Starý Plzenec – Kostel sv. Vavřince

Historie

10. století

Kostel sv. Vavřince

Na akropoli staroplzeneckého hradiště vznikl kostel sv. Vavřince, označený v listině krále Přemysla Otakara II. jako „aule nostre regie ecclesia“. Relikvie sv. Vavřince získal v roce 1074 od papeže Řehoře VII. (1073-1085). Svatému Vavřinci byl zasvěcen kostel na Vyšehradě zbudovaný knížetem Vratislavem II., s nímž bývá spojován i vznik svatovavřineckého kostela na Starém Plzenci. Tento soud potvrzuje i nález dlaždice s reliéfem pronásledovatele křesťanů císaře Nera, po nichž šlapali všichni, kdo do kostela vstoupili. Podobné dlaždice se dochovaly z kostela sv. Vavřince na pražském Vyšehradě a z kláštera benediktinů na Sázavě, kde se stavělo právě v době knížete a prvního českého krále Vratislava II. (I.).

Svatovavřinecký kostel na hradišti na Starém Plzenci byl zbořen na začátku 19. století. Místo, na němž kostel stál, bylo archeologicky zkoumáno Bohuslavem Horákem v roce 1906 a Antonínem Friedlem v letech 1920-1921. Byly odhaleny základy malé sakrální stavby, jejíž obdélná loď byla ukončena neodsazeným trojbokým závěrem. Až dodatečně byl kostel zvětšen tak, že v prodloužení východního boku závěru a v návaznosti na boční zdi kostela byl jeho půdorys na severovýchodě a jihovýchodě doplněn na obdélník o rozměrech ca. 1530 x 1040 cm. Zjištěná stavba byla provedena z lomového zdiva. Už samo půdorysné řešení ukazuje na dobu gotiky a tomu odpovídá i provedení zdiva. Na severu pak bylo zjištěno, že lomové zdivo nasedá na starší zdivo řádkové, od něhož je odděleno horizontální spárou. V tomto místě byl tedy patrně odkryt základ staršího kostela, o jehož podobě jinak nic bližšího nevíme. V sousedství kostela sv. Vavřince byly vykopány pozůstatky gotické budovy, ale soudí se, že tu již dříve stávala palácová stavba.

Literatura:

Bohuslav HORÁK: Hradiště Plzenecké. In: Památky archeologické 22. Praha 1908, s. 437-448; Antonín PODLAHA: Posvátná místa království českého. Řada první: Arcidiecése pražská. Díl II: Vikariáty: Berounský, Bystřický a Plzeňský. Praha 1908, s. 327; Antonín FRIEDL: Archeologické badání na Hůrce u Plzence a u klášterního kostela v Plasech. In: Památky archeologické XXXII (roč. 1920), seš. 1 a 2. Praha 1920, s. 262-263; Josef BERAN: Staroplzeňské kostely. Po stopách zaniklých kostelů ve Staré Plzni, nyní Starém Plzenci. Plzeň 1947, s. 22-25; Bořivoj NECHVÁTAL: Raněstředověké dlaždice v Čechách. In: Památky archeologické LXI. Praha 1970, s. 122; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 323; Václav MENCL / Klára BENEŠOVSKÁ / Helena SOUKUPOVÁ: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň 1978, s. 10, 27; Radek ŠIROKÝ: Kostel sv. Vavřince ve Starém Plzenci jako archeologická památka. In: Zprávy památkové péče 70. Praha 2010, s. 179-185; Karel NOVÁČEK: Stará Plzeň v raném středověku. In: Marie MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ / Jaroslav DOUŠA (ed.): Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788. Plzeň 2014, s. 90-91.

Obrázky

Starý Plzenec. Hradiště na Hůrce. Kostel sv. Vavřince. Základy kostela.