Karlštejn – hrad

asi 1348 - třetí čtvrtina 15. století

S budováním hradu Karlštejna bylo započato patrně v roce 1348. Buď v roce 1348 nebo 1358 obdaroval Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV. karlštejnského děkana a jeho nástupce za celebrování mší v kapli sv. Palmácia na hradě a tuto donaci potvrdil sám císař. V roce 1355 již Karel IV. na Karlštejně pobýval o Všech svatých a ještě 11. listopadu toho roku. Na jaře roku 1357 císař Karlštejn navštívil a to v doprovodu mnoha církevních a světských hodnostářů. Dne 27. března tu stvrdil založení karlštejnské kapituly listinou, která je významným svědectvím o myšlenkovém světě samotného císaře. Hned za arengou následuje pasáž věnovaná utrpení Kristovu a nástrojům umučení Páně. „Založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, který se pro naši spásu vtělil a byl umučen, a jeho kříže, ran, hřebu, houby a kopí a spásonosného umučení, jakož i dalších znamení a ke cti veškerého vojska nebeského jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž aby se jmenoval Karlštejn, … dvě kaple, a to jednu ke cti a pod názvem Umučení a oněch znamení, a jinou menší, která s ní téměř souvisí, ke cti slavné a ustavičné Panny, Rodičky Boží Marie…“. Kromě toho je v listině jmenována kaple sv. Mikuláše, kterou císař na Karlštejně nedávno založil.

Ona „větší kaple“ ležela podle textu listiny ve věži hradu a její výsostné postavení bylo zdůrazněno tím, že mši měli sloužili jen arcibiskupové a biskupové. V literatuře byl veden spor o tom, se kterým prostorem hradu lze onu „větší“ kapli identifikovat. Někdy se soudilo, že se v listině z r. 1357 jedná již o kapli ve velké věži hradu Karlštejna. Byl ale vysloven i názor, že listina byla vydána v době, kdy byla ještě za co do významu „velkou“ kapli pokládána svými rozměry malá kaple v Mariánské věži hradu, známá dnes jako kaple sv. Kateřiny, popřípadě že se jednalo o velkou kapli nesoucí dnes zasvěcení P. Marii v téže věži. Pro předpoklad, že události v roce 1357 se týkaly sakrálních prostor v menší věži Karlštejna svědčí i autentika nalezená v kapli P. Marie v nižší karlštejnské věži. Dokládá svěcení, které tu vykonal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic dne 26. března, tedy den před vydáním zakládací listiny karlštejnské kapituly. Zdá se proto, že výjimečná funkce kaple ze zakládací listiny karlštejnské kapituly byla až dodatečně přenesena na kapli ve velké karlštejnské věži.

Na žádost Karla IV. byla 18. května 1357 vystavena papežská bula udělující odpustky návštěvníkům královské kaple na Karlštejně, při níž byla založena kapitula ke cti „Utrpení jakož i kříže, hřebů, trnové koruny a houby Pána našeho Ježíše Krista“ a kde císař shromáždil příslušné relikvie. V témže roce císař znovu požádal papeže o udělení odpustků těm, kdo navštíví kapli na Karlštejně a pro ty, kdo přijdou na ukazování ostatkového kříže tam chovaného. K tomuto kříži udělil papež Innocenc VI. další odpustky 4. dubna roku 1359.

Práce na Karlštejně pokračovaly i v dalších letech. Za dílo na hradě odměnil císař v roce 1360 malíře Mikuláše Wurmsera. Podle kroniky Beneše Krabice z Weitmile dne 9. února roku 1365 vysvětil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi „větší kapli ve věži hradu Karlštejna. Císař totiž vystavěl tento hrad obdivuhodného díla s velmi pevnými hradbami, jak je dosud vidět, a zřídil v horní věži velkou kapli, jejíž stěny pokryl ryzím zlatem a drahými kameny a okrášlil ji jak ostatky svatých, tak ornáty pro děkana a kapitulu neboli kolegium, které tam ustanovil a vyzdobil ji velice drahocennými malbami. Na celém širokém světě není hradu ani kaple tak drahocenného díla, a právem, neboť v ní císař přechovával císařské odznaky a poklady celého svého království“. V roce 1367 císař osvobodil dvůr malíře Theodorika od daní a platů za provedení maleb v královské kapli na Karlštejně.

