Jihlava

Historie

po roce 1240 - poč. 15. století

V roce 1233 se připomíná osada Jihlava s kostelem sv. Jana Křtitele, ke kterému příslušely platy z okolních vesni . Tuto faru tehdy prodal řád německých rytířů premonstrátskému klášteru v Želivu. Zdejší statky byly v držení zeměpanském a obdržel je v roce 1233 založený klášter cisterciaček v Tišnově. Už před rokem 1240 však získal Jihlavu nazpátek král Václav I. Lze předpokládat, že tato vlastnická změna byla důsledkem nálezu stříbrné rudy na Jihlavsku, na jejíž těžbě a tedy i na pozemcích měl panovník mimořádný zájem.

V listině Václava I. z roku 1243 se hovoří o jihlavské kapli sv. Jana Křtitele a o staré faře v Jihlavě, o kaplích, které byly postaveny či budou v budoucnosti zbudovány. Tato zpráva svědčí přinejmenším o výraznějším osídlení a o tom, že se předpokládal jeho další růst.

V listině, jejíž vydání je kladeno do doby před 31. 5. 1257, jsou dosvědčeni kvardián minoritů v Jihlavě a převor tamních dominikánů. V květnu roku 1257 vysvětil olomoucký biskup Bruno v Jihlavě kostel sv. Jakuba, který se stal farním.

Významným dokladem výstavby Jihlavy je stavební řád, vydaný králem Přemyslem Otakarem II. za jeho návštěvy ve městě dne 12. ledna 1270.

Jihlava se svými rozměry řadí k největším lokovaným městům ze 13. století v českých zemích. Centrem městské dispozice je rozměrné obdélné náměstí. Síť ulic i domovní bloky jsou vytyčeny se značnou pravidelnosti. Na východním okraji města byl založen městský kostel sv. Jakuba a klášter dominikánů, položený při význačné ulici spojující náměstí se severní bránou. Na západě, u městské hradby a vstupní brány, vznikl klášter minoritů. Už ve 13. století se bezpochyby rozvinula výstavba městské fortifikace a v desetiletích následujících po založení města vznikly v Jihlavě i první kamenné domy. Jádra ze 13. století byla zjištěna průzkumem četných domů na náměstí (čp. 1, 4, 7, 13, 31, 39, 44, 47, 48, 66, 67), v ulici U Matky Boží (čp. 9) a v budově děkanství u kostela sv. Jakuba. Zbořen byl dům č. 5 v Minoritské ulici, jehož jádro snad rovněž pocházelo ze 13. století.

Jak celkovým utvářením, tak i řadou památek patří Jihlava dodnes k nejvýznamnějším pomníkům velkého zakladatelského díla posledních Přemyslovců.

15. století a dále - poč. 15. století

Vedle Olomouce, Brna a Znojma patřila k nejvýznamnějším městům na Moravě i Jihlava. Už od samého počátku husitské revoluce zůstala spolu s dalšími velkými městy Moravy na straně katolické. Když do Jihlavy v létě roku 1436 přijel Zikmund Lucemburský, byla tu za jeho přítomnosti a za účasti Zikmundova zetě Albrechta Habsburského dne 5. července vyhlášena Basilejská kompaktáta, v nichž našel vyjádření dlouho hledaný kompromis mezi českými husity a basilejským koncilem. Následně v Jihlavě 20. července vydal císař Zikmund velké privilegium pro české stavy, v němž potvrdil jejich svobody. Dne 10. srpna přivezl do Jihlavy Zikmundův kancléř Kašpar Šlik korunovační klenoty a 14. srpna tu byl Zikmund stavy Českého království přijat za krále. Tím tu byl ukončen dlouhá léta trvající Zikmundův boj o český královský trůn.

V roce 1449 se v Jihlavě sešel sněm Království českého, na který sem přijel i zemský správce Jiří z Poděbrad. Dne 5. října 1453 přijel do Jihlavy s početným doprovodem mladý král Ladislav Pohrobek a tady mu české stavy složily slib věrnosti. Odtud Ladislav Pohrobek se svým doprovodem vyrazil na česko-moravské pomezí a dál do Prahy. V roce 1458 se katolická Jihlava postavila spolu s dalšími městy proti Jiřímu z Poděbrad. Část vojska vyslaného Jiřím z Poděbrad Jihlavu oblehla a město se nakonec vzdalo. V roce 1467 se pak Jihlava znovu připojila ke straně nepřátelské vůči králi Jiřímu. Po jeho smrti tu v květnu a v červnu roku 1471 pobýval uherský král Matyáš Korvín. Tady se také dověděl, že v Kutné Hoře byl za českého krále zvolen Vladislav Jagellonský. V městském kostele se tu 28. května dal papežským legátem Lorenzem Roverellim za účasti nuncia Gabriela Ranconiho potvrdit českým králem. V roce 1479 pak Matyáš Korvín vydal pro Jihlavu privilegium, v němž městu mimo jiné udělil právo pečetit červeným voskem. Naposledy přijel Matyáš Korvín do Jihlavy v roce 1486, kdy se tu setkal s Vladislavem Jagellonským. Ten se do Jihlavy znovu dostal až v roce 1497.

Jihlava tak v průběhu 15. století století zažila několik panovnických návštěv. S nimi spojené události, jakou bylo vyhlášení Basilejských kompaktát a přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále v roce 1436, složení slibu českých stavů Ladislavu Pohrobkovi v roce 1453 či potvrzení Matyáše Korvína za českého krále v jihlavském kostele sv. Jakuba v roce 1471, měly nemalý význam v dějinách celé České koruny.

Obrázky

Jihlava. Půdorysné schéma města.