-1145. Nový konvent sem přišel z cisterciáckého opatství ve franckém Ebrachu. Fundátor kláštera není z písemných pramenů znám. Předpokládá se však, že se na fundaci podílel kníže Vladislav II.

Na počátku husitské revoluce, v dubnu roku 1420, byl klášter dobyt a vypálen. V následném období konvent už jen živořil a v 16. století zanikl. Na troskách kláštera vyrostla vesnice, přičemž ke stavbám bylo používáno zdivo z rozebíraných ruin klášterních budov.

Z někdejšího nepomuckého kláštera se kromě porůznu roztroušených fragmentů a jednotlivých architektonických článků dochovaly jen nevelké zbytky středověkých staveb ve střední části obce.

V usedlosti čp. 39 (je situována ve východní části jižního boku návsi), doposud stojí z velké části dochovaný pozdně románský patrový dům. Nevíme však, jakému účelu původně sloužil. Pochází pravděpodobně z doby kolem let 1220-1230. K jiné románské stavbě, která je jádrem budovy mlýna položeného na jižním okraji vesnice, se v pravém úhlu pojilo veliké stavení, jehož obvodové zdivo se doposud zčásti dochovalo. Spatřujeme v něm okna se šikmo rozevřenými špaletami a půlkruhovými záklenky.

Pozůstatkem další klášterní budovy je i velká část ohradní zdi místního hřbitova. Při jejím jihozápadním nároží je na její jižní straně dochován portál. Do pravoúhlých ústupků členících jeho ostění jsou po obou stranách vloženy sloupky, přepásané v místě, kde počíná záklenek, talířovými prstenci. Zatímco vnější hrana ostění přechází v hrotitou archivoltu, na vnitřní hranu navazuje v záklenku vlys tvořený plynulou vlnovkou konvexních obloučků. V užití bizarně deformovaného vlysu projevuje se tu ještě románské tvarosloví. Plastickým vyvinutím tvarů i jejich charakterem hlásí se nicméně tento portál do doby kolem roku 1230 nebo do třicátých let 13. století, kdy se nastupující gotický styl prosazoval i na jiných stavbách v českých zemích (např. Klášter Hradiště, kapitulní síň v Oseku, ambit na Velehradě aj.).

Kromě dosud stojících pozůstatků středověkých staveb, vypovídají o stavebním vývoji kláštera porůznu rozptýlené fragmenty architektonických článků (zčásti je nacházíme ve vesnici samotné, dílem jsou zazděné do jednotlivých zdejších stavení, řada článků byla soustředěna v muzeu v Nepomuku) i výsledky výkopů, které byly v obci provedeny.

Snad ještě ze 13. století pocházejí fragmenty kamenných válcových přípor a dochované fiály, kterými byly kdysi završeny opěrné pilíře dnes neznámé sakrální stavby. Výkopy byly zjištěny i pozůstatky mozaikových dlažeb, vyskládaných z keramických dlaždic různých tvarových typů.

Už v poslední třetině 13. století se v Nepomuku neužívala pálená hlína jen na dlažby, ale byly z ní zhotovovány i architektonické články. Při archeologickém výzkumu V. Mencla bylo odkryto zdivo s osazenými příporami z terakotových dílců. Z terakoty byla vyráběna i klenební žebra a dílce ostění, zdobené plastickými hvězdicemi nebo listy (jsou uloženy v muzeu v Nepomuku). S obdobným použitím terakotových prvků se v českém prostředí se-tkáváme v cisterciáckém klášteře ve Zlaté Koruně.

Ze zachovaných pozůstatků je zřejmé, že stavební aktivita v Nepomuku neustala po celé 13. století. Její ohlas lze rozpoznat v širokém okolí na menších stavbách.

Literatura:

LÜSSNER M.: Zříceniny Cistercianského kláštera Nepomuckého. In: Památky archaeologické a místopisné 2. Praha 1857, s. 328; DUNDR J. A.: Klášter Nepomucký. Památky archaeologické a místopisné 6. Praha 1865, s. 103-106; GRUEBER Bernhard: Die Kunst des Mittelalters in Böhmen 2. Wien 1974, s. 69-70; NEUWIRTH Joseph: Geschichte der christlichen Kunst in Böhmen bis zum Aussterben der Přemysliden. Prag 1888, s. 241-242; HOSTAŠ Karel / VANĚK Ferdinand: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 25. Politický okres přeštický. Praha 1907, s. 18-25; SEDLÁČEK August: Klášter Nepomucký. In: Český časopis historický 30. Praha 1924, s. 308-310; BERNDORF Alexandr: Klášter pod Zelenou horou (= Památná místa našeho kraje sv. 14). Plzeň 1929; MENCL Václav: Lapidarium památek cisterciáckého kláštera Nepomuckého. In: Zprávy památkové péče 3. Praha 1939b, s. 53-54; BACHMANN Erich: Sudetenländische Kunsträume im 134. Jahrhudert (= Beiträge zur Geschichte der Kunst im Sudeten und Karpathenraum Bd. 4). Brünn und Leipzig. 1941, s. 34, 64-81; MENCL Václav: Výkop nepomuckého kláštera. In: Zprávy památkové péče 5. Praha 1941, s. 81-83; MENCL Václav: Stopy dvou zaniklých cisterciáckých klášterů (Nepomuk, Plasy). In: Umění 14. Praha 1942/1943, s. 293-294; MENCL Václav: Počátky středověké architektury v jihozápadních Čechách. In: Zprávy památkové péče 18. Praha 1958, s. 141-142; MENCL V., 1960a, s. 24; BACHMANN Erich: Vorromanische und romanische Kunst in Böhmen. In: BACHMANN Erich (ed.): Romanik in Böhmen. München 1977, s. 123-124; KUTHANOVÁ Věra: Bývalý cisterciácký klášter Nepomuk. Výsledky stavebně-historického průzkumu a pokus o rekonstukci stavebního vývoje. In: Umění 25. Praha 1977, s. 449-463; NECHVÁTAL Bořivoj: Další nález středověké mozaikové dlažby z Čech (Cisterciácký klášter v Nepomuku). In: Památky a příroda 2. Praha 1977, s. 213-218; MENCL Václav / BENEŠOVSKÁ Klára / SOUKUPOVÁ Helena: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň 1978, s. 39n; NECHVÁTAL Bořivoj: Französische mittelalterliche Fliesen mosaikartigen Typs in Böhmen. In: Umění 26. Praha 1978, s. 115-133; POCHE Emanuel a kolektiv: 1978, s. 58; ČECHURA Jaroslav: Pomuk – Zelená hora – Nepomuk. Příspěvek k uměleckohistorické topografii. Umění 29. Praha 1981, s. 325-339; KUTHAN Jiří: Die mittelalterliche Baukunst der Zisterzienser in Böhmen und in Mähren. München / Berlin 1982, s. 71-85; KUTHAN Jiří: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha 1983, s. 92-109; NECHVÁTAL Bořivoj: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách. In: Archaeologia historica 9. Brno 1984, s. 253-254; KUTHAN Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1994, s. 180-183; VLČEK Pavel / SOMMER Petr / FOLTÝN Dušan: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 297-298; LÍBAL Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001, s. 174-175; CHARVÁTOVÁ Kateřina: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 12142-1420. I. Fundace 12. století. Praha 2013, s. 273-319; BOUDA Jiří / KOVÁŘ Miroslav: Architektonické zlomky z pomuckého kláštera ve sbírce Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, In: Jiří BOUDA (ed.): Jižní Plzeňsko XIV Historickovlastivědný sborník Muzea v Blovicích. Blovice 2016, s. 16–29.