Přimda – hrad
Historie
poč. 12. století
Kronikář Kosmas k roku 1121 zaznamenal, že „nějací Němci vystavěli uvnitř hranic českých ve hvozdě, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Uslyšev o tom kníže Vladislav, vzal s sebou tři čety vybraných bojovníků, přepadl znenadání hrad a dobyl ho…. A není pochyby, že by byl kníže hned dal zvěšeti všechny Němce, v tom hradě zajaté, kdyby nebyl právě přijel hrabě Albrecht, jenž je snažnými prosbami a vrozenou sobě obratností zachránil“. Jméno lokality, v níž onen hrad ležel, Kosmas nezapsal. Celá událost byla spojována s hradem Přimdou. Naproti tomu byly vysloveny závažné pochybnosti o tom, zda se Kosmova zpráva skutečně váže k hradu Přimdě a ne k jinému místu na české hranici, úplné jistoty tu není. Hrabě Albrecht figurující v této zprávě snad patřil k rodu Bogenů, který měl statky v krajině za českou hranicí a jehož zájmy směřovaly do jihozápadních Čech.
Kanovník vyšehradský ve své kronice zmínil k roku 1126 po té, co vylíčil vítězství knížete Soběslava v bitvě u Chlumce, že „toho času Čechové přestavěli některá opevnění, která se slovansky nazývají Přimda, Zhořelec a Tachov. Z tohoto kusého údaje je zjevné, že vzápětí po té, co král Lothar vpadl se svým vojskem do Čech, a co byl tento útok odražen, začal kníže Soběslav budovat opevněná místa na hranicích země.“
Na Přimdě byl vězněn asi už od roku 1148 na příkaz knížete Vladislava II. syn knížete Soběslava I. stejného jména, který odtud v roce 1150 utekl s pomocí svých přátel, když v noci zabili kastelána Bernarda a jeho mrtvolu hodili do vězení ve věži. Tento Soběslav († 1180), druhorozený syn Soběslava I. a Adléty Uherské, tu byl podruhé uvězněn na příkaz krále Vladislava I. v roce 1161 a byl tu držen až do roku 1173, kdy nastoupil na pražský knížecí stolec jako Soběslav II.
Hrad Přimda byl zbudován na temeni vysokého kopce ve výšce 837 metrů nad mořem, zdaleka viditelného a zdvihajícího se nad trasou dávné cesty, která vedla z Prahy přes Plzeň a Kladruby dál na českou hranici a za ní na Řezno nebo Norimberk. Byla to jedna z nejfrekventovanějších komunikací spojující nitro Čech se sousední Horní Falcí. Nelze si proto představit, že by tak náročná a bezpochyby i delší dobu trvající stavba unikla pozornosti. Nelze proto vyloučit, že vznikla z popudu knížete Soběslava I. a že k jejímu uskutečnění byli získáni stavitelé z končin za českou hranicí.
Jádrem hradu je mohutná věž na čtvercové základně o straně dlouhé téměř 17 metrů. Věž měla původně přízemí, přístupné jen shora, nad ním pak dvě patra, přičemž velká část zdiva se nedochovala. K severní části jejího západního boku se pojí menší přístavek na obdélném půdorysu. Přízemí přístavku bylo uzavřeno plochým stropem spočívajícím na obvodu na ústupcích ve zdivu. Rovnými stropy byly opatřeny i jednotlivé etáže věže. Po nedochovaném první patře přístavku se dochovaly stopy valené klenby, tato etáž přístavku byla z nitra věže přístupna klenutým průchodem.
Zdivo věže je provedeno z kvádrů, pečlivě přitesaných kladených v řádcích. Kvalitu kamenické práce tu lze ocenit o to více, že tyto kvádry byly tesány v těžko opracovatelné a tvrdé rule a žule. První patro věže bylo přístupné z přístavku, z prvního patra věže pak snad vedlo do druhého schodiště v síle zdiva, které mohlo být v nedochované části obvodového zdiva.
Ostění oken a portálky, v přístavku výklenek prevetu a klenutá nika – to vše je provedeno z pečlivě přitesaných kamenných dílců a klenáků, při tom však všechny tyto stavební součásti vynikají strohou jednoduchostí. K vybavení sloužícímu obytné funkci hradu tu patřil prevet (takový se dochoval jen v přízemí přístavku) a v patře pak v severovýchodním rohu stopy krbu, který je patrně nejstarším dokladem svého druhu na českém území.
Masívní hranolová věž hradu Přimdy zbudovaná z perfektně opracovaných kamenných kvádrů a dílců má obdoby za českou hranicí, jmenovitě lze uvést od ní jen nepříliš vzdálený hrad Floß (Flossenbürg) s velkou hranolovou věží na nejvyšším místě, budovaný od počátku 12. století, kdy zdejší krajinu získal Berengar ze Sulzbachu.
Literatura:
Franz Alexander HEBER: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser Bd. 3. Prag 1845, s. 3-25; August SEDLÁČEK: Hrady, zámky a tvrze království českého XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha 19372, s. 1-14; Dobroslava MENCLOVÁ: České hrady 1. Praha 1972, s. 103-107; Dobroslava MENCLOVÁ: České hrady 2. Praha 1972, s. 542; Václav MENCL / Klára BENEŠOVSKÁ / Helena SOUKUPOVÁ: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň 1978, s. 31; Anežka MERHAUTOVÁ / Dušan TŘEŠTÍK: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 121; Tomáš DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999, s. 461-462; Klára BENEŠOVSKÁ / Petr CHOTĚBOR / Tomáš DURDÍK / Zdeněk DRAGOUN: Architektura románská (= Deset století architektury). Praha (Správa Pražského hradu) 2001, s. 100; Vladislav RAZÍM: K významu a stavební podobě románského hradu Přimda. In: Průzkumy památek roč. XV, č. I/2008. Praha 2008, s. 39-56; Tomáš DURDÍK: Hrad Přimda. In: Michal MAŠEK / Petr SOMMER / Josef ŽEMLIČKA a kolektiv: Vladislav II. druhý král z Přemyslova rodu. K 850. výročí jeho korunovace. Praha 2009, s. 191-202.
