Živohošť

Historie

12. století

Na Živohošti v roce 1145 podle svědectví kanovníka vyšehradského pobýval v čas narození Páně kníže Vladislav. Ale už dříve v roce 1057 dostala kapitula litoměřická při svém založení Spytihněvem II. kuchaře ze Živohoště. Odtud víme, že vesnice Živohošť byla v majetku přemyslovských knížat. Ze zprávy o pobytu knížete Vladislava II. lze soudit, že tu patrně existoval knížecí dvorec. Den 14. října roku 1271 věnovala královna Kunhuta kostel v Živohošti řádu křižovníků s červenou hvězdou.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána byl situován na skalisku zdvihajícím se nad levým břehem Vltavy. Až po vybudování slapské přehrady se kostel ocitl v nevelké výši nad úrovní vodní hladiny.

Při archeologickém a stavebním průzkumu bylo zjištěno, že zdivo stávajícího kostela obsahuje pozůstatky krátké trojlodní baziliky, jejíž boční lodě byly uzavřeny přímo, podoba původního presbytáře navazujícího na loď střední není známa. Před západním průčelím byl původně situován prostor, který sloužil patrně jako předsíň.

Bazilika na Živohošti byla patrně fundací panovnickou, podle Anežky Merhautové vznikla snad už v 11. století, snad v pozdním období vlády knížete Břetislava I. (1035-1055).

Literatura:

Antonín PODLAHA: Posvátná místa království českého. Arcidiecése pražská. Díl II. Praha 1908, s. 214-215; Antonín PODLAHA: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 35. Politický okres benešovský. Praha 1911, s. 293-297; Anežka MERHAUTOVÁ / Dušan TŘEŠTÍK: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 72; Peter SOMMER / Pavel BŘICHÁČEK: Živohošť, o. Chotilsko, okr. Příbram, in: Výzkumy v Čechách. 1978–1979. Praha 1982, s. 156; Josef BURGET: Raně středověký kostel v Živohošti a jeho proměna v období vrcholné gotiky. In: Památky středních Čech 1. Praha 1985, s. 50-60.