Brno Špilberk – hrad

Historie

kolem poloviny 13. století

Hrad Špilberk

Dne 4. září 1277 vydal král Přemysl Otakar II. nadační listinu pro kapli v Brně zasvěcenou sv. Janu Křtiteli (*„capella nostra Brunnensis, quam in honore b. Iohannis Baptisté construi fecimus et procuravimus consecrari“*). Jde patrně o kapli brněnského hradu, která je výslovně zmíněna v roce 1287. Tyto zprávy jsou zároveň i nejstaršími písemnými doklady existence Špilberku.

Hrad je položen na dominantním vrchu zdvihajícím se nad městem. Jádro hradu má půdorys protáhlého obdélníku, jehož delší osa je orientována přibližně ve směru západ-východ. Při jižní části východní strany a východní části jižního boku hradu jsou v jádru zachovány původní budovy. Nelze vyloučit, že už ve 13. století stála další stavba v severovýchodním cípu hradu, kde by však jasno mohl přinést jen stavebně archeologický průzkum. Ve středu západního boku hradu zachycuje plán Špilberku z roku 1658 válcovou věž, která se však nedochovala.

Přibližně v ose východního křídla je umístěn původní vstup do hradu. Jižní boční zeď vstupního průjezdu člení liché arkády sedilií, rozdělené do dvou částí, z nichž obě mají tři trojlisté, bohatě profilované záklenky. Ve východní části sedile záklenky spočívají na vějířovitě členěných jehlancových konzolách, zatímco v západní části sedile jsou jen prosté jehlancové konzoly.

Průjezd se otevírá na západě obloukem do nádvoří, na východě hrotitým rozměrným portálem do krátkého předbraní, které z líce vnější zdi hradu vystupovalo do popředí. Vnější brána má půlkruhový záklenek, na jehož rozměrných kvádrech jsou patrné kamenické značky.

Na severní straně s průjezdem sousedí mohutná hranolová věž, vystupující z líce východního boku hradu do popředí. Její přízemek má křížovou klenbu s pětibokými žebry a z cihel vyzděnými kápěmi.

Při jižním boku průjezdu leží ve východním křídle hradu rozměrný sál rozložitých proporcí sklenutý do tří polí, přičemž severní z nich má klenbu pětidílnou, ve zbývajících dvou polích jsou pak klenby křížové. Kápě těchto kleneb jsou provedeny z cihel. Klenební žebra spočívají na konzolách. Pokud si zachovaly původní tvar, mají podobu obrácených jehlanců přecházejících mezičlánkem v náběžní štítky. Kruhové svorníky v osách kleneb zdobí naturalistický vegetabilní dekor (vinná haluze s listy a hrozny, dubové listy se žaludy) tesaný prolamovanou technikou. Na východní straně jsou v jednotlivých polích síně rozměrné slepé arkády. Oblouky se tato síň patrně otevírala na západní straně do nádvoří. Na jihu je síň dvěma půlkruhově vyklenutými oblouky otevřena do menšího vyvýšeného přisáli, které je sklenuté dvěma křížovými klenbami bez žeber, oddělenými pětibokým meziklenebním pásem.

Nad velkou přízemní síní ležel v prvním patře prostor, přístupný původně z nádvorní pavlače či lodžie, jejíž existenci musíme předpokládat, mimořádně honosným portálem. K šikmým bokům jeho ostění jsou dole přiloženy sokly, na nichž se zachovaly patky sloupků. Jejich dříky byly sice vylomeny, ale spatřujeme tu dosud jejich hlavice pokryté bohatě utvářeným rostlinným dekorem (na jedné straně ostění tu spatřujeme plody a listy fíkovníku). Hrotitý záklenek člení bohatá a jemná profilace. Fíkovník má symbolický význam jako arbor mala (strom zla), ale i smysl zcela protikladný, jako alegorie míru či symbol mariánský. V tomto případě se nejspíše jedná o poslední zmíněnou alternativu. Svou bohatou podobou tento portál nepochybně vyjadřoval, že se jím vstupovalo do výjimečného prostoru. Snad za ním původně ležela hradní kaple, jak by tomu mohlo nasvědčovat i anomální řešení klenby v severní části přízemního sálu.

Budova zaujímající východní část jižního boku hradu je zachována v ob-vodovém zdivu. Její rozsah je dobře patrný i na starých plánech hradu. Nadání královské kaple z roku 1277, pravděpodobně totožné s kaplí brněnského hradu připomínanou výslovně o deset let později, naznačuje, že hrad Špilberk byl zbudován už v době Přemysla Otakara II. V souladu s tím je i charakter zde užitých architektonických forem. Klenby přízemního sálu východního křídla podobou svých článků (jehlancové konzoly s náběžními štítky) upomenou ještě na Přemyslovy stavby z padesátých a první poloviny šedesátých let 13. století (Písek aj.). Na stavbách z této doby se setkáváme i s pozoruhodným motivem vějířovitého členění konzol (lodžie Gozzova paláce v dolnorakouské Kremži), jaké na Špilberku spatřujeme v průjezdu do nádvoří.

S jinými Přemyslovými hrady má Špilberk společný i reprezentativní průjezd s lichými arkádami sedilií (Křivoklát, Zvíkov). Užití bohatě utvářených sedilií, prvku, který sloužil především jako význačnost zdůrazňující motiv na sakrálních stavbách, mělo ne-pochybně adekvátní úlohu a význam i u panovníkových sídel. Už architektonické utváření vstupu mělo hlásat lesk královského majestátu a vzbuzovat pocit sakrality. Architektura tu patrně v podstatě vyjadřovala intence Přemyslovy vladařské ideologie a propagandy.

Sama dispozice Špilberku zřetelně souvisí s velkou skupinou Přemyslových kastelů zbudovaných na pravidelné základně. Nelze vyloučit, že obvod brněnského hradu měl být podle původního záměru zastavěn ve větším rozsahu, než jak bylo skutečně provedeno.

V architektuře Špilberku se zřetelně projevují ohlasy západoevropské klasické gotiky, příznačné pro českomoravskou architekturu od poloviny 13. století. Typický je zvláště portál v nádvorní zdi východního křídla. Jeho ostění není již členěno

pravoúhlými ústupky, ale je šikmé a hlavice jsou zdobeny vegetabilním dekorem přerůstajícím z těchto článků na portálové ostění (s obdobným řešením dekoru se setkáváme například na katedrále v Remeši). Ke stylové vrstvě klasické gotiky se hlásí i fragment typického kružbového vzorce (dvě dráhy ukončené trojlistými obloučky nesoucími v záklenku umístěný trojlist), dochovaný ve zdejším lapidáriu.

Hrad Špilberk, jak vypovídají jeho dochované části (přízemní síň, náročné řešení průjezdu, bohatý portál v patře), byl budován jako jedno z nejhonosnějších zeměpanských sídel. Jeho architektura odpovídala svou vyspělostí významu města Brna, náležejícího k místům, která stavebník hradu, král Přemysl Otakar II. nejčastěji navštěvoval.

Obrázky

Brno. Hrad Špilberk. Síň v přízemí východního křídla.
Brno. Hrad Špilberk. Svorník klenby v přízemní síni východního křídla.