Brumov – hrad
Historie
doložen k roku 1256
Hrad Brumov střežil moravsko-uherskou hranici a cestu vedoucí k blízkému Vlárskému průsmyku a dál do Pováží. Poprvé je v písemných pramenech doložen k roku 1256, kdy král Přemysl Otakar II. na žádost brumovského purkrabího Smila vydal listinu pro měšťany v Přerově. Smil pocházel z významného rodu pánů z Obřan a Kunštátu, častěji se s ním setkáváme v okolí panovníka a v roce 1261 založil cisterciácký klášter ve Vizovicích. Představu o někdejší podobě hradu přinesl až nedávný archeologický průzkum.
Hrad je situován na ostrohu přístupném po terénní šíji od severu. Tady chránila vstup do areálu mohutná hranolová věž z bosovaného zdivá, jejíž pozůstatky byly zjištěny archeologickým výkopem. Na jižním konci ostrožny ležel palác.
V této části staveniště byly také nalezeny bohatě tesané architektonické články. Především lze jmenovat kvádr s kalichovitou hlavicí, zdobenou listy stočenými ve vrcholu do bobulí, a půlkruhový tympanon. Po jeho obvodu je vlys z konkávních obloučků přecházejících jeden do druhého (podobný na portálu refektáře velehradského kláštera). Tento vlys lemuje do pozadí ustupující plochu pokrytou vedle sebe kladenými hrozny, listy a palmetami. Vinná réva, motiv velmi často užívaný, je tu aluzí na Krista (Ev. sv. Jana kap. 15: „Já jsem ten vinný kmen pravý a Otec můj vinař jest“). Listoví působí dojmem, že bylo na svou podložku vyskládáno jako v herbáři, nemá ještě naturalistický ráz příznačný pro třetí čtvrtinu 13. století. S tvarově podobným dekorem se setkáváme mimo jiné i na fragmentech z cisterciáckého kláštera na Velehradě, jejichž vznik spadá nejspíše do třicátých let 13. století (velké do půlkruhu vypjaté klenáky zdobené reliéfním vlysem podobného dekoru jsou uloženy ve velehradském lapidáriu). Jak Velehrad, tak i Brumov byly zeměpanskými fundacemi a už tím lze patrně vysvětlit souvislost a afinitu obou stavebních podniků. Brumovský tympanon s motivem vinných listů a hroznů pochází s největší pravděpodobností z hradní kaple.
Věže z bosovaného zdivá byly v průběhu druhé čtvrtiny 13. století v Čechách zbudovány na královských hradech Zvíkově a Lokti. V jeho uplatnění tu bylo zjevně navázáno na vzor štaufského stavebního umění, v němž bylo bosované zdivo, užívané kdysi hojně v architektuře antického Říma a jeho provincií, velmi oblíbené. V sepětí s touto tradicí bylo asi i v českém prostředí nositelem významového kódu, vyjadřujícího lesk a postavení vladařského majestátu.
Lze předpokládat, že jádro hradu Brumova vzniklo ve druhé čtvrtině 13. století, stejně jako nejstarší části hradu Zvíkova či hradu v Lokti, jak by tomu nasvědčoval i objevený tympanon. Brumov nepochybně náležel k nejvýznačnějším hradům té doby v českých zemích.
Literatura:
PLUSKAL František Saleš.: Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě. Olomouc 1878 (reprint Brno 2017); PROKOP August: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung 1. Wien 1904, s. 227-228; PEŘINKA František Vácslav.: Vlastivěda moravská. Valašsko-Klobucký okres. Brno 1905, s. 107-142; HOSÁK Ladislav: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha 1938 (reprint 2004), s. 436-440; HOSÁK Ladislav / ZEMEK Metoděj a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava. Praha 1981, s. 56-57; KOHOUTEK Jiří: Výzkum hradu Brumova v letech 1978-1979. In: Archaeologia historica 6. Brno / Košice 1981, s. 271-275; KOHOUTEK Jiří: K nejstarším dějinám hradu Brumova. In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 4. Gottwaldov 1982, s. 199-226; KUDĚLKA Zdeněk: Románská architektura na Moravě. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 89; PLAČEK Miroslav: K typologii hradů na moravsko-slovenském pomezí. In: Slovácko 25 – 1983. Uherské Hradiště 1984, s. 65.; MĚŘÍNSKÝ Zdeněk / PLAČEK Miloslav: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek. In: Archaeologia historica 13. Brno / Bratislava 1988, s. 223-224; KUTHAN Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1994, s. 80-81; SAMEK Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 264-265; PLAČEK Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001, s. 130-133.
