Brno

poč. 11. století - pol. 13. století

Když v roce 1019 Moravu obsadil český kníže Oldřich, předal tady vládu svému synu Břetislavovi. Ten na konci svého života vládu nad Moravou rozdělil mezi své syny Konráda, Otu a Vratislava. Jejich údělů je krátce po té v roce 1056 zbavil kníže Spytihněv, ale po jeho smrti v roce 1061 je získali zpět. V roce 1101 Oldřich Brněnský a spolu s ním Litold Znojemský, synové údělného knížete Konráda Brněnského a vnuci českého knížete Břetislava I. založili klášter benediktinů v Třebíči.

Posledním vladařem brněnského údělu byl kníže Konrád II. Ota, který vládl už od roku 1161 ve znojemském údělu. V roce 1182se zmocnil vlády v Praze, ale byl císařem Friedrichem Barbarossou donucen jí navrátit knížeti Bedřichovi a spokojit se s Moravou. Když pak 25. března roku 1189 kníže Bedřich zemřel, převzal vládu v Praze Konrád Ota. Zemřel v roce 1190 během korunovační výpravy Jindřicha VI. v blízkosti Neapole, pohřben byl v klášteře Monte Cassino, jeho ostatky pak byly převezeny do Prahy do chrámu sv. Víta.

Brno bylo vedle Olomouce a Znojma jedním ze tří center přemyslovských údělných knížectví na Moravě. V roce 1191 Konrádem Otou brněnská a znojemská linie rodu Přemyslovců vymřela.

Brněnská provincie je doložena v listině vydané údajně knížetem Břetislavem klášteru v Rajhradě v roce 1048, ta je však falsem ze 13. století. Podobně jsou brněnská provincie i samotné místo Brno jmenovány ve fundační listině krále Vratislava klášteru v Opatovicích datované do roku 1073, která je však falsem z 12. století. Nicméně o existenci provincie, jejímž centrem bylo Brno, nemusí být pochyb.

První nepochybná historická zpráva o Brně se váže k roku 1091, kdy podle kroniky Kosmovy se král Vratislav střetl s knížetem Konrádem († 1092), který držel úděly brněnský a znojemský, vtrhl na Moravu a oblehl hrad Brno. Poznovu je Brno vzpomenuto v Kosmově kronice k roku 1099, kdy český kníže Břetislav za tažení proti synům svého strýce Konráda Oldřichovi a Litoltovi rozložil svůj tábor před hradem Brnem.

Ne zcela jasné bylo, kde lze tento hrad hledat – zda na vrchu, na němž stojí hrad Špilberk, či na návrší s kostelem sv. Petra zvaném Petrov. Tady byly odkryty pozůstatky palisádového opevnění a uvnitř stávajícího chrámu pozůstatky malého kostela s obdélnou lodí, navazujícím čtvercovým chórem ukončeným snad apsidou, pod ním byla situována krypta. Datování však není ustáleno, soudí se někdy, že zakladatelem tohoto kostela byl údělný kníže, následně první moravský markrabě Konrád Ota (1061-1092) v 70. letech 12. století, jistoty tu ale není.

Významné sídliště leželo na Starém Brně, situovaném v nížinné poloze při toku řeky Svratky. Zde byly odkryty pozůstatky valového opevnění. V areálu starobrněnského kostela byly odkryty základy gotického kostela, pod nimi pak pozůstatky románské svatyně s obdélnou lodí s čtvercovým presbytářem. Ten vznikl na místě starší rotundy s mírně podkovovitou apsidou, jejíž stopy zde a byly v nejnižší úrovni nalezeny. Ta byla nepochybně nejstarší stavbou, byla zjištěna na území Brna. V blízkosti sídliště ležícího u této rotundy na ostrově obepjatém ramenem a hlavním tokem řeky Svratky, na jejímž druhém (pravém) břehu bylo další neopevněné sídliště.

