Hradec Králové

první zmínka 1225 - druhá pol. 15. století

Návrší nad soutokem Labe s Orlicí, na kterém leží historické jádro města, mělo podle výsledků archeologických výzkumů dlouhou sídelní tradici. Ve 12. století byl Hradec správním střediskem a v písemných pramenech jsou doloženi knížecí úředníci a existence hradeckého arcijáhenství. Hradec Králové vyrostl v jedno z největších sídelních seskupení té doby v Čechách a stal se tak typickou předlokační aglomerací s řadou kultovních staveb, podobně jako v Čechách například Litoměřice a Žatec. První zmínka o Hradci jako o městě je v listině z roku 1225, v níž král Přemysl Otakar I. potvrdil obyvatelům města darování osady Vesce. Z uvedeného lze soudit, že v době Přemysla Otakara I., nejpozději v roce 1225, byl Hradec konstituován jako město, jehož vznik byl dovršením dlouhého předchozího vývoje.

V půdorysu historického jádra Hradce se výrazně uplatňují dvě náměstí větší na západě, které má trojúhelný půdorys, a menší na východě v podobě nepravidelného čtverhranu. Na severozápadním okraji města ležel zeměpanský hrad, o jehož stavební podobě však nic bližšího nevíme. V sousedství hradu na východ od něho byl situován klášter minoritů. Archeologické průzkumy prokázaly, že jako fortifikace sloužilo ještě ve 13. století těleso slovanského valového opevnění. Cihlová městská hradba zde byla vybudována až v první polovině 14. století.

O podobě a kvalitách monumentální architektury 13. století v Hradci v náznaku vypovídají dva rozměrné fragmenty hlavic, uložené ve sbírkách Krajského muzea východních Cech. Jejich původ však nelze bezpečně identifikovat. Jeden z nich byl podle muzejního inventáře nalezen v prostoru jezuitské koleje. Oba fragmenty zdobí jemně a pečlivě tesaný rostlinný dekor. Jeho životný charakter nasvědčuje, že tyto články pocházejí ze třetí či časnější čtvrté čtvrtiny 13. století, kdy v českých zemích nalézal odezvu naturalistický dekor klasické gotiky.

Literatura:

SOLAŘ J. J., 1870; TOMEK W.W. 1885; CECHNER A., 1904; KUBÍČEK A. / WIRTH Z., 1939; KEJŘ J., 1969, s. 97; LÍBAL D., 1970, s. 21n.; DOSTÁL O. a kolektiv, 1974, s. 170n.; RICHTER M. / VOKOLEK V., 1975; POCHE E. a kolektiv, 1977, s. 450n; RICHTER M. / VOKOLEK V., 1977, s. 13n; BĚLINA P., 1983, s. 315-335.

doba jagellonská

Na řece Labi položený Hradec Králové patřil k nejvýznamnějším baštám husitského hnutí a město zůstalo pilířem českého utrakvismu i po skončení husitských válek. V únoru roku 1437 císař Zikmund věnoval Hradec spolu s dalšími městy a statky své manželce Barboře. Privilegia, která městu dali Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV. a císař Zikmund, potvrdil Hradci v roce 1454 král Ladislav Pohrobek, v roce 1459 znovu stvrdil výsady dané svými předchůdci na českém královském trůně Jiří z Poděbrad a 25. května roku 1472 Vladislav Jagellonský. Téhož dne udělil král Vladislav městu právo pečetit červeným voskem. V roce 1476 Vladislav Jagellonský Hradeckým povolil, aby do města mohla být zavedena voda a aby za tím účelem mohla být postavena vodní věž nebo srub. V roce 1515 dokonce Hradeckým potvrdil zachovávání víry pod obojí a přední místo mezi královskými městy.

Hradec v těchto dobách patřil k význačným centrům českého utrakvismu. V roce 1482 světil v Hradci utrakvistické kněze biskup Augustin Simbalienský, jenž pak ve městě zůstal dva roky. V roce 1504 světil v Hradci nové utrakvistické kněze biskup Filip de Nova Villa. V kostele sv. Ducha vysvětil nový oltář Božího těla, založený hradeckým měšťanem Janem Franusem, a také oltář v kostele, který nesl utrakvistické patrocinium mistra Jana Husa.

O pracích v kostele sv. Ducha v době Jiřího z Poděbrad vydává svědectví nápis z roku 1463, odhalený v roce 1851. Práce tu vedl mistr Jiří Mánek a malby v nitru kostela prováděl mistr Vavřinec. Tehdy také vznikla západní empora kostela. Z doby pozdní gotiky pochází dvě význačné součásti vnitřního vybavení.

Vznik retáblu v boční chrámové lodi je datován letopočtem 1494 na dolní straně rámu středního obrazu. Na centrální desce je vyobrazení Příbuzenstva Kristova, na vnitřní straně levého křídla jsou výjevy Zvěstování Panně Marii a Narození Krista, na vnitřní straně křídla pravého pak Navštívení Panny Marie a Klanění tří králů. Na vnějších stranách obou bočních křídel jsou pak namalovány figury sv. Jáchyma a sv. Anny. Malíř, který dílo vytvořil, byl patrně poučen malířskou tvorbou Kolína nad Rýnem a odvedl práci v českém prostředí vynikající svou kvalitou. Jednotlivé výjevy nepostrádají jemnou poetičnost a jsou osazeny do hloubkově cítěného prostoru – na vnitřních stranách bočních křídel do interiéru či krajiny. Ve východních Čechách na Mistra královéhradeckého oltáře navazují oltáře chrudimských kostelů. Retábl královéhradeckého kostela sv. Ducha tak představuje východisko malé regionální skupiny.

