Houska – hrad

Historie

druhá polovina 13. století

Hrad byl založen na území, které náleželo ke královskému hradu Bezdězu. Je zbudován v pohledové vazbě k němu, téměř v prodloužení jeho východozápadní osy. V písemných pramenech se poprvé připomíná až k roku 1316, kdy byl majetkem Hynka z Dubé. Stavba však svým slohovým charakterem nepochybně prozrazuje, že je původem starší. K Housce příslušela manství, jaká byla zřizovaná zejména ve 13. století v době Přemysla Otakara II. u královských hradů.

Hrad byl zbudován na okrajové výspě kopce, která má podobu pískovcového bloku. Prostor hradu byl přístupný po terénní šíji od jihu, na ostatních stranách byl chráněn prudkým spádem terénu. Čtyři křídla, seskupená napůdorysu nepravidelného čtyřúhelníku, obklopují lichoběžníkové ústřední nádvoří.

Do dvora se vstupovalo průjezdem umístěným v jižním křídle. V jihovýchodním nároží hradu stávala velká hranolová věž, která byla zbudována s částečným využitím pískovcového bloku vystupujícího z jižního boku hradu poněkud do popředí. Její někdejší existenci dokládají stará vyobrazení.

Budovy hradu měly vedle přízemku i patro a podstřeší. V úrovni přízemku se z nádvoří vstupuje do kaple situované ve východní části severního křídla. Její prostor prostupuje výši přízemí a prvního patra a má výškově dimenzované proporce. V půdorysu kaple sestávala ze čtverhranného pole, snad sklenutého šestidílnou klenbou a z pětibokého závěru na východní straně. Z kaple snad pocházel svorník s náběhem klenebních žeber, který dnes již není na místě. V západní části kaple stávala tribuna, po níž je dosud patrný obrys klenebního čela. Na tribunu se vstupovalo v úrovni patra portálem z nádvorní pavlače. V jednotlivých bocích polygonálního závěru kaple, s výjimkou východního, který byl později upraven, člení zdi v úrovni přízemku výklenky, které jsou seskupeny do dvojic a ukončeny trojlistými záklenky. Klenba kaple spočívala na zčásti zachovaných příporách s válcovými dříky, jejichž talířovité patky byly osazeny na polygonálních soklech umístěných v úrovni podlahy. Okna nad přízemními sedilemi jsou vysoká, hrotitě ukončená, s pozůstatky původních kružeb s hůlkovitými profily. Kružbové vzorce byly dvoudílné, obě části ukončovaly trojlisté záklenky, na nichž spočíval pětilist vložený do záklenku. Ostatní prostory v úrovni přízemí jsou přeměněny pozdějšími úpravami. Lze předpokládat, že původně měly jen ploché trámové stropy.

Obytným účelům sloužilo patro, kde se dobře dochovala síň ve východním křídle v sousedství kaple. Osvětlovalo ji hrotitě vyklenuté okno. Síň je sklenuta křížovou klenbou s pětibokými žebry, která nasedají ve dvou koutech na kalichovité hlavice válcových přípor, v jednom koutě na konzolu a v jednom případě na konzolu osazenou na plášti krbu, vloženého do rohu. Sousední prostora na jihu je delší a byla novodobě upravena. Třetí (jižní) místnost východního křídla, v sousedství někdejší jihovýchodní nárožní věže, měla ve vnější zdi dodnes dobře patrnou, půlkruhově vyklenutou arkádu, která byla vyzděna tenkou příčkou, jak se s tím setkáváme v obou palácích dolního hradu na Bezdězu. Podle D. Menclové mohla být tato místnost původně uvnitř obložena dřevem, jak tomu bylo u některých hradů pocházejících z téže doby (Bezděz).

