Kadaň

Historie

polovina 13. století - až 15. století

Vzniku města, položeného na nevysoké vyvýšenině nad levým břehem řeky Ohře, předcházela existence staršího sídliště.

V listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1261 je zmíněn kodaňský měšťan (civis) Arvo, a tím je doložena i existence města . Zmíněný Arvo prováděl kolonizační podniky v kodaňském okolí.

Půdorys Kadaně je poměrně pravidelně rozvržen, ještě však ne s takovou geometrickou důsledností, jako u některých jiných měst doby Přemysla Otakara II. Nicméně racionalita dispoziční koncepce, působící svou strohostí a přehledností monumentálním dojmem, výrazně určuje ráz města. Rozměrné a velkoryse vytyčené kadaňské náměstí, které je centrem města, má tvar obdélníku.

Asi už nedlouho po založení Kadaně bylo započato s budováním obvodového opevnění. Ještě z pozdního 13. století pochází asi spodní část tzv. Mikulovické brány uzavírající ulici, která ústí do středu západní fronty náměstí. Brána je hranolová s průjezdným přízemkem. Jeho vnější, k západu obrácený a do hrotitého záklenku ukončený portál je vložen do středu vysokého lichého oblouku, v jehož bocích jsou po stranách portálu drážky pro spouštění padací mříže. Průčelí brány je tu utvářeno podobně jako u bran v Berouně.

15. století a dále

Vrcholně středověké město Kadaň vzniklo na osídleném místě na břehu Ohře nejspíše v letech vlády krále Přemysla Otakara II. V raném období husitské revoluce v roce 1421 byla Kadaň dobyta husity, ale nezůstala pod jejich vládou dlouho. Císař Zikmund zastavil město v roce 1422 Erkingerovi ze Seinsheimu, po něm následoval jako zástavní držitel Jindřich z Plavna a od něho někdy před rokem 1449 získal jeho zástavu Mikuláš z Lobkovic na Hasištejně. Ten Kadaň sice navrátil králi Ladislavu Pohrobkovi, který stvrdil, že město nemá být napříště zcizeno či zastaveno. Dne 10. března roku 1463 král Jiří z Poděbrad potvrdil Kadaňským privilegia vydaná jim jeho předchůdci a zvláště pak výsadu udělenou jim Ladislavem Pohrobkem, že město nemá být zapisováno ani zastavováno. Avšak o dva roky později zapsal Jiří z Poděbrad 150 kop grošů roční platby z města Oplovi z Fictumu, jehož synové tento zápis prodali pánům z Lobkovic. V roce 1469 učinil král Jiří z Poděbrad Jana z Lobkovic a na Hasištejně doživotním hejtmanem města a dne 25. října téhož roku pak město Janovi z Lobkovic zastavil. Královské město Kadaň se tak dostávalo do područí Lobkoviců. Nicméně městská obec v roce 1473 získala od Vladislava Jagellonského právo pečetit červeným voskem, které tak alespoň navenek vyjadřovalo její prestiž. V srpnu roku 1475 pak Vladislav Jagellonský zapsal Mikuláši a Janovi z Lobkovic na Kadani sumu 620 uherských zlatých. V roce 1481 získal Jan z Lobkovic od krále Vladislava Jagellonského „opravu“ kláštera františkánů-observantů, který vznikl poblíž Kadaně na místě kaple Čtrnácti božích pomocníků, v němž bylo také několik členů rodu pohřbeno.

Listina krále Vladislava Jagellonského z 13. března roku 1485 vypovídá o tom, že kadaňští tehdy uvažovali o tak nákladném podniku, jakým by byla výstavba kamenného mostu přes řeku Ohři. Privilegiem vydaným 11. května roku 1511 v Budíně povolil Vladislav Jagellonský kadaňské obci, aby po úmrtí Jana z Lobkovic, zástavního držitele hradu a města, byla vyplacena zástavní jistina a vyjádřil závazek, že město Kadaň nebude nadále zastavováno či z královské držby zcizeno. Dlouhodobé snahy Lobkoviců o zisk města Kadaně tak nakonec pro ně skončily neúspěchem, město obhájilo svou náležitost ke koruně.

V době pozdní gotiky byl v Kadani přestavován farní kostel Povýšení sv. Kříže. O této přestavbě však dnes zřetelně vypovídá jen klenba předsíně před vstupním průčelím. Byla zde uplatněna klenební žebra vykružovaná v křivkách vytvářejících vzorec, jehož dominantní figurou je jakési okvětí, jak se s tím setkáváme na klenbách Benedikta Rieda ve Vladislavském sále na Pražském hradě, v lodi kostela sv. Barbory v Kutné Hoře či na klenbách kostela sv. Anny v saském Annabergu a děkanského kostela v Mostě. Odezva díla Benedikta Rieda je tu zjevná.

Také na kadaňské radnici, která zaujímá význačné místo ve frontě náměstí, byly v době pozdní gotiky provedeny stavební práce. Malá komora při ochozu věže tehdy dostala sklípkovou klenbu. S ní se lze setkat i v domě čp. 82 na kadaňském náměstí. I městské prostředí tu přijalo nový klenební typ, uplatněný na stavbě františkánského kláštera za městskými hradbami.

Nákladně bylo v Kadani zesilováno městské opevnění. Vedle doposud stojících pozdně gotických bašt je jeho nejimpozantnější součástí dobře dochovaný barbakan Žatecké brány s nápisem z roku 1458. Z ochozu na vnitřní straně barbakanu bylo možné klíčovými střílnami ostřelovat jeho předpolí. Do barbakanu je možné vstoupit velkým hrotitým portálem osazeným v obdélném rámu, do něhož bylo možné vtáhnout padací most. Na obou horních nárožích tohoto rámu jsou v kameni vytesané znakové štíty s erbem korunovaného dvouocasého lva. V ose nad tímto rámem pak byla osazena kamenná deska s městským znakem a nápisem na obvodu. V městském znaku jsou integrovány štíty s orlicí a dvouocasým českým lvem a na přilbici osazené v ose v horní části městského znaku je klenot v podobě orlího křídla, užívaný kdysi na pečetích českých králů. Heraldická výprava vstupního průčelí barbakánu tak manifestovala příslušnost města ke královské moci.

Kadaňská městská obec čelila od doby husitských válek až do pozdních časů krále Vladislava Jagellonského pokusům zástavních držitelů o ovládnutí města. Nicméně z toho, co se z těch dob v Kadani dochovalo, je zřejmé, že město v těch dobách bylo schopné realizovat náročné podniky. Kadaňští měšťané se ostatně významně podíleli i na založení a podpoře kláštera františkánů observantů, ležícího za městskými hradbami. Tady si však prioritní postavení trvale udržoval rod Lobkoviců. Vybavení kláštera sochařskými a malířskými díly patrně využívalo i potenciál uměleckých sil, který město Kadaň nabízelo. Svědectví o něm vydávají umělecká díla pocházející jak z františkánského kláštera, tak v menší míře i z města samotného a z jeho okolí. Není pochyby o tom, že mecenát rodu Lobkoviců, objednávky města i výstavba a zařizování kláštera františkánů observantů byly základnou, z níž vyrůstalo postavení Kadaně jako jednoho z nejpozoruhodnějších center stavební a umělecké tvorby v Čechách.

Obrázky

Kadaň. Půdorysné schéma města.
Kadaň. Věž radnice.
Kadaň. Barbakán Žatecké brány.