Hrad Karlštejn byl zbudován na skalnatého návrší, které se obloukovitě zdvihá vzhůru. Od severu byl přes dvě brány přístupný tzv. purkrabský dvůr, s budovou purkrabství. Odtud byl přístupný mnohem níže položený dvorek uzavřený studniční věží, v jejímž nitru je 77 metrů hluboká „studna“ napájená z potoka protékajícího pod hradem. Na protilehlé straně se z purkrabského dvora vstupuje do vnitřního hradu, v něm jsou stupňovitě seřazeny tři budovy – nejníže položený císařský palác, nižší Mariánská věž a a nejvyšší místo hradu zaujímající velká věž.

V císařském paláci ležela mimo jiné kaple sv. Mikuláše a velká síň, v níž byl vymalován Lucemburský rodokmen. Uvnitř Mariánské kaple leží v jejím hlavním patře velká plochostropá prostora Mariánského kostela, odkud je přístupná drobná, na dvě klenební pole křížovými klenbami zaklenutá kaple (označována dnes jako kaple sv. Kateřiny). Její stěny jsou obloženy polodrahokamy, tak jak je tomu v kapli sv. Václava v pražské katedrále, či v kaple v karlštejnské velké věži. K exkluzivnímu vybavení této svatyně patří mj. i nástěnné malby.

Jednotlivá patra velké věže jsou propojena ve zvláštním přístavku umístěným schodištěm, jehož obvodové zdi zdobí cyklus nástěnných maleb. Ze schodiště je přístupná mj. i hlavní prostora věže – kaple sv. Kříže sklenutá na dvě pole křížovými klenbami, rozdělená mříží do dvou částí. Dolní část stěn je obložena leštěnými polodrahokamy. Jak na obvodových stěnách, tak na klenbě bylo uplatněno zlacení. Na klenebních kápích byly osazeny skleněné čočky, z nichž byly pomocí zlaceného štuku vykrojeny hvězdy. Nechybí tu ani měsíc a slunce, takže na klenbě byla vytvořena iluze nebes. Původně byla v kapli zamýšlena výzdoba nástěnnými malbami, ale po změně záměru byly stěny obloženy deskovými obrazy mistra Theodorika a jeho dílny. V rámech řady obrazů jsou komůrky pro uložení relikvií. V tomto místě ze zlata, drahých kamenů a křišťálu byly na obrazech a v relikviích přítomni ti, kdo jsou zapsáni v knize Beránkově, čest a sláva národů. (Zjevení sv. Jana 21, 23-27).

Na mohutných budovách hradu byly uplatněny jen vcelku prosté architektonické formy. Bohatší články jsou zde naprostou výjimkou. Výzdoba hradu byla přenechána malířskému umění.

Z některých indicií je zjevné, že představa o podobě jednotlivých prostor a jejich výzdobě procházela v letech 1348-1365 proměnami. Ale asi už od počátku nebyl hrad zamýšlen jen jako pevnost a příležitostná vladařská rezidence. Byl zjevně budován jako posvátný okrsek, který neměl sobě rovného. Součástí tohoto záměru bylo zřízení několika kaplí, založení zvláštní kapituly a soustředění naprosto mimořádného množství relikvií a posvátných předmětů, na prvním místě pak památek na Utrpení Páně. Tak jak je v císařově zakládací listině karlštejnské kapituly vzpomenuto postavení Karlovo, kterého Bůh povznesl „do neporovnatelně větší výše než všechny, kdo vládnou na okrsku zemském“, tak jsou i celý hrad a jeho výzdoba manifestem Karlova postavení, imperiální ideje a sakralizované vladařské moci vyrůstající z přízně a milosti Boží.

