Domažlice

Historie

1265

Město vzniklo poblíž zemské hranice na důležité zemské cestě směřující do Řezná v době vlády krále Přemysla Otakara II., a to na místě starší osady. Poprvé jsou Domažlice nesporně jako město doloženy v panovníkově listině z roku 1265.

Město je položeno podél nevelkého potoka, který protéká po jeho jižní straně. Protáhlá dispozice města je délkově orientována ve východo-západním směru. Středem města po celé jeho délce prochází dlouhé, velkolepě rozvrženénáměstí. S ním probíhá paralelně po jedné ulici na jižní i severní straně. Kolmá ulice kříží plochu města v severo-jižním směru v polovině jeho délky. V cípu sevřeném touto ulicí a severní stranou náměstí je situován farní kostel. V jihozápadním koutu města vyrostl královský hrad, v následných dobách několikrát přestavovaný. Jeho jihovýchodní nároží zaujímá válcová věž. Na západní straně města při hradbách, v sousedství dnes nezachované brány, byl v poslední čtvrtině 13. století založen klášter augustiniánů-eremitů.

Půdorysná osnova Domažlic svým podélným tvarem a dlouhým, celým městem probíhajícím náměstím je mezi městy založenými králem Přemyslem Otakarem II. výjimečná. S takto vyměřenými městy se setkáváme v oblasti hornorýnské a bavorské. S jinými otakarskými městy sdílí nicméně Domažlice velkolepost racionální koncepce. Domažlice se řadí k nejpozoruhodnějším městským fundacím grúnderské doby Přemysla Otakara II. Obdobné jako u některých měst založených tímto panovníkem bylo v Domažlicích zbudování zeměpanského hradu při obvodové hradbě.

Výstavba opevnění započala v Domažlicích vzápětí po založení města. Dokládá to zachovaná stavba tzv. Dolní brány, položené v podélné ose náměstí na východní straně městského obvodu. Má podobu masívní hranolové věže s průjezdným přízemkem. Vnější portál brány připomíná svými rozložitými proporcemi, robustními a masívními formami, členěním ostění ústupky a úkosy hran i charakterem houbovitě podvinuté římsy portál v západním průčelí paláce hradu v Horšovském Týně. Oproti němu je však portál Dolní brány v Domažlicích bohatší o do ostění vložené sloupky a oblounové profily. V obou případech jsou shodně řešeny i drážky v bocích portálových ostění, sloužící pro spouštění padací mříže, která se pohybovala v síle zdi. Lze proto souhlasit s míněním uvedeným již v literatuře, že Dolní brána v Domažlicích je patrně dílem téže huti, která působila i v Horšovském Týně.

Obrázky

Domažlice. Půdorysné schéma města.
Domažlice. Dolní brána. Pohled od východu.