Bítov – hrad

první zmínka 12. století

Bítov je poprvé připomínán v padělku listiny knížete Břetislava I. pro kapitulu v Boleslavi, pocházejícím z 12. století. Hrad se stal jedním z nejvýznamnějších center země panské moci a správy na jižní Moravě a zároveň i důležitým článkem řetězu pohraničních pevností střežících moravsko-rakouské pomezí. Roku 1298 se velmož Raimund z Lichtenburka psal s přídomkem „de Wotobia“ - z Bítova a rod Lichtenburků pak Bítov držel po celé 14. a 15. století.

Hrad je položen poblíž soutoku říčky Želetavky s Dyjí na vysokém skalnatém ostrohu obtékaném Želetavkou ze tří stran na severu, západě a jihu. Přístup ke hřaduje po terénní šíji od jihovýchodu. Složitý areál hradu, narostlý a přestavovaný v průběhu staletí, skládá se z tří částí - jihovýchodní, střední a severozápadní

Na severozápadním okraji střední části hradu stojí válcová věž s čelním břitem obráceným k východu. Zakřivení zdivá uvnitř věže sleduje průběh její vnější líce, a tak je vnitřní prostor věže na východní straně v půdorysu zaostřen. Věž je provedena z lomového zdivá, její břit je zčásti armován kvádry. Ve zdivu je několik drobných střílnovitých okének. Prozatím není jasná vazba této věže k ostatním stavbám hradu ve 13. století. Nové poznatky by tu snad mohl přinést archeologický výzkum.

Další věž na severní straně severozápadní části hradu je rovněž válcová, opatřená břitem na severní straně. Zdivo bylo provedeno z nepravidelně kladeného lomového kamene a v koruně ukončeno cimbuřím.

V rozsáhlém stavebním komplexu hradu Bítova se do 13. století hlásí věž s břitem ve střední části areálu. Pochází nejspíše z druhé nebo třetí čtvrtiny 13. století, kdy byly věže s břitem stavěny i na jiných českých a moravských hradech, zeměpanských (Zvíkov, Svojanov, Veveří) i panských (Krašov, Strakonice). Věž na severní straně severozápadní části hradu datovala D. Menclová do začátku 14. století.

Literatura:

PEŘINKA František Vácslav: Vlastivěda moravská. Vranovský okres. Brno 1906, s. 59-109; HOSÁK Ladislav: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha 1938 (reprint 2004), s. 176-179; BARTUŠEK Antonín: Bítov. Státní hrad a okolí. Praha 1956 (2. vyd.); BARTUŠEK Antonín: Bítov. In: HILMERA Jiří / ROKYTA Hugo (eds.): Hrady a zámky. Praha 1963, s. 31-33; HOSÁK Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska. Úvodní svazek. Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848. Ostrava 1967, s. 173-174; MENCLOVÁ Dobroslava: Beitrag zur Typologie der mährischen Burgen. In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 1-20. Řada uměnovědná (F) 14-15. Brno 1971, s. 116-117; HOSÁK Ladislav / ZEMEK Metoděj a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava. Praha 1981, s. 31-34; MĚŘÍNSKÝ Zdeněk / PLAČEK Miroslav: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek. In: Archaeologia historica 13. Brno / Bratislava 1988, s. 221-222; MĚŘÍNSKÝ Zdeněk / PLAČEK Miroslav: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo). In: Castellologica bohemika 1. Praha 1989, s. 229-244; KUTHAN Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1994, s. 64-65; SAMEK Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 57-62; PLAČEK Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001, s. 97-101.