Bezděz – hrad

Historie

okolo roku 1264

V době vlády Přemysla Otakara II. došlo na území královského bezdězského panství k význačným kolonizačním zásahům. V roce 1264 vydal král příkaz k založení města v této oblasti. Lze předpokládat, že tehdy byl založen i hrad, který se stal centrem rozsáhlé okolní domény vybavené řadou nových sídel.

Zdejší krajině výrazně dominují dva vysoké homolovité kopce Malého a Velkého Bezdězu. Temeno druhého a vyššího z nich bylo zvoleno pro stavbu hradu, jehož poloha byla nejen velmi příhodná pro obranu, ale zároveň i neobyčejně impozantní. Hrad viditelný už z veliké dálky byl tu vpravdě výrazným vyjádřením panovníkova majestátu a jeho bezprostřední vlády nad širokým okolním krajem.

Jádro hradu je tak, jak to předurčil charakter staveniště, protáhlé, orientované délkově ve směru západovýchodním. Sestává ze dvou částí - hradu dolního a horního, na něž navazují další fortifikační stavby. Dominantou Bezdězu a charakteristickou, zdaleka viditelnou součástí jeho siluety je velká a vysoká válcová věž, situovaná na rozhraní horní a dolní části hradu. Je také patrně jeho nejstarší stavbou. K věži přiléhající severní zeď jižního paláce dolního hradu byla připojena až dodatečně, jak je zřejmé ze spáry ve zdivu. Horní část hradu, zaujímající východní, poněkud výše položenou část staveniště, je od dolního hradu na západě oddělena zdí zavázanou do zdivá velké věže. Po boku válcové věže je v této zdi malý portálek armovaný na západní straně obrácené k dolnímu hradu bosovanými kvádry a klenáky.

Dolní hrad, zaujímající západní část staveniště, byl založen na půdorysu obdélníka, na jehož jižní a severní straně leží ruiny obytných budov, k jejichž západnímu boku přiléhala menší nižší stavení.

Palácová stavba na jižní straně dolního hradu, stýkající se na svém severovýchodním nároží s velkou válcovou věží, není dílem vzniklým v jedné etapě. Nejprve byla zbudována jeho nádvorní zeď, dodatečně a na spáru připojená k velké válcové věži. Probíhá po vrcholnici skalnatého hřebenu klesající k zápádu. Byla ukončena cimbuřím, jehož pozůstatky jsou dosud patrny na líci této zdi uvnitř v prvním patře paláce. Ke zmíněné zdi byla až dodatečně v další stavební etapě, a to na vnější jižní straně, připojena vlastní palácová stavba, jak o tom svědčí i spáry ve zdivu.

Tato palácová stavba byla dvoupatrová, ukončená sedlovou střechou, jejíž podobu prozrazují zachované štíty. Zatímco v přízemku a v druhém poschodí byly místnosti s plochými stropy, mělo první patro mnohem honosnější podobu. Střední síň, osvětlovaná od jihu dvěma hrotitě ukončenými okny s kružbami, měla dvě křížové klenby, spočívající na válcových příporách. Spojení této síně s druhým patrem obstarávalo točité vřetenové schodiště. Na východě k ní přiléhající sál měl jen jednu klenbu křížovou, nesenou rovněž válcovými příporami. Od jihu byl osvětlován jedním hrotitě ukončeným oknem s torzem kružby, která měla dva díly ukončené jeptiškami a nad nimi motiv kruhu. V jednom koutě síně se dosud dobře zachoval plášť krbu spočívající na konzolách.

V druhé boční síni na západě, původně asi vyložené srubem, byla klenba valená.

V jižní zdi je slepý, půlkruhově vyklenutý oblouk, do něhož byla vložena tenká deska výplňové zdi s trojicí okének.

K jižní palácové stavbě přiléhá na západě stejně široké nižší stavení ležící ve zříceninách. Jeho obvodové zdi ukončuje na jižní a západní straně cimbuří.

Jádro severní budovy dolního hradu mělo v přízemí jen ploché stropy, patro pak bylo rozděleno do tří místností. Západní z nich byla původně vyložena srubem a měla valenou klenbu. V severní zdi je v klenebním čele patrna trojice zazděných okének. Střední sál měl dvě klenby křížové spočívající na válcových příporách s kalichovitými hlavicemi. V obou oknech středního sálu se dochovala kružba s neúplným motivem volného pětilistu, který spočíval na dvou jeptiškách.

Východní síň měla patrně jen jedno pole křížové klenby. V jejím koutě dosud spatřujeme krbový plášť. Podle analogie s protilehlou budovou lze snad soudit, že i zde bylo původně druhé podstřešní patro, z něhož se nic nedochovalo. Na západě se severním palácem dolního hradu souviselo nižší stavení, rozdělené příčkou do dvou prostor.

K přiléhající západní hradbě horního hradu byla tato stavba připojena až dodatečně, jak tomu nasvědčuje charakter spár ve zdivu. V opěrném pilíři zesilujícím východní zeď tohoto paláce v místě, kde se dotýká západní zdi horního hradu, je patrná zazděná drobná branka. Pilíř byl zřejmě dutý a v jeho nitru probíhalo schodiště.Na západě uzavírá prostor dolního hradu hradba, v níž je zazděná, hrotitým záklenkem ukončená brána.