Literatura:

Joseph NEUWIRTH: Mittelalterliche Wandgemälde und Tafelbilder der Burg Karlstein. Prag 1896; Joseph NEUWIRTH: Der Bildercyklus der Luxemburger Stammbaumes aus Karlstein. Prag 1897; Antonín FRIEDL: Magister Theodoricus. Prag 1956; Antonín FRIEDL: Mistr Karlštejnské Apokalypsy. Praha 1950; Antonín FRIEDL: Mikuláš Wurmser. Mistr královských portrétů na Karlštejně. Praha 1956; Dobroslava MENCLOVÁ: Karlštejn a jeho ideový obsah. In: Umění 5. Praha 1957, s. 277-300; Jan KROFTA: K problematice karlštejnských maleb. In: Umění 6. Praha 1958, s. 2-30; Vlasta DVOŘÁKOVÁ: Karlštejn. In: Gothic Mural Painting in Bohemia and Moravia 1300-1378. Prague / London 1964, s. 51-65, 80-100, 114-121; Vlasta DVOŘÁKOVÁ / Dobroslava MENCLOVÁ: Karlštejn. Praha 1965; Gerhard SCHMIDT: Malerei bis 1450. Tafelmalerei – Wandmalerei – Buchmalerei. In: Karl. M. SWOBODA (ed.): Gotik in Böhmen. München 1969, s. 189-207; Zdeněk BOUŠE / Josef MYSLIVEC: Sakrální prostory na Karlštejně. Příspěvek k problematice jejich programu. In: Umění 19. Praha 1971, s. 280-295; Dobroslava MENCLOVÁ: České hrady 2. Praha 1972, s. 48-63; Jan KROFTA: Rodokmen císaře Karla IV. na Karlštejně a jeho domnělé kopie. In: Umění 23. Praha 1975, s. 63-66; Karel STEJSKAL. Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978, s. 101-134; Karl MÖSENEDER: Lapides vivi. Über Kreuzkapelle der Burg Karlstein. In: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 34. 1981, s. 39-69; Vlasta DVOŘÁKOVÁ: Karlštejn a dvorské malířství doby Karla IV. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 311-327; Věra KUTHANOVÁ: Karlštejn. Velká věž. Stavebně historický průzkum (rukopis). Památkový ústav středních Čech 1987; Věra KUTHANOVÁ: Karlštejn. Mariánská věž. Stavebně historický průzkum (rukopis). Památkový ústav středních Čech. Praha 1988; Jakub VÍTOVSKÝ: Několik poznámek k problematice Karlštejna. In: Zprávy památkové péče 11. Praha 1992, s. 1-14; Zdeněk CHUDÁREK: Velká věž hradu Karlštejna. In: Zprávy památkové péče 54. Praha 1994, s. 67-72; František FIŠER: Karlštejn. Vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí. Kostelní Vydří 1996; Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997; František KAVKA: Účel a poslání hradu Karlštejna ve svědectví písemných pramenů doby Karlovy. In: Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 15-32; Libor GOTTFRIED: Výběr archivních pramenů k historii hradu Karlštejna a jeho umělecké výzdobě. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 29-49; Tomáš DURDÍK: Několik poznámek k stavební podobě Karlštejna. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 51-58; Jaromír HOMOLKA: Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 95-142; Jiří FAJT / Jan ROYT: Umělecká výzdoba Velké věže hradu Karlštejna. Ecclesia triumphans. In: Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 155-254; Jaromír HOMOLKA: Poznámky ke karlštejnským malbám. In: Umění 45. Praha 1997, s. 122-140; Karel STEJSKAL: Die Wandzyklen des Kaisers Kals IV. In: Umění 46. Praha 1998, s. 19-41; Tomáš DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999, s. 246-250; Hana HLAVÁČKOVÁ: Karlštejn. In: Zuzana VŠETEČKOVÁ: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. Průzkumy památek 1999, ročník VI – příloha. Praha 1999, s. 39-63; Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003; Jiří FAJT / Hana J. HLAVÁČKOVÁ: Zobrazení rodiny Karla IV. na schodišti karlštejnské velké věže. