Bořivoj I.

? - asi 894

Historie

(? - 894?)

Prvním skutečně historicky uchopitelným členem rodu Přemyslovců je až kníže Bořivoj, jenž byl vladařem poměrně nevelkého území ve středních Čechách. Na dvoře panovníka Velké Moravy Svatopluka přijal Bořivoj křest z rukou biskupa sv. Metoděje. Křesťankou se stala i Bořivojova žena Ludmila, pozdější mučednice a světice. Na hradišti Levý Hradec, položeném na význačném návrší zdvihajícím se nad Vltavou, dal kníže Bořivoj po návratu z Moravy do Čech postavit kostel, který se tak stal první historicky doloženou svatyní na české půdě. Po té, co Bořivoj musel utéct na Moravu a pak se vítězně vrátil nazpátek, založil jako výraz poděkování první kostel na Pražském hradě zasvěcený Panně Marii. Legenda Kristiánova proto označuje Bořivoje jako „prvního zakladatele svatých míst“.

Literatura:

Podle Kosmy v r. 894; Kosmova kronika kniha I, kap. 14 – FRB II, s. 27; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 37; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 192-193; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 193; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 203; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Alfred WIECZOREK / Hans-Martin HINZ (ed.): Europas Mitte um 1000. Handbuch zur Ausstellung Bd. 1. Stuttgart 2000, s. 379-381; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Alfred WIECZOREK / Hans-Martin HINZ (ed.): Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě. Stuttgart / Praha 2002, s. 134-135; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 193; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 204; Brána na Pražském hradě před kostelem P. Marie je zmíněna v kronice Kosmově: Kronika Kosmova kniha II, kap. 50 – srov. FRB II, s. 133; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 139; Josef CIBULKA: O poloze kostela P. Marie na hradě Pražském. Praha 1933; Ivan BORKOVSKÝ: O počátcích pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha 1948; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 204.

Lokality