Stará Boleslav – hradiště

po roce 1039

Kronikář Kosmas nám zanechal vyprávění o vzniku Staré Boleslavi. Podle ní si kníže Boleslav umínil, že založí hrad po římském způsobu. Místo pro něj vyznačil v lese u řeky Labe. Zde rozkázal svým mužům, aby „po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola“. Oni to však odmítli s tím, že jejich otcové nic takového dříve nedělali. Jednomu z nich Boleslav na místě uťal hlavu a oni „ihned podle vůle knížete vystavěli hrad se silnou a vysokou zdí podle římského způsobu, jak jest ji ještě dnes vidět; hrad slove po svém zakladateli Boleslav“.

Na hradě v Boleslavi byl z popudu, či za samotné účasti knížete Boleslava zavražděn svatý Václav a to u dveří kostela. Podle staroslověnské legendy se tak stalo po té, co byl chrám posvěcen a byla vykonána nedělní mše na svátek svatého Kosmy a Damiána následujícího dne ráno. Z legendy Kristiánovy se dovídáme, že kostel ve Staré Boleslavi měl patrocinium sv. Kosmy a Damiána, jimž je dodnes zasvěcena krypta staroboleslavské baziliky sv. Václava.

Když český kníže Břetislav v roce 1039 podniknul tažení do Polska, při němž dobyl Hnězdno a odtamtud dal do Prahy odnést ostatky svatého Vojtěcha, pěti bratří a arcibiskupa Gaudentia, mělo to za následek polskou stížnost u papežského stolce. Jako pokání za tento čin bylo podle svědectví kronikáře Kosmy knížeti Břetislavovi a pražskému biskupovi uloženo, aby *„vystavěli na příhodném místě kanovnictví, všemi kostelními potřebami a výsadami hojně nadané…“. „Kníže … dal vystavěti ke cti svatého Václava mučedníka při řece Labi, v Boleslavi, kde tento světec kdysi šťastně postoupil mučednickou smrt, velmi pěkný kostel, v němž, jak i dodnes viděti, Bohu slouží četné shromáždění bratří a kde je zřízeno proboštství a bazilika veliké úcty požívající“. Podle záznamu v kronice Kosmově vysvětil kostel na hradě v Boleslavi šestý pražský biskup Šebíř dne 19. května 1046.

Hradiště Stará Boleslav vzniklo na nízké vyvýšenině u levého břehu řeky Labe nedaleko od soutoku s Jizerou. Přes brod u staroboleslavského hradiště přecházela cesta, která odtud směřovala podél Jizery na sever, respektive severovýchod.

Jihozápadní část hradiště na ostrožní výspě nad řekou zaujímal prostor někdejší akropole, pod níž bylo na východě odděleno předhradí. Valové opevnění tu bylo zesíleno výstavbou zděné kamenné hradby, obnovené, respektive znovu zbudované ve 14. století. V prostoru akropole se nachází bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána a v sousedství menší kostel sv. Klementa. Základy dalšího kostela odhalil archeologický průzkum na předhradí v prostoru tzv. Václavského náměstí. V jeho dlažbě je vyznačeno místo a půdorys této svatyně.

Literatura:

Joannes Carolus ROHN: Antiquitas ecclesiarum, capellarum et monasteriorum aliarumque aedium sacrarium districtus Boleslavienses … Pragae (bez data, ca. 1770); Bernhard GRUEBER: Die Kunst ders Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871, s. 24-26; Antonín PODLAHA / Eduard ŠITTLER: Soupis památek historických a uměleckých v království českém 15. Politický okres karlínský. Praha 1901, s. 6-123; Karel GUTH: Krypta chrámu sv. Václava ve St. Boleslavi, starší část. In: Zdeněk WIRTH (ed.): Umělecké poklady Čech sv. I. Praha 1913, s. 59-60; Karel GUTH: Chrám sv. Václava v St. Boleslavi. In: Zdeněk WIRTH (ed.): Umělecké poklady Čech sv. II. Praha 1913, s. 24; Václav RICHTER: O účelu československých rotund. In: Český časopis historický 42. Praha 1936, s. 279-283; Václav MENCL: Zbytky nejstaršího kostela v Staré Boleslavi. In: Zprávy památkové péče 7. Praha 1947, s. 285-287; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 316-321; Ivana BOHÁČOVÁ / Jaroslav ŠPAČEK: Raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi. In: Archaeologia historica 26. Brno 2000, s. 259-278; Ivana BOHÁČOVÁ (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. In: Mediaevalia archaeologica 5. Praha 2003; David KALHOUS: Stará Boleslav v písemných pramenech raného středověku. In: Ivana BOHÁČOVÁ: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Medievalia Archeologica 5. Praha 2003, s. 17-28; Ivana BOHÁČOVÁ / Jaroslav ŠPAČEK: Archeologický výzkum ksotelů sv. Václava, sv. Klimenta a kostela neznámého zasvěcení. In: Ivana BOHÁČOVÁ (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Praha 2003, s. 181-194; Ivana BOHÁČOVÁ: Stará Boleslav – stav a perspektivy studia funkcí a prostorového uspořádání přemyslovského hradu. In: Archeologické rozhledy 58. Praha 2006, s. 695-723; Karin PÁTROVÁ: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách. Brandýs nad Labem–Stará Boleslav 2009; Ivana BOHÁČOVÁ: Archeologie v raně středověké architektuře ve Staré Boleslavi: hrad, kostel sv. Kosmy a Damiána, bazilika sv. Václava, kostelík sv. Klimenta a kostel neznámého (?) zasvěcení … In: Milada STUDNIČKOVÁ (ed.): Čechy jsou plné kostelů. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, s. 190-198; Ivana BOHÁČOVÁ: Stará Boleslav. In: Pavel KOUŘIL (ed.): Velká Morava a počátky křesťanství. Brno 2014, s. 272-275.