? - asi 894
Prvním skutečně historicky uchopitelným členem rodu Přemyslovců je až kníže Bořivoj, jenž byl vladařem poměrně nevelkého území ve středních Čechách. Na dvoře panovníka Velké Moravy Svatopluka přijal Bořivoj křest z rukou biskupa sv. Metoděje. Křesťankou se stala i Bořivojova žena Ludmila, pozdější mučednice a světice. Na hradišti Levý Hradec, položeném na význačném návrší zdvihajícím se nad Vltavou, dal kníže Bořivoj po návratu z Moravy do Čech postavit kostel, který se tak stal první historicky doloženou svatyní na české půdě. Po té, co Bořivoj musel utéct na Moravu a pak se vítězně vrátil nazpátek, založil jako výraz poděkování první kostel na Pražském hradě zasvěcený Panně Marii. Legenda Kristiánova proto označuje Bořivoje jako „prvního zakladatele svatých míst“.
Podle Kosmy v r. 894; Kosmova kronika kniha I, kap. 14 – FRB II, s. 27; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 37; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 192-193; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 193; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 203; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Alfred WIECZOREK / Hans-Martin HINZ (ed.): Europas Mitte um 1000. Handbuch zur Ausstellung Bd. 1. Stuttgart 2000, s. 379-381; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Alfred WIECZOREK / Hans-Martin HINZ (ed.): Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě. Stuttgart / Praha 2002, s. 134-135; Život sv. Ludmily – FRB I, s. 193; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 204; Brána na Pražském hradě před kostelem P. Marie je zmíněna v kronice Kosmově: Kronika Kosmova kniha II, kap. 50 – srov. FRB II, s. 133; Karel Hrdina (ed.): Kosmova kronika česká. Praha 1950, s. 139; Josef CIBULKA: O poloze kostela P. Marie na hradě Pražském. Praha 1933; Ivan BORKOVSKÝ: O počátcích pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha 1948; Život sv. Ludmily a sv. Václava – FRB I, s. 204.