Prostory v ostatních křídlech se nezachovaly v původním stavu, lze však namnoze určit jejich někdejší rozložení a velikost. V západním křídle byla rozměrná podélná síň, později přepažená, kterou osvětlovala dvě okna s hrotitými záklenky patrnými na vnější líci obvodové zdi. D. Menclová předpokládala, že byla původně sklenuta dvěma křížovými klenbami. Z obou stran je provázena menšími prostorami. Místnost po severní straně byla osvětlována hrotitě ukončeným oknem.

Severní křídlo mělo ve své západní části dvě prostory, na východě pak sahala do výše patra již zmíněná kaple. Západní místnost severního křídla, situovaná v severozápadním nároží hradu, byla od severu a západu osvětlována vždy jedním oknem s hrotitým záklenkem. Torzo portálu v nádvorní zdi východního křídla v úrovni patra a portálek v téže výši v nádvorní zdi křídla severního prozrazují, že už původně bylo nádvoří lemováno ochozem či pavlačí, zajišťující propojení jednotlivých prostor. V úrovni podstřeší jsou zachována podvojná okna s trojlistými záklenky a osovým sloupkem (dvě v nádvorní zdi východního křídla, po jednom v nádvorní a vnější zdi severního křídla nad kaplí).

Půdorysnou dispozicí se čtyřmi křídly, obklopujícími ústřední čtverhranné nádvoří, představuje hrad Houska typ kastelu. S takto utvářenými hrady se v českém prostředí setkáváme několikrát, a to téměř výlučně mezi fundacemi krále Přemysla Otakara II. (např. hrady v Kadani a v Písku). Východní a západní křídlo na Housce mělo v prvním patře vždy trojici místností s velkým sálem a dvěma menšími prostorami. Uspořádání interiérů tu tedy bylo obdobné jako v obytných částech některých hradů Přemysla Otakara II. - na hradě v Písku, v paláci na Zvíkově, v obou palácích dolního hradu na Bezdězu a v tamním purkrabství.

Okružní pavlače v nádvoří na Housce, jejichž existenci musíme předpokládat už u původní stavby 13. století, byly asi jednodušší obdobou nádherných arkádových ochozů, jaké rovněž známe z hradů Přemysla Otakara II. (Zvíkov, Písek).

Zatímco forma architektonických článků v dobře zachované síni v patře východního křídla je značně robustní, bylo členění hradní kaple přece jen výrazně subtilnější. Užití klenebních přípor s válcovými dříky, členění stěn v přízemku lichými arkádami i vzorce okenních kružeb prozrazují inspiraci proudem klasické gotiky, která v Čechách nalézala odezvu od poloviny 13. století, a to především ve sféře dvorského umění.

Podoba architektonických článků na Housce je neobyčejněblízká nebo totožná s prvky užitými v dolním hradě na Bezdězu. Obdobný vzorec okenních kružeb s motivem v záklenku umístěného pětilistu, který spočívá na dvou jeptiškách, známe jak z Housky, tak i ze severního paláce dolního hradu na Bezdězu. Shodná je i forma válcových přípor s kalichovitými hlavicemi - na Housce užitých v síni východního křídla, na Bezdězu v severním paláci dolního hradu. Zdá se, že na Housce pracovali stejní lidé, kteří na Bezdězu zbudovali oba paláce dolního hradu. Lze proto předpokládat, že i Houska byla založena už za života Přemysla Otakara II., a to panovníkem.

Přes četné přestavby, které se hradu Housky dotkly, je zjevné, že byl založen s neobyčejnou náročností. Ačkoliv hradní kaple na Housce je pouhým torzem, není pochyby o tom, že svým utvářením byla obdobou honosných kaplí královských hradů (např. Zvíkov). Dochované pozůstatky vypovídají o tom, že i klenuté sály v prvním patře, vytápěné krby a osvětlované velkými hrotitými okny, měly nádhernou podobu. Tím vším se vedle řady již zmíněných rysů Houska hlásí k velkolepé hradní architektuře spjaté s osobou krále Přemysla Otakara II.

Obrázky

Hrad Houska. Pohled od severovýchodu.
Hrad Houska. Půdorys.