Čáslav

druhá pol. 13. století - do konce 15. století

V listinách z 12. a raného 13. století je připomínán čáslavský kraj a hradští úředníci. Město bylo založeno patrně v době krále Přemysla Otakara II. opodál staršího centra a byla jím pohlcena i starší osada, jejíž někdejší existenci dosvědčuje románský kostelík, který se stal sakristií gotického farního chrámu.

Do souvislosti s Čáslaví bývá často kladena ve formulářové sbírce zahrnutá listina Přemysla Otakara II., v níž král osvobodil obyvatele města (snad Čáslavi ?) od berní, úroků a jiných břemen na dobu šesti let, aby za to opevnili své město. Postoupil jim i důchody z městské rychty a slíbil jim podporu 200 hřiven stříbra. Městské hradby se měly podobat výškou a šířkou hradbám města Kolína, měly být zesíleny okrouhlými věžemi, z nichž tři měly být zbudovány nad branami a čtvrtá nad malou brankou směrem k vodě. V jiné listině, známé rovněž jen z formuláře, nařizuje král Přemysl Otakar II. vyslání dělníků na opravu čáslavských hradeb. Podle listiny zachované rovněž jen ve formuláři navrátil král Přemysl Otakar II. městskou rychtu v Čáslavi Konrádovi Špitálskému, kterého lze asi pokládat za lokátora města. Témuž Konrádovi, řečenému Špitálskému, vladaři na Bítově, nařídil král, aby opevnil město Jaroměřice po vzoru kolínském. Nelze vyloučit, že Konrád Špitálský byl totožný s Konrádem, který realizoval fundaci Chrudimi. Někdy bývá hypoteticky ztotožňován i s Konrádem z Limberka, lokátorem Poličky.

Město Čáslav má tvar protáhlého nepravidelného oválu. Přibližně v jeho středu je situováno dlouhé obdélné náměstí, které je těžištěm celé dispozice. Ulice se protínají v pravých úhlech a vymezují bloky, které jsou většinou čtverhranné. Při okrajích města dochází ke kompromisům mezi poměrně pravidelným rastrem městské dispozice a nepravidelně vyvinutým obvodem.

Patrně už z doby otakarské pochází zčásti dobře dochované jádro městského opevnění. Hlavní hradbu zesilují půlválcové bašty, jaké byly typické i pro jiné fortifikace druhé poloviny 13. století (např. Písek, České Budějovice, Kolín aj.). Tři brány byly zbořeny a zachovala se jen válcová věž zvaná Otakarova, která stála vedle brány na jižní straně městského obvodu. Její spodní část, oddělená ústupkem ve zdivu od horní, je asi starší, snad ještě z doby po fundaci města. Obdobně po boku městské brány umístěné válcové věže známe z otakarského opevnění města Marcheggu v Dolním Rakousku. Hlavní hradbu Čáslavi provázel příkop a val a s výjimkou západní části města i parkánová hradba.

Už v prvních desetiletích existence města byly asi budovány některé domy z kamene a v poměrně honosné podobě. Svědčí o tom jádro domu čp. 165, situovaného v západní frontě náměstí. V něm se dochoval prostor sklenutý na dvě pole křížovými klenbami s pětibokými žebry, patrně z pozdního 13. století.

Literatura:

SEDLÁČEK A., 1874; BIRNBAUMOVÁ A. / JANSOVÁ L., 1929, s. 51n; ŠIMÁK J.V., 1938, s. 1223n; LÍBAL D., 1948a, s. 32; MENCLOVÁ D., 1950, s. 208; MOUCHA V. / SMETÁNKA Z., 1964, s. 646n; LÍBAL D., 1970, s. 18; DOSTÁL O. a kolektiv, 1974, s. 143-144; POCHE E. a kolektiv, 1977, s. 171n; ŽEMLIČKA J., 1978b, s. 567; LÍBAL D. ve spolupráci s LÍBALOVOU V., 1983, s. 8, 19; LÍBAL D., 1984, s. 160-161, 175; RAZÍM V., 12988a, s. 309-339

konec 15. století

V Čáslavi, ležící na východ do Kutné Hory, byla po roce 1490 zahájena stavba vysoké věže při farním kostele. V roce 1497 byla sjednána smlouva s mistrem Blažkem na provedení kamenické práce na oknech, v roce 1502 byla uzavřena smlouva na zřízení krovu. Po požáru města v roce 1522 byl ve třicátých letech 16. století obnoven farní kostel. Z pozdního období jagellonské vlády je v něm dochována křtitelnice datovaná nápisem s letopočtem 1524. Jejím tvůrcem byl mistr Jakub Ptáček z rodiny kutnohorských zvonařů.

Literatura:

Alžběta BIRNBAUMOVÁ: Soupis památek historických a uměleckých v Čechách 44. Politický okres čáslavský. Praha 1929, s. 74, 106-107.