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 325-327; Milena BARTLOVÁ: Karlštejn jako posvátné místo a hrad sv. Grálu: kritické poznámky. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 331-335; Karel STEJSKAL: Ještě jednou o datování a atribucích karlštejnsjkých maleb. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 343- 350; Jan ROYT: K datování a ikonografii tzv. Ostatkových scén v kapli Panny Marie na Karlštejně. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 354-356; Libor GOTTFRIED: Kapsule s relikviemi a autentiky z doby arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 390-391; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Schodištní cykly Velké věže hradu Karlštejna – stav po restaurování. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 3-8; Hana HLAVÁČKOVÁ: Idea dobrého panovníka ve výzdobě Karlštejna. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 9-18; Ivo HLOBIL: Církevní kritika výstřední módy císařského dvora Karla IV. a datování nástěnných maleb karlštejnského schodištního cyklu kolem let 1365-1367. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 19-22; Kateřina KUBÍNOVÁ: Panovnické postavy v závěru schodištních maleb. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 23-36; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Schodištní cykly na Karlštejně – legenda sv. Ludmily. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 37-49; Milena BARTLOVÁ: Úvahy o vyobrazení svatováclavské legendy na schodišti Karlštejna. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 50-57; Milada STUDNIČKOVÁ: Sv. Václav jako Scala coeli (k interpretaci nástěnných maleb schodiště Velké věže na hradě Karlštejně). In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 71-77; Jan CHLÍBEC: Petrarca a Karlštejn? In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 88-90; Klára BENEŠOVSKA: Architektura ve službách panovníka. Základní architektonická koncepce Karlštejna a její inspirační zdroje. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 96-105; Zdeněk CHUDÁREK: Příspěvek k poznání stavebních dějin věží na hradě Karlštejně v době Karla IV. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 106-138; Arthur SALIGER: Zur architektonischen Stellung des Treppenturmes am Heilig-Kreuz-Kapellenturm in Karlstein. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 139-144; Richard NĚMEC: Kaple sv. Kateřiny. Praha – Karlštejn – Lauf a. d. Pegnitz. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 143-158; Tomáš DURDÍK: Karlštejn v kontextu hradní architektury Karla IV. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 30-55; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Krátká úvaha ke karlštejnskému apokalyptickému cyklu. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 79-92; Zdeněk CHUDÁREK: Stavební dějiny a funkční proměna hradu Karlštejna ve 14. století. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 128-138; Miroslav Šmied: Svatý Palmacius – trevírský patron na Karlštejně. K duchovním vazbám mezi Prahou a Trevírem v době vlády Karla IV. In: Miroslav Šmied/ František Záruba (ed.): Obrazy uctívané, obdivované a interpretované. Sborník k 60. narozeninám profesora Jana Royta (Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium. Vol. XX.) Praha 2015, s. 124–145.