Na severním boku presbytáře kostela sv. Ducha bylo vztyčeno pastoforium. Schránku spočívající na podnoži uzavírají mřížky s nápisy a písmenem W, iniciálou jména krále Vladislava Jagellonského. Nad schránkou se pak zdvihá odstupňovaný, bohatě utvářený nástavec ukončený na vrcholu vysokou fiálou. Na nápisové pásce je namalován nápis „Raysek ur (m ?,me ?) fe 1495“, o jehož autenticitě byly v literatuře vysloveny pochybnosti.

O působení literátského bratrstva při kostele sv. Ducha vydávají svědectví bohatě vypravené rukopisy, které pro jeho potřebu vznikly v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. V hradeckém muzeu je dosud chován dvoudílný antifonář (Muzeum východních Čech v Hradci Králové, sign. B 2-3) a jeden graduál (Muzeum východních Čech v Hradci Králové, sign. B 8). Jejich tvůrcem byl Jan Mikus, jenž po návratu ze studií na pražské utrakvistické univerzitě působil v Hradci jako písař a stal se posléze i městským radním. Kromě práce pro Hradec Králové je jeho dílem i graduál literátského bratrstva v Kouřimi.

Na fóliích Mikusových hradeckých rukopisů lze spatřit bohaté iniciály, nepočetné figurální výjevy odehrávající se v interiéru nebo v krajinném rámci a zejména bohatou výzdobu na bordurách s motivy rostlinnými – akanty, úponky, listy a květy, nechybí tu ani motivy figurální a zoomorfní. Svou ikonografií se neliší od toho, s čím se lze setkat v prostředí katolickém, jen na vyobrazení Poslední večeře Páně je zvýrazněn kalich, který byl pro utrakvisty symbolem přijímání pod obojí. Kodexy Jana Mikuse působí dojmem, že jejich tvůrce a iluminátor se chtěl svým dílem vyrovnat výpravným kodexům doby předhusitské. Zároveň je tu již patrno poučení dobovou malbou norimberskou – okruhem mistra Hanse Pleydenwurffa a zejména grafikami Mistra ES.

Kancionál chovaný dnes v hradeckém muzeu (sign. II A 6) vytvořil pro Hradec Králové Janíček Zmilelý z Písku, v jehož v Praze působící dílně vznikla řada výpravných kodexů (takzvaný Jenský kodex, graduál mladoboleslavský a žitavský, vstupní folio v graduálu ostřihomském). Objednavatelem kancionálu byl hradecký měšťan, soukeník, člen městské rady a také po jeden čas hradecký purkmistr Jan Franus. Na foliu 1v je i sám vyobrazen a jeho zásluhy tu jsou zvěčněny i psaným slovem.

Zvláštní postavení utrakvistického Hradce Králové mezi královskými městy nalezlo své vyjádření i v okázalé manifestaci královské vlády. Ta tu byla vyjádřena umístěním velké iniciály W pod královskou korunou na nápadném místě pod korunní římsou věže po boku Mýtské brány, která se však bohužel nedochovala.

Literatura:

Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 111, s. 185-191; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 170, s. 297; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 224, s. 384-386; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 333, s. 574-576; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 334, s. 577-578; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 371, s. 630-631; Jaromír ČELAKOVSKÝ / Gustav FRIEDRICH: Codex juris municipalis regni Bohemiae tomus III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1420-1526. Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526. Praha 1948, č. 635, s. 1344-1135; Karel CHYTIL: Vývoj miniaturního malířství za doby králů rodu Jagellonského. Praha 1895, s. 27; Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha. Kaple sv. Klimenta. Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, s. 69; K. V. ZAP: Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Hradci Králové. In: Památky archaeologické a místopisné III. Praha 1858-1859, s. 168; Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha. Kaple sv. Klimenta. Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, s. 55-60; Jaroslav PEŠINA: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Deskové malířství 1450-1550. Praha 1950, s. 38-39, 111; Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha. Kaple sv. Klimenta. Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, s. 66-69; K. V. ZAP: Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Hradci Králové. In: Památky archaeologické a místopisné III. Praha 1858, s. 167, 171-172; Zdeněk WIRTH: Matěj Rejsek († 1506). Pastoforium v kath. kostele v Hradci Králové. In: Zdeněk WIRTH (ed.): Umělecké poklady Čech II. Praha 1913-1914, s. 9; Karel GUTH: Pastoforium v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. In: Umění XI. Praha 1937, s. 521-529; Bohuslav KRAUS: Mistr české gotiky. Matěj Rejsek z Prostějova (Život a dílo). Prostějov 1946, s. 139-143; Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha. Kaple sv. Klimenta. Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, s. 62-65; Aleš MUDRA: Ecce panis angelorum. Výtvarné umění pozdního středověku v kontextu eucharistické devoce v Kutné Hoře (kolem 1300-1620). České Budějovice / Praha, s. 145-150; Karel CHYTIL: Vývoj miniaturního malířství za doby králů rodu Jagellonského. Praha 1895, s. 4-7; Josef KRÁSA: Knižní malba. In: Josef KRÁSA (red.): Dějiny českého výtvarného umění I/2. Praha 1984, s. 604; Josef KRÁSA:České iluminované rukopisy 13.-16. století. Praha 1990, s. 344, 346; Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha. Kaple sv. Klimenta. Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, s.70-71, 73; Karel KUČA: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2. Praha 1997, s. 271.