České Budějovice

Historie

1265

Město bylo založeno na soutoku řek Vltavy a Malše v nevelké vzdálenosti od starší osady, jejímž držitelem byl v písemných pramenech doložený Céč z Budějovic. Podle rukopisu Václava Březana z roku 1616 už v roce 1263 „pan Hirzo neb Hyrš, rytíř, purkrabě na Zvíkově, za Přemysla, krále toho jména druhého, rozkázáním krále pána svého v Budějovicích, nebyvší ještě město, nežli městečko neohrožené, klášter vyměřoval". Bohuslav Balbín se ve svém spise Epitome historica rerum bohemicarum zmiňuje, že Přemysl Otakar II. založil roku 1265 přepevné město Nové Budějovice v místě močálovitém, obklopeném dokola řekou Vltavou, když byly Hirzem dříve vyznačeny všechny ulice a náměstí.

Cílem městské fundace mělo nepochybně být zřízení význačné opory královské moci v této části jižních Čech a asi i zajištění důležité cesty do Rakous, tehdy připojených k přemyslovskému státu. O tom, jak bylo nové město trnem v oku bohatým a mocným Vítkovcům, svědčí nejlépe skutečnost, že Budějovice byly v roce 1277 vypáleny Ojířem z Třeboně. K roku 1279 se vztahuje záznam v kronice Jindřicha Heimburského o vyplenění Budějovic Závišem z Falkenštejna.

Obvod města má nepravidelný tvar, podřízený do jisté míry směru a dynamice vodních toků. Nelze vyloučit, že ve 14. století bylo město poněkud rozšířeno na severní straně. Velkoryse vyty-čené kvadratické náměstí je posunuto proti středu města excentricky jižním směrem. Pravidelná síť na sebe kolmých ulic dělí zástavbu do šachovnicově uspořádaných bloků. Prostor u severovýchodního koutu náměstí byl určen pro farní kostel, klášter dominikánů dostal místo při západním okraji města. Dispozice Českých Budějovic je ovládána a proniknuta pevným a logickým řádem. Mezi početnými městskými fundacemi Přemysla Otakara II. patří půdorys Českých Budějovic k nejvyspělejším.

Jádro obvodového opevnění, zesilovaného v následných staletích, zůstalo až do počátku 19. století z velké části neporušeno,dnes však je z něho zachováno jen nevelké torzo. Hlavní hradbu zpevňovaly v poměrně pravidelné vzdálenosti od sebe umístěné půlválcové bašty s uzavřenou vnitřní stranou. Před vnější stranou hlavní hradby byla navíc situována parkánová zeď. Tento typ fortifikace se vyskytoval v českém prostředí v druhé polovině 13. století častěji (Písek, Čáslav aj.).

Nedlouho po založení města započala výstavba farního kostela sv. Mikuláše, jehož budování se zřejmě protáhlo. V roce 1297 udělil cařihradský patriarcha Petr spolu s dalšími církevními hodnostáři odpustky těm, kdo přispějí na stavbu, osvětlení, výzdobu a jiné nezbytnosti. Kostel byl později několikrát přebudován, avšak lze předpokládat, že jeho jádro je zčásti zachováno. Nápadný je zejména dlouhý, pětiboce ukončený presbytář, který byl založen nejspíše pod vlivem architektury mendikantské.

Obrázky

 České Budějovice. Půdorys historického jádra města.