třetí čtvrtina 15. století

Nemalá péče byla v průběhu vlády jagellonských králů věnována i hradu Karlštejnu, kde ovšem nebyl král, tak jako kdysi za časů Karla IV. výsostným vládcem. Vzápětí po volbě Vladislava Jagellonského za českého krále byla v Krakově sepsána volební kapitulace, kterou si vynutila česká stavovská obec. V šestém článku bylo stanoveno, že s Karlštejnem, korunou a archivem nebude král disponovat bez souhlasu a rady pánů, rytířů a pražských měst. Tím byly pravomoci krále, pokud jde o správu hradu Karlštejna i korunovačních klenotů a archivu českého království, výrazně omezeny. Od roku 1485 pak platilo ustanovení, že na Karlštejně měli být dva purkrabí, jeden ze stavu panského, druhý z řad nižší šlechty. Oba měli skládat přísahu králi. V roce 1497 zemský sněm za přítomnosti krále Vladislava toto ustanovení znovu vyhlásil a v roce 1500 vešlo do zřízení zemského.

V době Vladislavově byl na Karlštejně opravován císařský palác. K jeho nádvornímu průčelí bylo přistavěno nové schodiště a zesílena byla arkáda v palácovém nároží. Další úpravy byly uskutečněny v přízemí Mariánské věže, kde jedna místnost dostala valenou klenbu s lunetami a v druhé bylo se stavbou klenby přinejmenším započato. Došlo i na přízemí velké věže, kde byly v obou místnostech namísto původních trámových dřevěných stropů zřízeny křížové klenby, v koutech zakotvené v půlválcových pilířích.

Mnohem zásadnějšími úpravami prošla budova purkrabství. Z přestavby se dochovaly mimo jiné trojpatrové patky portálů, členěné šroubovitě utvářenými výžlabky. Bylo rozpoznáno, že jsou shodné s patkami na portálech zámku v Chomutově, který byl přestavován pány z Veitmile. K staré budově karlštejnského purkrabství bylo v době jagellonské připojeno nové křídlo, vložené do dosud nezastavěné části parkánu na jižní straně purkrabského nádvoří. Tato přístavba má sklepy, přízemí a podstřešní patro. Sál v přízemku dostal dvě pole sklípkové hvězdicové klenby a sklípkovou klenbou byla zaklenuta také k němu přilehlá místnost. Byl tu tedy uplatněn jinak ve středních Čechách neobvyklý klenební typ, který do země pronikal přes pohraniční hory od severozápadu z markrabství míšeňského, kde byly sklípkové klenby uplatněny při přestavbě tzv. Albrechtsburgu v Míšni. Tam se také objevila okna ukončená nahoře nadpražím, připomínajícím svou formou nařasené okenní závěsy. I takto tvarovaná okna osvětlují místnosti v nově přistavěné části karlštejnského purkrabství. Patro této přístavby bylo provedeno z hrázděného zdiva, a to tak, že do dekorativní dřevěné konstrukce bylo vloženo cihelné zdivo. Konečně novou střechu dostala v době jagellonské menší Mariánská věž.

Nejstarší etapu karlštejnských prací charakterizují formy zakotvené v tradici. Takové jsou pozdně gotické portály v císařském paláci a křížové klenby v přízemí velké věže. Bylo rozpoznáno, že mají blízko ke starší vrstvě stavebního díla na Křivoklátu. Mladší etapu stavebních prací na Karlštejně, v jejímž rámci vznikla přístavba purkrabství, charakterizuje příklon k tvarosloví míšeňsko-saské pozdní gotiky, jejíž odezva poznamenala i výstavbu severního paláce na Křivoklátu, který byl nejmladší částí tamního Horního hradu.

K téže stylové fázi, jakou na Karlštejně reprezentuje přístavba purkrabství, náleží i tehdy uskutečněná přestavba kostela sv. Palmácia pod hradem. Jeho presbytář tehdy dostal sklípkovou klenbu. Pro tento kostel byl pořízen nový oltář, na jehož střední desce jsou po stranách Krista Trpitele vyobrazeni dva světci — sv. Václav a sv. Palmácius. Svatý Václav, který tu přichází, byl na Karlštejně oslaven už za Karla IV. cyklem nástěnných maleb na schodišti velké věže a pak v triptychu Tomase da Modena v kapli sv. Kříže. Císař Karel IV. zavedl na Karlštejně i uctívání sv. Palmácia, jenž je rovněž vyobrazen na triptychu umístěném na velmi čestném místě nad svatostánkem v kapli sv. Kříže. Zřízení nového oltáře s vyobrazením sv. Václava a sv. Palmácia v kostele pod hradem šlo tedy v císařových stopách.

Z příkazu krále Vladislava byl v roce 1515 pořízen nejstarší dochovaný inventář ostatků a cenností chovaných na Karlštejně. Nejvzácnější součástí karlštejnského pokladu z doby císaře Karla IV., které tu zůstaly dochovány přes všechny bouřlivé události husitských válek, patřil i tzv. korunovační kříž království českého, v němž byly uloženy ostatky utrpení Kristova — dva trny z Kristovy koruny, dřevo svatého kříže ad. Patrně na náklad Ludvíka Jagellonského byl tento kříž doplněn o novou nohu.