Horní hrad, kam vedl hlavní přístup od východu, má protáhlou dispozici. Při západní části severní zdi horního hradu je tzv. purkrabství. Jeho západní a asi i severní zeď byla zbudována s využitím obvodové hradby postavené už v první etapě výstavby hradu. Purkrabství má v přízemí a ve druhém patře plochostropé prostory. V prvním poschodí jsou tři místnosti - střední sál je sklenut dvěma křížovými klenbami, východní boční prostora má valenou klenbu (v severní zdi je slepý půlkruhově vyklenutý oblouk, v jehož tenké výplňové zdi je trojice oken), západní síň opatřená krbem je sklenuta jednou klenbou křížovou. Střední sál spojovalo s patrem, podobně jako tomu bylo i v jižním paláci dolního hradu, vřetenové schodiště. Z nádvoří byl sál přístupný hrotitě ukončeným portálem s ostěním členěným širokým a hlubokým výžlabkem.

Před jižním bokem purkrabství je v nádvoří rozměrná, ve skále vytesaná cisterna.

Jižní stranu nádvoří horního hradu zaujímá dlouhý dvoupatrový palác, kdysi na nádvorní straně opatřený nedochovanou lodžií. Byl už původně kryt sedlovou střechou. Zatímco v jeho přízemí a ve druhém patře byly jen prostory s plochými stropy, v nejhonosněji vybaveném patře byla řada klenutých místností. Dvě západní mají křížové klenby s masívními pětibokými žebry spočívajícími na konzolách v podobě obrácených jehlanců. V dalších sálech mají klenby jiný stylový charakter. Odlišné jsou mnohem bohatší nosné články i jemná, bohatě profilovaná a subtilní žebra.

Dále k východu následují dvě malé síně sklenuté vždy na jedno pole křížovou klenbou se subtilně profilovanými žebry (hruškovec provázený z obou stran oušky). V obou místnostech se zachovaly krbové pláště. Dále na východ následuje největší sál paláce, sklenutý dvěma křížovými klenbami se žebry téhož profilu. Od jihu je osvětlován dvěma rozměrnými okny s hrotitými záklenky a pozůstatky kružeb. S druhým patrem tento sál spojovalo vřetenové schodiště. Na východ od velkého sálu je malá síň, sklenutá valené. Mezi touto prostorou a kaplí leží konečně síň s křížovou žebrovou klenbou, osvětlovaná od jihu rozměrným oknem s torzem kružby.

Na jižní palác v jeho prodloužení k východu navazuje hradní kaple. Byla založena s přiléhající částí paláce současně, jak je patrné z provázání zdivá na jižní straně. Na severu je kaple oproti paláci výstupkem vysunuta do nádvoří o šíři někdejší lodžie, která přiléhala k nádvorní straně paláce. Z nádvoří byla přístupna přes předsíň umístěnou na vyvýšeném perónu. V tympanonu vstupního portálu je reliéf kmene s větvemi a listy. Kaple sestává ze dvou polí sklenutých křížovými klenbami a paprsčitě zaklenutého pětibokého závěru. V jejím západním poli leží tribuna spojená schodištěm s přízemkem kaple. Byla přístupná i z přilehlé prostory paláce a z pavlače přiléhající k jeho nádvorní straně. Klenby spočívají na příporách, které jsou v přízemí jednoduché, nad horizontální římsou jsou pak trojdílné.

Přízemní část zdí člení uvnitř kaple liché arkády s trojlistými záklenky, v nichž je na severní straně portál do sakristie-drobného prostoru v síle masívní zdi. Rozměrný výklenek je i v protilehlé zdi jižní. Jeho ostění je však dílem novodobé úpravy. Nad spodní částí stěn, nahoře ukončenou ne zcela dochovanou vodorovnou římsou, jsou v bočních zdech východního čtverhranného pole a v závěru vysoká, hrotitě ukončená okna s kružbami, otvírající se do ochozu, který v úrovni patra obepíná vnitřní prostor kaple na jihu, východě a severu. Ochoz je sklenut klenbami bez žeber, oddělenými hrotitými pásy spočívajícími na válcových příporách. V jeho tenké vnější zdi jsou rozměrná hrotitě ukončená okna s jednoduchými kružbami.

Na vlastní jádro hradu navazuje jeho vnější opevnění. Od západní zdi dolního hradu probíhá v západním směru po klesajícím hřebeni návrší hradba, jejíž temeno je na jižní straně opatřené cimbuřím, které krylo k severní straně přivrácený ochoz. Do této hradby je vetknuta válcová věž zvaná Čertova, s cimbuřím na vrcholu, přístupná původně hrotitým portálkem situovaným ve značné výši nad úrovní terénu. Pod věží leží třetí brána, která přetínala přístupovou cestu. Cesta odtud klesá po jižním úbočí kopce. Byla z boku chráněna hradbou a přehrazena dvěma prostými, zčásti dosud dochovanými branami. V prostoru pod dolní branou je patrný val a příkop, zřejmě pozůstatek předsunutého opevnění. Hradba obepínala hrad i na severu a východě.

Obrázky

Hrad Bezděz. Pohled od jihu.
Hrad Bezděz. Pohled od severozápadu.
Hrad Bezděz. Kaple svatého Michaela archanděla.
Hrad Bezděz. Kaple svatého Michaela archanděla. Interiér.
Hrad Bezděz. Kaple svatého Michaela archanděla. Tympanon s ještěrkou a rostlinným motivem.