Literatura:

B. BRETHOLZ: Geschichte der Stadt Brünn Bd. 1. Brünn 1011; Eugen DOSTÁL: Umělecké památky Brna. Praha 1928; B. BRETHOLZ: Brünn. Geschichte und Kultur. Brünn 1938; C. HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947/1948; Jaroslav DŘÍMAL: Dějiny města Brna 1. Brno 1969; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 127-252; Karel KUČA: Brno – vývoj města, předměstí a připojených obcí. Praha 2000; Ivan HLAVÁČEK: Brünn. In: Werner PARAVICINI / Jan HIRSCHBIEGEL / Jörg WETTLAUFER: Höfe und Residenzen im mittelalgterlichen Reich. Ein dynastisch-topographisches Handbuch. Teilband 2: Residenzen (= Residenzenforschung Bd. 15.1). Ostfildern 2003, s. 87-90.; František ŠUJAN: Vlastivěda moravská. Dějepis Brna. Brno 1902; Bertold BRETHOLZ: Geschichte der Stadt Brünn 1. Brünn 1911; Eugen DOSTÁL: Umělecké památky Brna. Praha 1928; František ŠUJAN: Vlastivěda moravská. Dějepis Brna. Brno 1928 (2. vyd.); Jindřich ŠEBÁNEK: K otázce založení herburského kláštera v Brně. In: Sborník prací věnovaných prof. Dr. Gustavu Friedrichovi k šedesátým narozeninám. Praha 1931, s. 406-419; Václav RICHTER: Z počátků města Brna. In: Časopis Matice moravské 61. Brno 1936, s. 257n.; Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947; Z. LÁZNIČKA: Moravská města. Brno 1948, s. 20n.; Bohumil SAMEK: Brněnská radnice. In: Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna 5. Brno 1963, s. 168-196; Jaroslav DŘÍMAL / Václav PEŠA a kolektiv: Dějiny města Brna I. Brno 1969; Jiří KEJŘ: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern. In: Historica 16. Praha 1969, s. 81-142; 101n.; Dobroslav LÍBAL: Starobylá města v Československu. Praha 1970, s. 45-48; Václav RICHTER: Vyšetření, jak vznikala některá moravská města. In: Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 137-149; Miloš STEHLÍK: Brno historické. Brno 1970; Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno, dílo přírody, člověka a dějin. Brno 1971; Iloš CRHONEK / Nina DVOŘÁKOVÁ / Milada NOVÁKOVÁ / Eva SAMKOVÁ: Brno v architektuře a výtvarném umění. Brno 1981; Dana CEJNKOVÁ / Zdeněk MĚŘÍNSKÝ / Ludmila SULITKOVÁ: K problematice počátků Brna. In: Československý časopis historický 32. Praha 1984, s. 250-270; Rudolf PROCHÁZKA: Archeologie k počátkům jihomoravských měst. In: Archaeologia historica 10. Brno / Nitra 1985, s. 133-142; Jindřich TOMAS: Poznámky ke vzniku měst Znojma a Brna. In: Mikulovská sympozia 16. Praha 1987, s. 225-230; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 127-252; Karel KUČA: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha 1996, s. 223-319; Rudolf PROCHÁZKA (ed.): Dějiny Brna. 1. Od pravěku k ranému středověku. Brno 2011; Libor JAN (ed.): Dějiny Brna. 2. Středověké město. Brno 2013; Jiří KROUPA a kolektiv (red.): Dějiny Brna. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno 2015.

pol. 13. století

V první polovině 13. století zde už existovala řada kostelů – Panny Marie na Starém Brně, sv. Petra na Petrově, dále kostel sv. Michala a sv. Jakuba, který byl už v roce 1231 kostelem farním. Mezníkem v historii Brna bylo udělení městských práv králem Václavem I. v roce 1243. V panovníkově listině jsou již zmíněny městské hradby a příkopy. Ve městě a v jeho bezprostředním okolí vznikly během doby i další svatyně a několik klášterů. Na návrší nad městem vyrůstal už od druhé čtvrtiny 13. století královský hrad Špilberk, jehož četné monumentální části vznikly za Přemysla Otakara II. V letech 1349-1411 sloužil hrad jako hlavní sídlo moravských markrabat z rodu Lucemburků. Rezidenční role Brna byla velkým přínosem pro rozvoj města a jeho postavení jako kulturního centra.

V časech husitské revoluce zůstalo Brno, kde vládl německý patriciát, na straně katolické a podporovalo tak císaře Zikmunda. Později v roce 1451 do Brna během své misijní protihusitské cesty přijel Jan Kapistrán, jehož pobyt tu byl podnětem k založení kláštera řádu františkánů observantů, podobně jak se to stalo i v Olomouci a v Opavě.

