Kladsko – Kamenný most

Historie

druhá pol. 14. století

Kamenný most přes Kladskou Nisu

Zpráva o mostě v Kladsku k roku 1281 se zjevně neváže k mostu stávajícímu. Z roku 1376 máme zprávu o daru na klenutí mostu a v roce 1390 je zmiňován nový kamenný most („*pons lapideus novus*“). To jsou jediné indicie z písemných pramenů, které pro časové zařazení vzniku kamenného mostu v Kladsku máme. I z těchto kusých zpráv je nicméně zjevné, že jeho stavba byla zahájena asi už před rokem 1376. Stalo se tak tedy nejspíše v průběhu třetí čtvrtiny 14. století, snad ještě za života Arnošta z Pardubic.

Oblouky kladského mostu mají rozličné rozpětí – nejširší je široký 11,7 metru. Celý most působí vskutku monumentálním dojmem. Na straně obrácené proti toku řeky se ze středního pilíře zdvihá až na úroveň horního okraje mostní poprsnice konzolovitý sokl, který snad vytvářel podnož kapličky. Utváření tohoto soklu s nosníky, které se směrem vzhůru v konvexním prohnutí vyklánějí navenek, vzdáleně připomene podnož arkýře pražského Karolina, který bývá pokládán za dílo pražské katedrální huti.

Vzorem pro most v Kladsku byl patrně kamenný most v Praze, na jehož výstavbě se podílel samotný Petr Parléř, jak to dosvědčuje nápis nad Parléřovou bustou v triforiu pražské katedrály. Zbudováním kamenného mostu dostalo Kladsko důležitý architektonický akcent, který dal tomuto městu podobu jakési malé Prahy. Za stavbou kamenného mostu v Kladsku lze tušit Arnošta z Pardubic. Ostatně Arnošt se spolu s císařem Karlem IV. staral o výstavbu kamenného mostu v Praze a ve starém rezidenčním sídle pražských biskupů v Roudnici dokončoval most přes Labe, jehož stavbu zahájil Jan IV. z Dražic.