Kájov – Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Historie
1475
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
V Čechách a na Moravě se snad nenajde jiný příklad venkovského kněze, o němž bychom věděli, že se s takovým úsilím zasazoval o svůj kostel, jako byl farář Michael Pils v jihočeském Kájově u Českého Krumlova. Patronát nad tímto kostelem držel klášter cisterciáků ve Zlaté Koruně. Protože se ale klášter na počátku husitských válek dostal do područí Oldřicha z Rožmberka, ocitla se i kájovská farnost v mocenské sféře rodu Rožmberků. Víme, že Michael Pils byl synem rychtáře ve Chvalšinách a že kájovskou faru obdržel poté, co 24. listopadu 1460 zemřel dosavadní kájovský farář. Farářem tu pak Michael Pils byl následujících 43 let.
Hlavním Pilsovým dílem byla výstavba kájovského kostela, zahájená v roce 1475 a dokončená po deseti letech v roce 1485. Na náročné dílo musel získávat peníze prostřednictvím odpustků, sbírek a dokonce přikročil k odprodávání kostelních klenotů.
Význam a atraktivnost kájovského kostela měla zvýšit úcta ke sv. Wolfgangu. Předmětem lidové úcty se staly domnělé stopy sv. Wolfganga v kameni poblíž osady Kladenské Rovné nedaleko od Kájova. Posouzení celé věci se patrně na Pilsův podnět ujal sám Hilarius Litoměřický, administrátor pražské arcidiecéze, který lidové poutě ke kameni zakázal. Uctívání svatého Wolfganga mělo být takto oproštěno od rysů pohanské pověry a lokalizováno na legální půdu kostela v Kájově, kde je roku 1466 připomínán svatowolfgangský oltář.
Na podporu kájovského kostela získával Michael Pils dobrodince. Když budějovický měšťan Georg neplnil svůj příslib, neváhal ho prostřednictvím samotného Petra IV. z Rožmberka upomínat a taktéž připomínal i naplnění odkazu, který kájovskému kostelu učinil budějovický měšťan Schnedl. Nově vyzdviženy či výrazně přestavěny byly v Kájově i budovy v sousedství kostela. Jeho příjmy Pils zvětšoval i majetkovými transakcemi a pečoval o jeho vybavení a kostelní poklad, o němž vypovídá inventář sepsaný na konci 15. století. Z iniciativy kájovského faráře byl pořízen i retábl oltáře sv. Apoštolů, jehož desky se dodnes dochovaly. Nejde v žádném případě o dílo, které by vynikalo malířskými kvalitami, nicméně je pro nás zajímavé tím, že na desce s výjevem Umučení sv. Šimona je vyobrazen klečící donátor – farář Michael Pils. Když 16. dubna roku 1503 zemřel, kájovský kostel, o který se tak zasloužil, stál v plném lesku.
Literatura:
Valentin SCHMIDT: Ein Gojauer Pfarrinventar aus dem Ende des 15. Jahrhundert. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1906, s. 196-200; Jiří KUTHAN: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Praha 2010, s. 203-206; Robert ŠIMŮNEK / Roman LAVIČKA: Páni z Rožmberka 1250-1520. Jižní Čechy ve středověku. České Budějovice 2011, s. 158-160; F. MAREŠ / J. SEDLÁČEK: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 41. Politický okres krumlovský. Praha 1918, s. 117; Valentin SCHMIDT: Ein Gojauer Pfarrinventar aus dem Ende des 15. Jahrhundert. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1906, s. 182; F. MAREŠ / J. SEDLÁČEK: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 41. Politický okres krumlovský. Praha 1918, s. 149-154; Jaroslav PEŠINA: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Deskové malířství 1450-1550. Praha 1950, s. 44, 114.