Když pak v roce 1458 Jiří z Poděbrad vytáhl s válečnou výpravou na Moravu, poddalo se mu i Brno a přijalo ho za českého krále. V následujícím roce dne 31. července v Brně udělil císař Friedrich III. Jiřímu z Poděbrad v léno Českou korunu. Když ale šlechtická skupina stojící v opozici ke králi Jiřímu vytvořila takzvanou jednotu zelenohorskou, připojil se k ní v roce 1467 i olomoucký biskup Tas z Boskovic a do spolku s ním vstoupilo i město Brno, jehož měšťané oblehli hrad Špilberk, když jeho posádka se přidržela krále Jiřího. Protivníky Jiřího z Poděbrad podpořil uherský král Matyáš Korvín, který ovládl Moravu, Slezsko a Lužici, a tak se i Brno ocitlo na dlouhá dvě desetiletí pod Korvínovou vládou. O vzestupu Brna v následném období jagellonském vydávají svědectví tak význačné monumenty, jakým jsou kostel sv. Jakuba či portál brněnské radnice.

Literatura:

B. BRETHOLZ: Geschichte der Stadt Brünn Bd. 1. Brünn 1011; Eugen DOSTÁL: Umělecké památky Brna. Praha 1928; B. BRETHOLZ: Brünn. Geschichte und Kultur. Brünn 1938; C. HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947/1948; Jaroslav DŘÍMAL: Dějiny města Brna 1. Brno 1969; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 127-252; Karel KUČA: Brno – vývoj města, předměstí a připojených obcí. Praha 2000; Ivan HLAVÁČEK: Brünn. In: Werner PARAVICINI / Jan HIRSCHBIEGEL / Jörg WETTLAUFER: Höfe und Residenzen im mittelalgterlichen Reich. Ein dynastisch-topographisches Handbuch. Teilband 2: Residenzen (= Residenzenforschung Bd. 15.1). Ostfildern 2003, s. 87-90.; František ŠUJAN: Vlastivěda moravská. Dějepis Brna. Brno 1902; Bertold BRETHOLZ: Geschichte der Stadt Brünn 1. Brünn 1911; Eugen DOSTÁL: Umělecké památky Brna. Praha 1928; František ŠUJAN: Vlastivěda moravská. Dějepis Brna. Brno 1928 (2. vyd.); Jindřich ŠEBÁNEK: K otázce založení herburského kláštera v Brně. In: Sborník prací věnovaných prof. Dr. Gustavu Friedrichovi k šedesátým narozeninám. Praha 1931, s. 406-419; Václav RICHTER: Z počátků města Brna. In: Časopis Matice moravské 61. Brno 1936, s. 257n.; Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947; Z. LÁZNIČKA: Moravská města. Brno 1948, s. 20n.; Bohumil SAMEK: Brněnská radnice. In: Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna 5. Brno 1963, s. 168-196; Jaroslav DŘÍMAL / Václav PEŠA a kolektiv: Dějiny města Brna I. Brno 1969; Jiří KEJŘ: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern. In: Historica 16. Praha 1969, s. 81-142; 101n.; Dobroslav LÍBAL: Starobylá města v Československu. Praha 1970, s. 45-48; Václav RICHTER: Vyšetření, jak vznikala některá moravská města. In: Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 137-149; Miloš STEHLÍK: Brno historické. Brno 1970; Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno, dílo přírody, člověka a dějin. Brno 1971; Iloš CRHONEK / Nina DVOŘÁKOVÁ / Milada NOVÁKOVÁ / Eva SAMKOVÁ: Brno v architektuře a výtvarném umění. Brno 1981; Dana CEJNKOVÁ / Zdeněk MĚŘÍNSKÝ / Ludmila SULITKOVÁ: K problematice počátků Brna. In: Československý časopis historický 32. Praha 1984, s. 250-270; Rudolf PROCHÁZKA: Archeologie k počátkům jihomoravských měst. In: Archaeologia historica 10. Brno / Nitra 1985, s. 133-142; Jindřich TOMAS: Poznámky ke vzniku měst Znojma a Brna. In: Mikulovská sympozia 16. Praha 1987, s. 225-230; Bohumil SAMEK: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 127-252; Karel KUČA: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha 1996, s. 223-319; Rudolf PROCHÁZKA (ed.): Dějiny Brna. 1. Od pravěku k ranému středověku. Brno 2011; Libor JAN (ed.): Dějiny Brna. 2. Středověké město. Brno 2013; Jiří KROUPA a kolektiv (red.): Dějiny Brna. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno 2015.