Kadaň – hrad

po polovině 13. století

Hrad

Místo na jižním okraji města na nízkém skalisku nad řekou Ohří zaujal královský městský hrad, který byl sice značně přestavován, ale jeho jádro se dochovalo. Nové poznatky o podobě hradu přinesl stavební a archeologický výzkum .

Hrad měl pravidelnou, téměř čtvercovou dispozici s věžemi v rozích. Bylo zjištěno, že vyrůstal v několika fázích, které však byly patrně součástí jednoho záměru. Nejdříve byla zbudována obvodová hradba s nárožními věžemi. Ze zdivá jihovýchodní věže zbyla jeho spodní část, jihozápadní věž je dochována ve hmotě. Doposud v podstatě stojí věž v severovýchodním nároží hradu. Pozůstatky nedochované věže severozápadní odkryl archeologický výzkum. Následně vyrůstalo palácové křídlo ležící mezi dvěma věžemi na jižní straně hradu nad řekou a konečně křídla na severní a západní straně. Nakonec vzniklo základové zdivo souběžné s vnitřním bokem západního křídla, od něhož je vzdáleno asi 3 metry. Tvořilo patrně bázi nádvorního ochozu. O jeho někdejší existenci svědčí i portál, dochovaný v nádvorním boku severovýchodní věže v úrovni jejího prvního patra.

Hrad byl přístupný branou situovanou v jeho severním boku poblíž severovýchodní věže. Z architektonického vybavení se dochovalo několik ostění oken a portálů i fragmenty architektonických článků. Na hrad navazuje městská hradba, oproti městu samotnému byl chráněn parkánem a příkopem.

V některých městech založených Přemyslem Otakarem II. byly budovány městské hrady; mezi ně se řadí i hrad kadaňský. Jeho situace na okraji města nad řekou nemůže nepřipomenout jihočeský Písek. Charakteristickým rysem kadaňského hradu byla pravidelná dispozice, která jej řadí do skupiny kastelů stavěných Přemyslem Otakarem II. (např. hrady v Písku, Chrudimi a ve Vídni). Pokud měl kastel v Kadani vskutku nádvorní ochoz, připomínal tím rovněž některé Přemyslovy hrady (Písek, palác na Zvíkově).

Už původní stavba působila nepochybně dojmem mocného, kompaktně sevřeného bloku, jehož pevnostní ráz svou masivitou účinně vyjadřoval panovníkovu moc nad městem i okolním krajem. I když se z městského hradu v Kadani dochovalo jen pouhé torzo, je zřejmé, že náležel k nejpozoruhodnějším hradním architekturám spjatým svým vznikem s osobou krále Přemysla Otakara II.

Literatura:

August SEDLÁČEK: Místopisný slovník historický. Praha 1908, s. 390; Petr HLAVÁČEK: Kadaň mezi středověkem a novověkem. Deset kapitol z kulturních a náboženských dějin severozápadních Čech. Ústí nad Labem 2005, s. 43; August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého 14. Litoměřicko a Žatecko. Praha 19362, s. 135; Kamil BOLDAN: In: Ivana KYZOUROVÁ (ed.): Básník a král. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby. Praha 2007, s. 69.