Brumov – hrad

Historie

doložen k roku 1256

Hrad Brumov střežil moravsko-uherskou hranici a cestu vedoucí k blízkému Vlárskému průsmyku a dál do Pováží. Poprvé je v písemných pramenech doložen k roku 1256, kdy král Přemysl Otakar II. na žádost brumovského purkrabího Smila vydal listinu pro měšťany v Přerově. Smil pocházel z významného rodu pánů z Obřan a Kunštátu, častěji se s ním setkáváme v okolí panovníka a v roce 1261 založil cisterciácký klášter ve Vizovicích. Představu o někdejší podobě hradu přinesl až nedávný archeologický průzkum.

Hrad je situován na ostrohu přístupném po terénní šíji od severu. Tady chránila vstup do areálu mohutná hranolová věž z bosovaného zdivá, jejíž pozůstatky byly zjištěny archeologickým výkopem. Na jižním konci ostrožny ležel palác.

V této části staveniště byly také nalezeny bohatě tesané architektonické články. Především lze jmenovat kvádr s kalichovitou hlavicí, zdobenou listy stočenými ve vrcholu do bobulí, a půlkruhový tympanon. Po jeho obvodu je vlys z konkávních obloučků přecházejících jeden do druhého (podobný na portálu refektáře velehradského kláštera). Tento vlys lemuje do pozadí ustupující plochu pokrytou vedle sebe kladenými hrozny, listy a palmetami. Vinná réva, motiv velmi často užívaný, je tu aluzí na Krista (Ev. sv. Jana kap. 15: „Já jsem ten vinný kmen pravý a Otec můj vinař jest“). Listoví působí dojmem, že bylo na svou podložku vyskládáno jako v herbáři, nemá ještě naturalistický ráz příznačný pro třetí čtvrtinu 13. století. S tvarově podobným dekorem se setkáváme mimo jiné i na fragmentech z cisterciáckého kláštera na Velehradě, jejichž vznik spadá nejspíše do třicátých let 13. století (velké do půlkruhu vypjaté klenáky zdobené reliéfním vlysem podobného dekoru jsou uloženy ve velehradském lapidáriu). Jak Velehrad, tak i Brumov byly zeměpanskými fundacemi a už tím lze patrně vysvětlit souvislost a afinitu obou stavebních podniků. Brumovský tympanon s motivem vinných listů a hroznů pochází s největší pravděpodobností z hradní kaple.

Věže z bosovaného zdivá byly v průběhu druhé čtvrtiny 13. století v Čechách zbudovány na královských hradech Zvíkově a Lokti. V jeho uplatnění tu bylo zjevně navázáno na vzor štaufského stavebního umění, v němž bylo bosované zdivo, užívané kdysi hojně v architektuře antického Říma a jeho provincií, velmi oblíbené. V sepětí s touto tradicí bylo asi i v českém prostředí nositelem významového kódu, vyjadřujícího lesk a postavení vladařského majestátu.

Lze předpokládat, že jádro hradu Brumova vzniklo ve druhé čtvrtině 13. století, stejně jako nejstarší části hradu Zvíkova či hradu v Lokti, jak by tomu nasvědčoval i objevený tympanon. Brumov nepochybně náležel k nejvýznačnějším hradům té doby v českých zemích.

Obrázky

 Brumov. Hrad. Tympanon portálu nalezený při archeologickém výzkumu.