Hnanice – Kostel sv. Wolfganga

Historie

1480

Kostel sv. Wolfganga

Nedaleko od kláštera v Louce ve vesnici Hnanice, která leží při zemské hranici s Dolním Rakouskem, vyrostl v pozdním 15. století jeden z nejkrásnějších pozdně gotických kostelů na Moravě. Alespoň část vesnice patřila klášteru cisterciaček v Oslavanech, jehož statky získal v roce 1509 Vilém z Pernštejna. Ale majetkové zájmy tu měl asi i klášter v Louce. Hnanická poutní kaple příslušela k farnímu kostelu v Šatově, jehož patronát náležel louckému klášteru. Samostatná duchovní správa v Hnanicích, podřízená klášteru v Louce, vznikla až v roce 1518.

Díky pramenu pokládanému za zázračný tu byl podle legendy uzdraven slepý rytíř a na tomto místě zřízená studna svatého Wolfganga se stala cílem poutníků. Už v roce 1471 získal loucký opat Jan Bavor pro Hnanice odpustky, další byly uděleny v letech 1483 a 1484. O správu příspěvků, vybíraných tehdy na stavbu nového kostela, vznikl spor mezi olomouckým biskupstvím a obyvateli Hnanic, který byl ukončen až rozhodnutím papežské kurie s tím, že správa těchto prostředků byla svěřena premonstrátům v Louce.

Růst nového kostela v Hnanicích je dobře doložen na několika místech. Rokem 1480 je datován zvon, který byl pro kostel pořízen. Je proto pravděpodobné, že tehdy již stála věž, do níž byl osazen. Letopočet 1483 je vytesán v tympanonu jižního portálu lodi a tam je i znak administrátora olomouckého biskupství Jana Filipce. Na kování zámku dveřního křídla severního portálu je letopočet 1496. Rokem 1498 je datována reliéfní deska se znakem olomouckého biskupa Stanislava Thurza a deska se znakem louckého opata Pavla. V roce 1510 vysvětil hnanický kostel a v něm devět oltářů titulární nikopolský biskup Martin.

Při stavbě nového chrámu byla ponechána starší svatyně. Na její západní straně bylo založeno nové trojlodí s věží v ose západního průčelí, jejíž nejvyšší patro je oktogonální, završené zděnou helmicí. Trojlodí bylo budováno jako pseudohala – střední loď měla být oproti lodím bočním poněkud vyšší. Na západě byla zřízena kruchta s hvězdovými klenbami v bočních polích. Severní loď se ve druhém poli od východu rozšiřovala k severu o pravoúhlý výstupek, který tu tak naznačoval jakýsi transept. Zda bylo trojlodí zaklenuto již v době pozdní gotiky není jisté, jeho stávající klenby jsou barokní, snad z doby poté, co kostel údajně v roce 1645 vyhořel.

Na jižním a severním boku lodi byly zřízeny bohatě utvářené portály s náročně členěným ostěním a reliéfními tympanony. Na severním portálu je tympanon s výjevem Zvěstování Panně Marii, na jižním Ecce homo provázené znakem biskupa Jana Filipce.

Po bocích triumfálního oblouku jsou na vnější straně trojlodí patrné ozuby pro nasazení zamýšleného presbytáře; jeho stavba se ale již neuskutečnila, protože zde byla ponechána stará svatyně, v jejíž lodi je na na severní straně studnice sv. Wolfganga. Jen do kouta sevřeného jižním bokem lodi starého kostela a východní zdí nové jižní chrámové lodi byla vložena nízká, síťovou klenbou sklenutá kaple sv. Linharta. Přestože je kostel v Hnanicích torzem, působí velkorysostí svého založení i náročností detailů. Vedle pozdní fáze výstavby kostela sv. Mikuláše ve Znojmě (západní kruchta) patřil k inspiračním zdrojům stavby v Hnanicích chrám sv. Štěpána ve Vídni, kam z této končiny není daleko.

Z kostela v Hnanicích se dochovalo několik součástí dobového vybavení -- například dveřní křídla obou portálů trojlodí byla opatřena bohatým kováním, zámek na dveřích severního portálu zdobí kovaný reliéf zobrazující lov laně. Pochází odtud i řezaný reliéf Korunování Panny Marie z konce 15. století, plastika Madony na půlměsíci a velká monstrance signovaná nápisem ERHART.EFERDINGER 1524.

Obrázky

Hnanice. Kostel sv. Wolfganga. Pohled od jihovýchodu.
Hnanice. Kostel sv. Wolfganga. Jižní portál.