Bítov – hrad

Historie

první zmínka 12. století

Bítov je poprvé připomínán v padělku listiny knížete Břetislava I. pro kapitulu v Boleslavi, pocházejícím z 12. století. Hrad se stal jedním z nejvýznamnějších center země panské moci a správy na jižní Moravě a zároveň i důležitým článkem řetězu pohraničních pevností střežících moravsko-rakouské pomezí. Roku 1298 se velmož Raimund z Lichtenburka psal s přídomkem „de Wotobia“ - z Bítova a rod Lichtenburků pak Bítov držel po celé 14. a 15. století.

Hrad je položen poblíž soutoku říčky Želetavky s Dyjí na vysokém skalnatém ostrohu obtékaném Želetavkou ze tří stran na severu, západě a jihu. Přístup ke hřaduje po terénní šíji od jihovýchodu. Složitý areál hradu, narostlý a přestavovaný v průběhu staletí, skládá se z tří částí - jihovýchodní, střední a severozápadní

Na severozápadním okraji střední části hradu stojí válcová věž s čelním břitem obráceným k východu. Zakřivení zdivá uvnitř věže sleduje průběh její vnější líce, a tak je vnitřní prostor věže na východní straně v půdorysu zaostřen. Věž je provedena z lomového zdivá, její břit je zčásti armován kvádry. Ve zdivu je několik drobných střílnovitých okének. Prozatím není jasná vazba této věže k ostatním stavbám hradu ve 13. století. Nové poznatky by tu snad mohl přinést archeologický výzkum.

Další věž na severní straně severozápadní části hradu je rovněž válcová, opatřená břitem na severní straně. Zdivo bylo provedeno z nepravidelně kladeného lomového kamene a v koruně ukončeno cimbuřím.

V rozsáhlém stavebním komplexu hradu Bítova se do 13. století hlásí věž s břitem ve střední části areálu. Pochází nejspíše z druhé nebo třetí čtvrtiny 13. století, kdy byly věže s břitem stavěny i na jiných českých a moravských hradech, zeměpanských (Zvíkov, Svojanov, Veveří) i panských (Krašov, Strakonice). Věž na severní straně severozápadní části hradu datovala D. Menclová do začátku 14. století.

Obrázky

 Bítov. Hrad. Věž s břitem