Vladislav Jagellonský měl nepochybně povědomí o velké minulosti Karlštejna a o posvátných relikviích chovaných v jeho zdech. Zájem krále Vladislava o hrad Karlštejn, o karlštejnskou kapli a jeho dar a podpora tamní kapitule svědčí o tom, že i tady si byl Jagellonec vědom velikého dědictví císaře Karla IV., že se cítil zavázán o ně pečovat, tak jak se s tím setkáváme v případě Pražského hradu, metropolitní katedrály sv. Víta, či pražského kostela Na Karlově.

Literatura:

Joseph NEUWIRTH: Mittelalterliche Wandgemälde und Tafelbilder der Burg Karlstein. Prag 1896; Joseph NEUWIRTH: Der Bildercyklus der Luxemburger Stammbaumes aus Karlstein. Prag 1897; Antonín FRIEDL: Magister Theodoricus. Prag 1956; Antonín FRIEDL: Mistr Karlštejnské Apokalypsy. Praha 1950; Antonín FRIEDL: Mikuláš Wurmser. Mistr královských portrétů na Karlštejně. Praha 1956; Dobroslava MENCLOVÁ: Karlštejn a jeho ideový obsah. In: Umění 5. Praha 1957, s. 277-300; Jan KROFTA: K problematice karlštejnských maleb. In: Umění 6. Praha 1958, s. 2-30; Vlasta DVOŘÁKOVÁ: Karlštejn. In: Gothic Mural Painting in Bohemia and Moravia 1300-1378. Prague / London 1964, s. 51-65, 80-100, 114-121; Vlasta DVOŘÁKOVÁ / Dobroslava MENCLOVÁ: Karlštejn. Praha 1965; Gerhard SCHMIDT: Malerei bis 1450. Tafelmalerei – Wandmalerei – Buchmalerei. In: Karl. M. SWOBODA (ed.): Gotik in Böhmen. München 1969, s. 189-207; Zdeněk BOUŠE / Josef MYSLIVEC: Sakrální prostory na Karlštejně. Příspěvek k problematice jejich programu. In: Umění 19. Praha 1971, s. 280-295; Dobroslava MENCLOVÁ: České hrady 2. Praha 1972, s. 48-63; Jan KROFTA: Rodokmen císaře Karla IV. na Karlštejně a jeho domnělé kopie. In: Umění 23. Praha 1975, s. 63-66; Karel STEJSKAL. Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978, s. 101-134; Karl MÖSENEDER: Lapides vivi. Über Kreuzkapelle der Burg Karlstein. In: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 34. 1981, s. 39-69; Vlasta DVOŘÁKOVÁ: Karlštejn a dvorské malířství doby Karla IV. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 311-327; Věra KUTHANOVÁ: Karlštejn. Velká věž. Stavebně historický průzkum (rukopis). Památkový ústav středních Čech 1987; Věra KUTHANOVÁ: Karlštejn. Mariánská věž. Stavebně historický průzkum (rukopis). Památkový ústav středních Čech. Praha 1988; Jakub VÍTOVSKÝ: Několik poznámek k problematice Karlštejna. In: Zprávy památkové péče 11. Praha 1992, s. 1-14; Zdeněk CHUDÁREK: Velká věž hradu Karlštejna. In: Zprávy památkové péče 54. Praha 1994, s. 67-72; František FIŠER: Karlštejn. Vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí. Kostelní Vydří 1996; Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997; František KAVKA: Účel a poslání hradu Karlštejna ve svědectví písemných pramenů doby Karlovy. In: Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 15-32; Libor GOTTFRIED: Výběr archivních pramenů k historii hradu Karlštejna a jeho umělecké výzdobě. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 29-49; Tomáš DURDÍK: Několik poznámek k stavební podobě Karlštejna. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 51-58; Jaromír HOMOLKA: Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna. Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 95-142; Jiří FAJT / Jan ROYT: Umělecká výzdoba Velké věže hradu Karlštejna. Ecclesia triumphans. In: Jiří FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Praha 1997, s. 155-254; Jaromír HOMOLKA: Poznámky ke karlštejnským malbám. In: Umění 45. Praha 1997, s. 122-140; Karel STEJSKAL: Die Wandzyklen des Kaisers Kals IV. In: Umění 46. Praha 1998, s. 19-41; Tomáš DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999, s. 246-250; Hana HLAVÁČKOVÁ: Karlštejn. In: Zuzana VŠETEČKOVÁ: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. Průzkumy památek 1999, ročník VI – příloha. Praha 1999, s. 39-63; Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003; Jiří FAJT / Hana J. HLAVÁČKOVÁ: Zobrazení rodiny Karla IV. na schodišti karlštejnské velké věže. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 325-327; Milena BARTLOVÁ: Karlštejn jako posvátné místo a hrad sv. Grálu: kritické poznámky. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 331-335; Karel STEJSKAL: Ještě jednou o datování a atribucích karlštejnsjkých maleb. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 343- 350; Jan ROYT: K datování a ikonografii tzv. Ostatkových scén v kapli Panny Marie na Karlštejně. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 354-356; Libor GOTTFRIED: Kapsule s relikviemi a autentiky z doby arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. In: Jiří FAJT (ed.): Court Chapel of the high and late Middle Ages and their Artistic Decoration. Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, s. 390-391; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Schodištní cykly Velké věže hradu Karlštejna – stav po restaurování. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 3-8; Hana HLAVÁČKOVÁ: Idea dobrého panovníka ve výzdobě Karlštejna. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 9-18; Ivo HLOBIL: Církevní kritika výstřední módy císařského dvora Karla IV. a datování nástěnných maleb karlštejnského schodištního cyklu kolem let 1365-1367. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 19-22; Kateřina KUBÍNOVÁ: Panovnické postavy v závěru schodištních maleb. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 23-36; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Schodištní cykly na Karlštejně – legenda sv. Ludmily. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 37-49; Milena BARTLOVÁ: Úvahy o vyobrazení svatováclavské legendy na schodišti Karlštejna. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 50-57; Milada STUDNIČKOVÁ: Sv. Václav jako Scala coeli (k interpretaci nástěnných maleb schodiště Velké věže na hradě Karlštejně). In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 71-77; Jan CHLÍBEC: Petrarca a Karlštejn? In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 88-90; Klára BENEŠOVSKA: Architektura ve službách panovníka. Základní architektonická koncepce Karlštejna a její inspirační zdroje. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 96-105; Zdeněk CHUDÁREK: Příspěvek k poznání stavebních dějin věží na hradě Karlštejně v době Karla IV. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 106-138; Arthur SALIGER: Zur architektonischen Stellung des Treppenturmes am Heilig-Kreuz-Kapellenturm in Karlstein. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 139-144; Richard NĚMEC: Kaple sv. Kateřiny. Praha – Karlštejn – Lauf a. d. Pegnitz. In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Průzkumy památek 2006. Ročník XIII - příloha. Praha 2006 (vyd. Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze), s. 143-158; Tomáš DURDÍK: Karlštejn v kontextu hradní architektury Karla IV. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 30-55; Zuzana VŠETEČKOVÁ: Krátká úvaha ke karlštejnskému apokalyptickému cyklu. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 79-92; Zdeněk CHUDÁREK: Stavební dějiny a funkční proměna hradu Karlštejna ve 14. století. In: Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha 2010 (vyd. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), s. 128-138; Miroslav Šmied: Svatý Palmacius – trevírský patron na Karlštejně. K duchovním vazbám mezi Prahou a Trevírem v době vlády Karla IV. In: Miroslav Šmied/ František Záruba (ed.): Obrazy uctívané, obdivované a interpretované. Sborník k 60. narozeninám profesora Jana Royta (Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium. Vol. XX.) Praha 2015, s. 124–145.